❦
Čtvrtek 24. června 1875
Jaké rozkošné počasí!Jeudi 24 juin 1875
Jsem oblečená jako v zimě, pěkně učesaná, a tak spokojená sama se sebou, že se potřebuji ukázat. Jedu tedy na hudbu, kde se ještě potkávají zbytky společnosti. Je to ubohé, ale co naplat.
Je suis mise en hiver, bien coiffée, et enchantée de moi j’ai besoin de me faire voir. Aussi vais-je à la musique, où on rencontre les restes. C’est misérable, mais que faire.
Audiffret mi sice trochu chybí, ale jsem tak veselá, že v kočáře zpívám – na hudbě bylo tak málo lidí.
Audiffret me manque bien un peu mais je suis tellement gaie que je chante en voiture, le peu de monde qu’il y a eu à la musique.
Byl u nás Bihovetz a prý o mně mluvil pěkně. Je to ubohý nemocný člověk, ale prý dobře konverzuje.
Bihovetz a été chez nous et a dit du bien de moi à ce qu’on dit. C’est un pauvre homme malade mais, on dit qu’il cause bien.
Když jsem cvičila na klavír, najednou mě napadlo, že budu bavorskou královnou.
En étudiant mon piano l’idée me vint tout à coup que je serai reine de Bavière.
Ví se, že král je mladý, krásný a že ve všem napodobuje Ludvíka XIV., můj ideál, Krále Slunce. Ta myšlenka mě napadla tak jasně, že mi uklouzlo ohromné „u sta hromů“1.
On sait que le roi est jeune, beau, et qu’il imite en tout Louis XIV mon idéal, le Roi-Soleil. Cette idée m’est venue si clairement que j’ai laissé échapper un bigre formidable.
Na počest Girofly (proč jsem psala Girofla se dvěma f? to je, oč tu běží2). Naučila jsem se nicejské písně. Budou mi vždycky připomínat tuto blaženou dobu.
En honneur de Girofla (pourquoi écrivais-je Girofla avec deux f? that is the question). J’ai appris des chansons niçoises. Elles me rappelleront toujours ce temps bienheureux.
Máma a teta nemluví o ničem jiném než o tom člověku, zvlášť od té doby, co odjel. I já o něm mluvím ráda.
Maman et ma tante ne font que parler de l’homme, surtout depuis qu’il est parti. Moi-même j’en parle avec plaisir.
na okraji · annotation ultérieure de Marie, 1877 et 1881
[Poznámka: 1877. Pořád!!
[Annotation: 1877. Toujours !!
1881. Pořád ty písně, a Audiffret vůbec ne.]
1881. Toujours les chansons et pas du tout Audiffret.]
Dnes jsem hrála na klavír jako anděl. Všechno dělám v návalech elánu. Jeden den se mi daří všechno, druhý nic. Stejné je to s mou tváří. Jsem ta nejproměnlivější bytost na světě.
Aujourd’hui j’ai joué du piano comme un ange. Je fais tout par élans. Un jour tout me réussit un autre rien. Il en est de même de ma figure. Je suis la plus journalière créature du monde.
Hérodotos mě začíná vážně bavit, nacházím v něm naivity, jaké nemají obdoby. Zahrnuje nepřeberné množství věcí, je to okouzlující.
Hérodote commence à m’amuser sérieusement, je trouve dans lui des naïvetés incomparables. Il comprend une multitude de choses, c’est un charme.
Listovala jsem ve francouzských lidových písních a zastavila se u pana de La Palice.3
J’ai feuilleté les chansons populaires de France et me suis arrêtée à M. de La Palice.
Víte co? Moje ruka začíná krásnět a nabývat tvaru.
Savez-vous une chose ? Ma main commence à embellir et à prendre une forme.
Češu se tak, aby vynikly mé nejzlatější vlasy. Takže dnes večer jsem zrzavá.
Je me coiffe de façon à mettre en évidence mes cheveux les plus dorés. De sorte que ce soir je suis rousse.
Máma, když mluvila o Gioii, mi řekla „tvoje sokyně“, říká to kvůli malému Nicejci. Je to hloupost, nemůže být mou sokyní, měl ji rok nebo dva a pak se jí velmi moudře zbavil, když viděl, že by to jeho jmění nevydrželo. Zdálo se mi, že se vdávám za obchodního cestujícího.
Maman en parlant de Gioia m’a dit « ta rivale », elle le dit pour le petit Niçois. C’est bête, elle ne peut être ma rivale, il l’a eue pendant un an ou deux et s’en est défait ensuite très sagement voyant que sa fortune ne pouvait tenir. J’ai rêvé que j’épousais un commis-voyageur.
Kdy už konečně přijede strýc!
Quand donc arrivera mon oncle !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „bigre“ – Giroflovo zaklení, které Marie přejímá (viz 16. června). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „that is the question“ – citát z Hamleta. ↩
Pozn. překl.: Pan de La Palice – hrdina lidové písně, jejíž verše vyslovují samozřejmosti („čtvrt hodiny před smrtí byl ještě živ“); odtud francouzské lapalissade. ↩