❦
Sobota 12. června 1875
Samedi 12 juin 1875
De Mouzay stráví hodinu se mnou, Yourkoff odjíždí ve dvě do Švýcarska a všichni naši jdou na nádraží ho vyprovodit.
De Mouzay passe une heure avec moi, Yourkoff part à deux heures pour la Suisse et tous les nôtres vont à la gare le reconduire.
Máma odjíždí do Monaka se Sapogenikoffovými a já s tetou jdeme na pláž. Lucie mi položí obě ruce na ramena.
Maman s’en va à Monaco avec les Sapogenikoff et moi et ma tante allons à la plage et Lucie me met ses deux mains sur les épaules.
Saëtone, Godard, zeť Decraise, zdejšího prefekta, a dva další jsou naproti nám a Durandovy napravo. Moře je velmi rozbouřené, vlny jsou modré a obrovské, a přesto se paní d’Auzac koupe — ta žena vypadá jako ještěrka.
Saëtone, Godard, le beau-fils de Decrais, préfet d’ici, et deux autres sont en face de nous, et les Durand à droite. La mer est très orageuse, les vagues sont bleues et énormes, cependant Mme d’Auzac se baigne, cette femme a l’air d’un lézard.
Chystala jsem se odejít, když přišel Girofla, a všechny oči se upřely na mě. Naštěstí jsem nezrudla. Zejména Saëtone se dívá jako strýc na své synovce. Od té doby, co jsem Giroflovi řekla, že Saëtonovi říkám Enoteas a „jeho strýček“, mluví o něm jako o svém strýčkovi, což mě náramně rozesmívá. Směji se až příliš, ale je snad lepší plakat?
Je pensais partir lorsque vint Girofla, et tous les yeux se braquèrent sur moi. Heureusement je n’ai pas rougi. Surtout Saëtone regarde comme un oncle regarderait ses neveux. Girofla, depuis que je lui ai dit que j’appelle Saëtone Enoteas et son oncle, parle de lui comme de son oncle, ce qui me fait beaucoup rire. Je ris trop, mais vaut-il mieux pleurer ?
Ten muž mluví o večeři na moři — počasí to nedovoluje, škoda; Durandovy by z toho onemocněly.
Cet homme parle d’un dîner sur mer, le temps ne le permet pas, c’est dommage, les Durand en seraient malades.
Místo toho nás v úterý vezme nevím kam, myslím, že do Saint-Jean. Vyprávěl, že se paní Prodgersová sama pozvala k němu na oběd a on na to zapomněl; přišla a nepustili ji dovnitř:
Au lieu de cette partie il nous mène mardi je ne sais où, à Saint-Jean, je crois. Il a raconté que Mme Prodgers s’était invitée à déjeuner chez lui et que lui, l’ayant oublié, elle vint et on ne la laissa pas entrer:
„Pán je v posteli.“
- Monsieur est au lit.
Když jsme vycházely z koupání, přišla malá Prodgersová a dala mu dopis od mámy, ve kterém ho žádá, aby ji buď pozval k sobě na oběd, nebo přišel k ní na večeři.
Comme nous sortions du bain la petite de Prodgers vint lui donner une lettre de sa maman dans laquelle elle lui dit ou de l’avoir chez lui à déjeuner ou de venir dîner chez elle.
Opravdu nevím, jak takovou ženu nazvat, jak si vyložit takové chování.
On ne sait vraiment pas comment nommer une pareille femme, comment interpréter une pareille conduite.
Inu, budiž!
Enfin !
Girofla u nás tráví večer. Je velmi zábavný. Vyprávěl, jak utekl ze Švýcarska — byl v armádě, která se tam uchýlila1 — v hnědém obleku, který mu půjčil jeden Švýcar. Že byl s jiným pánem, že aby obměkčili přísného Helvéťana, prohlásili se za bratry, řekli, že je jejich matka oplakává, načež se Švýcarova žena dala do pláče a přiměla muže, aby jim půjčil šaty.
Girofla passe chez nous la soirée. Il est très amusant. Il a raconté comment il s’est évadé de la Suisse, étant dans l’armée qui s’y était réfugiée, en habit marron qu’un Suisse lui avait prêté. Qu’il était avec un autre monsieur, que pour attendrir le sévère Helvète ils se dirent frères, ils dirent que leur mère les pleurait, que la femme du Suisse s’est mise à pleurer et a forcé son mari à leur prêter des habits.
Pak řekl, že dnes večer má přijet jeho otec.
Puis il a dit que son père doit arriver ce soir.
Ale opravdu je to velmi zábavný chlapec a vypráví s velkou vervou; jenomže tím, jak pořád vidím jeho způsoby, sama hrubnu.
Mais vraiment c’est un garçon très amusant et il raconte avec beaucoup de verve, seulement je m’encanaille à force de voir ses manières.
Od té doby, co ho znám, klnu jako chlap a doma mám žalostné způsoby. Bezděčně mluvím jako on a přejímám všechny jeho manýry. Doma, samozřejmě, ne na veřejnosti.
Depuis que je le connais je jure comme un homme et à la maison ai des manières déplorables. Involontairement je parle comme cet homme et prends toutes ses façons. Chez moi, bien entendu, pas en public.
Samozřejmě to není žádný Hamilton, nelze chtít příliš mnoho.
Sans doute ce n’est pas un Hamilton, on ne peut pas trop exiger.
Doufám, že je jasné, jak se mi může líbit člověk tohoto druhu — rozumí se, druhu Giroflova.
On comprend j’espère comment une personne de cette sorte peut me plaire, de la sorte de Girofla, s’entend.
Je třeba tolik, aby se mi někdo opravdu líbil!
Il faut tant pour me plaire bien !
Ostatně se cítím naprosto neschopná milovat, ze dvou důvodů. Prvním je, že miluji vévodu, a druhým, že láska je pro ženu ponižující cit.
D’ailleurs je me sens absolument incapable d’aimer, pour deux raisons. La première c’est que j’aime le duc, et la deuxième parce que l’amour est un sentiment dégradant pour une femme.
Ti hloupí lidé kolem mě si myslí, že jsem zamilovaná. Odpusť jim, Bože, nevědí, co činí. Náramně ráda se dívám na Audiffreta, a on na mě bezpochyby taky, neboť se na mě dívá stejně jako já na něj a nikdy spolu nemluvíme bez úsměvu.
Les bêtes gens qui m’entourent me pensent amoureuse. Pardonnez-leur, mon Dieu, ils ne savent pas ce qu’ils font. J’éprouve beaucoup de plaisir à regarder Audiffret et lui sans doute aussi, car il me regarde comme je le regarde et nous ne nous parlons jamais sans sourire.
Máma a teta jsou si jisté, že je do mě zamilovaný, a nemluví o ničem jiném. Je to teď téma našich ranních i večerních rozhovorů.
Maman et ma tante sont certaines qu’il est amoureux de moi et ne font qu’en parler. C’est pour le moment le sujet de nos conversations du matin et du soir.
Mám takový pocit, že si o mně Girofla myslí totéž, co já o něm, a že na mě myslí stejně jako já na něj. To není zrovna lichotivé.
J’ai dans l’idée que Girofla pense de moi ce que je pense de lui et comme je pense à lui. Ce n’est pas très flatteur.
Popravdě si sama myslím, že... všechno tomu nasvědčuje. Čtyři roky jsme ve stejném městě, vídáme se denně. Dokonce jsme trochu přijímali hosty, a nikdy ho nenapadlo dát se představit. Teď jsou naše dveře zavřené, matka je nemocná, ale já jsem vyrostla — a tu přichází. Přichází často, chodí, kam chodíme my, pořádá výlety, vymýšlí všemožné zábavy, chodí, kam chodíme my.
A vrai dire je crois moi-même que... tout me porte à le croire. Pendant quatre ans nous sommes dans la même ville, on se voit tous les jours. Nous recevions même un peu, et jamais il n’a eu l’idée de se faire présenter. Maintenant nos portes sont fermées, ma mère est malade, mais je suis grande devenue, et le voilà qui vient. Il vient souvent, il va où nous allons, il fait des parties de plaisir, il invente toutes sortes d’amusements, il va où nous allons.
Proč? Kvůli komu? Kvůli mně. Nu, je to zřejmé, a přece kvůli stejnému falešnému studu a skromnosti si tím nejsem jistá.
Pourquoi ? Pour qui ? Pour moi. Eh bien, c’est évident, et toujours par cette même fausse honte et modestie je n’en suis pas sûre.
Máma často říká: „U Moussie bude mnoho mladých mužů — no ovšem, teď v Nice ulovila toho nejlepšího a všichni se jí dvoří a chtějí se s ní seznámit. Ach, ta holka! Chtěla a dostala největšího humra v Nice. Opravdu, co udělala, co neudělala, a nakonec dostala, co chtěla2.“
Maman dit souvent: Chez Moussia il y aura beaucoup de jeunes gens : comment donc, maintenant elle a pris à Nice le meilleur et tous lui font la cour et veulent faire sa connaissance. Ah, quelle fille ! elle voulait et elle a obtenu le plus gros homard de Nice. En effet qu’a-telle fait, que n’a-t-elle pas fait et enfin de compte elle a obtenu ce qu’elle voulait.
Je to zčásti pravda.
C’est en partie vrai.
Od té doby, co já jsem, začínáme být.
Depuis que je suis nous commençons à être.
Tak jen, holčičko, nezoufej, začínáš dobře, a s Boží pomocí3 vše půjde dobře.
Allons ma fille ne te désespère pas, tu commences bien, et Deo juvante tout ira bien.
Poznámky
Pozn. překl.: Francouzská Východní armáda generála Bourbakiho, která na začátku února 1871, ke konci prusko-francouzské války, přešla do Švýcarska a byla tam odzbrojena a internována. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Deo juvante“. ↩