– Pouhá formalita, říká pokladní, stačí si nechat doporučit od člena Cercle, ale dnes odpoledne je vyhrazeno členům, takže se nemůžete zúčastnit. Je...
Mohu dýchat — a vycházím pěšky se svou tetou, Dinou a Bihovetzem. Ostatní tančí v Cercle de la Méditerranée, zatímco já podstupuji večeři, kterou vám...
Jak jsem mohla byť na okamžik pochybovat o horlivosti Howardových, Boutowských a dalších při šíření a komentování těchto hanlivých...
Naše osamělost na Skatingu mě přivádí k zuřivosti — byli tam sice Belle-de-jour a Markoff, ale to přece není lepší společnost! Ke konci jsem bruslila...
„Jsem v hotelu du Luxembourg se svými sestrami. Můžeš-li, přijď ihned." Podle rady mých matek se v jednu hodinu přesně dostavuji na toto pozvání — a...
Pak beru Collignonovou k sobě a hovoříme o mých záležitostech… dlouho… a pak už nechci vidět nic než Řím. Takže po návratu z divadla, kde dávali „La...
[Tři přeškrtnuté řádky] Oba Lubimoffové po společném obědě odcestovali do Švýcarska. Ach! Jaký to krutý život — jen odsouzenci na samotku si ho...
Říkávala jsem si, že příliš prudký zármutek nemůže trvat, že vždy přijde buď zlepšení, nebo nějaký konec… Mýlila jsem se. [Na okraji: Pasáže psané...
Kdybych jen uměla říci všechny ty krásné věci, na něž mě přivádí a které tolik jiných řeklo tolikrát tak půvabně. Citovat výrok nějakého velkého...
U Spillmana mě to málem dojalo. Navléknuvši na sebe papežský oděv jako ta hrubá bestie, jakou jsem, jdu na Pincio — přenechávajíc otci čestné místo...
Můj upjatý a hloupý Paparigopoulos se seznámil s otcem — Plowden také. Potkali jsme ho na ulici a on se tak silně a tak dlouho červenal, že mi to...
Vy, pane? Nemáme si co říci — situace je tíživá a ošklivá.
– Že jsem tam nakonec přestal chodit — říkám vám to otevřeně — neboť pro mne je tak špatně vedená domácnost jako kopanec do zadku.
Jsem klidná. O Pietrovi se nám mluvilo zcela přirozeně, jako by se nic nestalo — nikdo nevypadal, že by se jím zabýval nebo že by věřil nejrůznějším...
Ráno nic zvláštního — Barnola a Broussais — a pak se dozvím, že Gambetta je v Nice — a bez váhání mu posílám dopis tohoto znění:
S hlubokým politováním se vidím nucena vrátit se k věci, která se zdála vyjasněna.
Jedním z důkazů je ten prokletý Antonelli. Skutečně — nic se mi nedaří — ani to, co za to stojí, ani to, co nestojí za nic. Zatímco tolik jiných...
Zdá se mi, že jsem to vše snila.
– Pokud je to méně než pět set tisíc franků, nezaplatím.