[Napříč stránkou: A důkazem, že ten Antonelli pro mě nebyl vůbec nic, je, že jakmile o něm začnu mluvit, vyjadřuji se tak hloupě a to celé působí...
Vstoupivši dnes ráno do salonu, málem jsem se udusila vůní květin — pokoj je jimi doslova plný: jsou to květiny od Doenhoffa, Altamury a dokonce i...
Stejně tolik lidí a daleko více ruchu než předevčírem. Jsem celá bez sebe.
Všechno šlo dobře — vesele jsme opustily hotel, byla jsem milá na Altamuru a Saint-Josephova kytice nám sloužila jako předmět hovoru; ale to je moje...
Měla jsem co vyprávět o celém dni, ale na nic si již nevzpomínám! Vím jen, že na Corsu jsme potkaly Antonelliho dvakrát nebo třikrát, pak máma dala...
Když jsem v poledne otevřela oči, moje první myšlenka zněla: Je možné chovat se jako včera? Je možné zapomenout na hrdost? Ale nebylo to mou vinou....
Netrpělivě čekám na hodinu vycházky a najednou se dá do deště. Vycházím jen vyzvednout svá srdíčka — jsou velice zdařilá, a zde je jejich věrný...
Je opět dvě hodiny v noci, když sedám k psaní — ale co na tom.
A v šest hodin jsme byly znovu ve vagónu. Několikrát jsem usnula a pokaždé se mi zdály hrozné sny jako noční můry.
A tak jsem tedy v tomto modrém pokoji, po němž jsem toužila a v němž stále toužím.
V jedenáct hodin přišli ke mně pro mámu kvůli dopisu, který právě přišel a který chtěli odevzdat jen mně. Uhodla byste mé domněnky — přibíhám bez...
Zdálo se mi, že se vdávám za Giacometta Doriu, a když jsem se probudila, byla jsem velmi nespokojená.
Vyprávěl mi o celém svém věznění v klášteře. Představený, který byl předem upozorněn, že dostane nejzhýralejšího a nejzpurnějšího syna, byl naprosto...
Existuje na světě místo půvabnější a hůř obydlené než Nice? Všichni stálí obyvatelé jsou ještě zde — ale jsou tak nicotní a oškliví, že je to...
Nejsem tu v Nice ani týden a zdá se mi, že tu jsem už měsíc.
Dostihy v Římě byly přeloženy na 11. nebo 14., pro depeši je tedy čas. Dnes ráno jsem jednu poslala majiteli hotelu kvůli objednávkám v Římě, když...
Dnes je zahájení výstavy květin na vile Borghese. Princezna tam bude i celý svět. Stejně tak ráda jsem v Nice — protože tam bych nemohla být tak, jak...
V osm hodin dvacet minut jsme byly na nádraží, kde nás přivítali Sapogenikoffovi a Collignonová.
Prší a celý den hraji na klavír, čtu a především reptám, nadávám a stěžuji si — chvíli se směji, chvíli pláču — takže se smáli celou dobu a já říkala...
První výročí založení společnosti A.T.E.