Pondělí 5. dubna

Zdálo se mi, že listonoš nese můj dopis do hotelu Luxembourg. Nakláním se z balkonu a čtu adresu, pak se ho ptám, kde je princ.
„Princ z Walesu je v Římě.“
„A co uděláte s tím dopisem?“
„Pošleme ho do Říma!“
„A jak dlouho tam princ ještě zůstane?“
„Čtyři dny.“
„Dobrá,“ řekla jsem si, „napíšu do Říma.“
Myslím, že můj dopis nedorazí. Princ je už v Paříži. Počkám dva týdny a napíšu znovu. Jsem tvrdohlavá.
Prší, nudím se a nechodím ven. Pro rozptýlení mám chuť napsat další anonymní dopis, ale ne princi z Walesu.
Zůstávám s dědečkem do osmi hodin — doufám, že mi to v nebi přičtou k dobru.