❦
Středa 21. dubna
Mercredi, 21 avril
V devět ráno jdu na procházku před vilu, bez klobouku a s knihou. Je tak krásně. Jsem v melancholickém rozpoložení a vylidněné Nice se mi líbí. Jdu do kostela s Dinou. Přinesli mi světle režný slunečník, podšitý růžovou, rukojeť je z dlouhého světlého rákosu. Velmi hezký a prostý.
A neuf heures du matin je vais me promener devant la villa, sans chapeau et lisant. Il fait si beau. Je suis dans une disposition d’esprit mélancolique et Nice vide me plaît. Je vais à l’église avec Dina. On m’a apporté une ombrelle écrue claire doublée de rose, le manche est un long jonc clair aussi. Très joli et simple.
Do dvou zůstáváme s mámou v zahradě, která den ode dne krásní. Pak s ní vycházím na půl hodiny — myslím, že je jí, zaplať Pánbůh, lépe. Je teplo, je příjemně.
Jusqu’à deux heures nous restons au jardin qui embellit tous les jours, avec maman, puis je sors avec elle pour une demi-heure, je crois que grâce au ciel elle va mieux. Il fait chaud, il fait bon.
Nadinka píše, že Paula přijali u jeho otce salvami z děl, šampaňským atd. atd. a že mu chystají nádherný byt ve velkém domě. Tomu nešťastníkovi to úplně stoupne do hlavy. Celá ta nádhera mě láká tam jet.
Nadinka écrit que Paul a été reçu chez son père avec des salves de canon, du champagne, etc. etc., et qu’on lui prépare un magnifique appartement dans la grande maison. Le malheureux aura la tête entièrement tournée. Toute cette pompe me donne envie d’aller là-bas.
Ale odkud se bere ten pocit, že brzy zemřu?
Mais d’où vient qu’il me semble que je vais mourir.
Zemřít! Fi, hrůza!
Mourir ! fi l’horreur !
Ano, ale jestli zemřu...
Oui mais si je meurs...
Ta strašná myšlenka! Předpovídá mi to sen i karty. Bůh ví, co dělá. Nechce mi dát všechno a nechá mě zemřít ze soucitu.
L’horrible pensée ! Mon rêve me le prédit et les cartes aussi. Dieu sait ce qu’il fait, Il ne veut pas me donner tout et me fait mourir par pitié.
Ale co vlastně žádám? To, co mají všechny ženy ze společnosti. Nic víc. A kvůli tomu mě má zabít?
Mais qu’est-ce que je demande, au fait, ce que toutes les femmes du monde ont. Rien de plus. Et pour cela faut-il me tuer ?
Bože, už dlouho se k Tobě nemodlím. Říkám modlitby, opakuji své prosby, ale nepovznáším se k Tobě. Veď mou mysl, zbav mě pochybností, ochraňuj mě a nech mě žít.
Mon Dieu il y a longtemps que je ne Vous prie plus, je dis des prières, je répète mes demandes, mais je ne m’élève pas jusqu’à Vous. Dirigez mon esprit, ôtez-moi les doutes; protégez-moi et laissez-moi vivre.
Pravda je, že jsem dnes večer žalostně smutná. Co jsem celý den dělala? Ach ano — procházela jsem se, viděla lady Folknerovou, pak jsem byla v kavárně, kde jsem viděla Somagliovou s bílým Doriou. A to je vše.
Le fait est que je suis misérablement triste ce soir. Qu’ai-je donc fait le jour ? Ah oui ! Je me suis promenée, j’ai vu lady Folkner, puis j’étais au café où j’ai vu Somaglia avec le Doria blanc. Puis c’est tout.
Mámě se zase udělalo špatně, už nevím, co si myslet.
Maman s’est encore trouvée mal, je ne sais plus quoi penser.
Victorovi se dál říká sir Frederik; o tom Frederikovi žvaním neustále. Jak je to hloupé, ale nedá se nic dělat.
Victor continue à être appelé sir Frédéric, j’en bavarde sans cesse de ce Frédéric. Que c’est bête, mais il n’y a rien à faire.
Říká se, že v šestnácti člověk často myslí na smrt. Přála bych si, aby mé ponuré myšlenky přicházely jen proto.
On dit qu’à seize ans on pense souvent mourir. Je voudrais que ce ne fut que pour cela que me viennent mes sombres idées.
Bože, vyslyš můj hlas a nezacházej se mnou tvrdě.
Mon Dieu, entendez ma voix et ne me rudoyez pas.