❦
Pátek 9. dubna
Vendredi, 9 avril
Jaké podivné jaro! Je zima a šedo.
Quel étrange printemps ! il fait froid et gris.
Než se vrátím domů, stavím se u Niny a beru děvčata k nám na večeři. Večeře začala klidně, ale uprostřed se do toho vmísil ďábel a přiměl mě mluvit o Homérovi. Dědeček mi pak řekl, že nevím, co je to Ilias. Zrudla jsem hněvem a řekla mu, že to neví on, a zeptala se ho, co kromě Iliady po Homérovi zůstalo.
Avant de rentrer je vais chez Nina et emmène les filles à dîner chez moi. Le dîner avait commencé calmement mais vers le milieu le diable s’en est mêlé en me faisant parler d’Homère. Papa alors m’a dit que je ne savais pas ce que c’était que l’Iliade. Je me suis fâchée toute rouge et lui dis que c’était lui qui ne savait pas et lui demandai ce qu’il restait d’Homère excepté l’Iliade.
„Nic, je jen Ilias!“ (Málem jsem se zalkla triumfem.)
- Rien il n’y a que l’Iliade ! (Je faillis étouffer de triomphe).
„A Odyssea?“ říkám. „A co Odyssea? Kam dáte tu?“
- Et l’Odyssée ? dis-je et l’Odyssée qu’en faites-vous ?
„Nevím, co říkáš, žádná Odyssea není.“
- Je ne sais pas ce que tu dis, il n’y a pas d’Odyssée.
„Nejenže je Odyssea, ale existuje ještě héroikomická báseň Žabomyší válka1!“
- Non seulement l’Odyssée mais il y a encore un poème héroï-comique la Batrachomyomachie ! [sic]
Na to jsem se tak rozesmála, že se rozesmály i Marie a Olga, smály jsme se všechny a dědeček se rozzlobil a my jsme utekly.
Sur cela je me mis à rire si fort que Marie et Olga ont ri, nous avons toutes ri et grand-papa s’est fâché et nous nous sommes sauvées.
Už dva dny se mě snaží přesvědčit, že lidé jsou opice, že Bůh není atd. atd. A všemožné absurdity, které nestojí ani za diskusi.
Depuis deux jours il veut me persuader que les hommes sont des singes, que Dieu n’est pas, etc. etc. Et toutes sortes d’absurdités qui ne valent pas même la peine d’être discutées.
Skutečně, kdybychom byli potomci opic, museli by existovat přechodní tvorové, protože opice přece najednou neporodila člověka a ta proměna se musela odehrávat postupně. Lidé se od počátku světa nezměnili, nejen co do podoby, ale ani co do povahy.
En effet si nous étions des singes descendus, il y aurait eu des êtres intermédiaires car tout à coup une singesse n’a pas accouché d’un homme et ce changement aurait dû se faire par degrés. Les hommes depuis le commencement du monde n’ont pas changé, non seulement de forme, mais même de caractère.
Jak je tedy možné, že se zastavili na své cestě proměn a už tolik staletí zůstávají stejní?
Comment donc se fait-il qu’ils se soient arrêtés dans leur voie de transformation et depuis tant de siècles restent les mêmes.
Nemluvím už o počátku světa, ale první doba, ta nejvzdálenější, z níž máme malby a sochy, je dostatečně dávná, aby bylo možné zaznamenat nějakou změnu.
Je ne parle plus du commencement du monde, mais la première époque [Rayé la plus reculée] dont nous avons des peintures, des statues est assez reculée pour qu’on puisse remarquer un changement quelconque.
Anebo přijměme tu bajku o opicích — co je příčinou té proměny?
Ou bien admettons la fable des singes, qu’est-ce qui est cause de cette transformation ?
Pocházíme z opic, ale v určité době, když jsme bezpochyby dosáhli žádoucího stupně dokonalosti, jsme se zastavili. Ale žádoucího kým, čím? Proč se opice staly lidmi? Kdo to udělal? — Příroda!
Nous descendons des singes mais à une certaine époque, arrivés sans doute, au degré de perfection voulue, nous nous arrêtons. Mais voulue par qui, par quoi ? Pourquoi les singes sont devenus hommes ? Qui a fait cela ? - La Nature !
Nuže, a co je Příroda, ne-li Bůh?
Eh ! bien qu’est-ce la Nature, sinon Dieu.
A proč Příroda nechává opice tak dlouho opicemi? A proč slepice nerodí zvláštní tvory, ale pořád kuřata, a krávy telata?
Et pourquoi la Nature laisse-t-elle les singes, singes depuis tant de temps. Et pourquoi les poules ne font-elles pas des êtres particuliers mais toujours des poulets, et les vaches des veaux ?
Jako důkaz tu máme ty hrozné lidi, které nedávno našli nevím kde — v Nové Malajsii, myslím — a kteří jsou skoro opice. Ale to nic nedokazuje — ba ne, mýlím se, to dokazuje, že mám pravdu.
Maintenant comme preuve on a ces affreux hommes trouvés il n’y a pas longtemps je ne sais où, dans la Nouvelle-Malaisie, je crois, et qui sont presque des singes. Mais cela ne prouve rien, je me trompe cela prouve que j’ai raison.
Otec toho krále Totambao byl jako on a jeho syn bude stejně ošklivý jako on a syn jeho syna rovněž... To není rasa v proměně, nýbrž zvláštní rasa utvořená tak, jak je, vlivem podnebí, stupně civilizace, odloučení a toho, že nemá žádné styky s ostatními lidmi.
Le père de ce roi Totambao était comme lui et son fils sera aussi laid que lui et le fils de son fils de même... Ce n’est pas une race en transformation mais bien une race particulière faite comme elle l’est par l’influence du climat, du degré de civilisation, d’être séparée et de n’avoir aucune relation avec les autres hommes
Kdo dal člověku řeč? A to je právě ono! Tvrdí se, že Jakub III. Skotský nechal zavřít dvě děti s němou ženou a že zvuky, které po dvou letech vyslovovaly, připomínaly hebrejštinu. To je ovšem jen bajka.
Qui a donné la parole à l’homme ? Ah voilà ! On prétend que Jacques III d’Ecosse a fait enfermer deux enfants avec une femme muette et que les sons qu’ils articulaient au bout de deux ans ressemblaient à de l’hébreu. Ceci n’est qu’une fable naturellement.
Ve své nevědomosti předpokládám, že řeč dal člověku Bůh. Ale říká se, že dítě, které by nikdy neslyšelo mluvit, nebude umět říci ani slovo.
Dans mon ignorance, je suppose que Dieu a donné la parole à l’homme. Mais on dit qu’un enfant qui n’aurait jamais entendu parler ne saura rien dire.
Tohle už je na mě příliš učené — ostatně myslím, že jsem se nechala trochu unést.
Ceci devient trop savant pour moi d’ailleurs je crois que je me suis laissée aller un peu loin.
Nudila jsem se a říkala to nahlas, což děti rozesmávalo a mě bavilo.
Je m ennuyais et le disais tout haut, ce qui faisait rire les enfants et m’amusait.
Jsem jen hloupá husa — brečela jsem, když jsem četla o smrti Alexandra Velikého, a byla jsem tak rozhořčená, že ten polobůh zemřel tak mlád, zatímco tolik ničemů ho přežilo, že jsem otevřela okno a pět minut hvízdala. Právě hvízdáním vyjadřuji své největší rozhořčení!
Je ne suis qu’une bête, j’ai pleuré en lisant la mort d Alexandre le Grand et étais si contrariée de voir mourir ce demi-dieu si jeune, tandis que tant de faquins lui survivaient que j ai ouvert la fenêtre et ai sifflé pendant cinq minutes. C est en sifflant que j’exprime mes plus grandes contrariétés !
Pak totéž s Napoleonem na Svaté Heleně. Césara jsem oplakávala méně. Ale kvůli Neronovi a Alkibiadovi to byly slzy, slzy!
Puis la même histoire pour Napoléon à Sainte-Hélène, j’ai moins regretté César. Mais pour Néron et Alcibiade c’était des larmes, des larmes !
Ty děti mluvily o lásce, já jsem se smála.
Ces enfants parlaient d’amour, je riais.
Nemohu se zamilovat.
Je ne puis devenir amoureuse.
A proč?
Et pourquoi ?
„Protože už jsem. Ach, ano — do Alkibiada a Nerona. Opravdu, děti, nechápu, jak se může někdo zamilovat do dnešní lůzy!“
- Parce que je le suis déjà. Ah I! Oui, d’Alcibiade et de Néron. Vrai, mes enfants, je ne comprends pas comment on peut aimer la canaille d’aujourd’hui !
„Najděte mi někoho jako Alkibiada — to je jiná řeč, to je muž! Ale zamilovat se do ničemy kvůli jeho kukuči, jak říkají Ženevané, to je ponižující, to vám povídám!“
Trouvez moi quelque chose comme Alcibiade, à la bonne heure, c’est un homme ! Mais aimer un faquin pour sa binette comme disent les Genevois c’est dégradant, je vous assure !
„Milujete Alkibiada? Hlouposti, to je někdo, komu tak říkáte.“
- Vous aimez Alcibiade ? Bêtise c’est quelqu’un que vous nommez comme ça.
„Ale kdepak, je to pravda — toho velkého, krásného Alkibiada, na mou věru!“
- Point c’est vrai, le grand, le beau Alcibiade, foi de Marie !
Proč chcete, abych kvůli vám lhala, když bych nelhala ani kvůli princi z Walesu!
Pourquoi voulez-vous que je mente pour vous quand je ne mentirais pas pour le prince de Galles !
Předtím jsem, aniž bych jmenovala, vyprávěla o Rémym, Berthe, vévodovi atd.
Avant cela, sans dire ces noms j’ai raconté Rémy, Berthe, le duc etc.
Mimochodem, ten malý Španěl se jmenuje markýz Calderon, a protože Olga vzdychala, řekla jsem, že to bude její jméno, jen trochu jinak: Colorado Claro2.
A propos le petit Espagnol se nomme le marquis Calderon, et comme Olga soupirait je dis que ce sera son nom mais un peu autrement; Colorado Claro.
„Aha!“ zvolala Marie, „a já?“
- Ah ! Ah ! fit Marie, et moi ?
„Vy Dubeque aromatique3! Dobře, a co vy?“
- Vous Dubeque aromatique ! Bien, et vous donc ?
„Ó, já jsem skromná — jmenuji se paní Alkibiadová.“
- Oh ! moi, je suis modeste, je me nomme Mme Alcibiade.
Vyprávím všechny tyhle hlouposti, protože: nejsladší potěšení se skrývá ve vzpomínkách. Až si to přečtu znovu, budu se bavit — a možná i plakat.
Je raconte toutes ces bêtises parce que: nos plus doux plaisirs sont dans nos souvenirs; en relisant ceci je m’amuserai, et pleurerai peut-être.
Baden mi zůstal nejsladší vzpomínkou. Vypravuji o něm jako staří vojáci o velkých bitvách, jichž se účastnili.
Bade est resté mon plus doux souvenir. Je le raconte comme les vieux soldats les grandes batailles auxquelles ils ont assisté.
Na to jde paní Alkibiadová spát.
Sur cela, Mme Alcibiade se couche.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále „la Batrachomyomachie ! [sic]“ – parodie na homérský epos. ↩
Pozn. překl.: Španělské označení odstínu doutníků („světle hnědý“); žertovná obměna Calderonova jména. ↩
Pozn. překl.: Žertovný titul, rovněž podle tabáku (dubek – druh vonného tabáku), doslova „vonný dubek“. ↩