Od nešťastného okamžiku, kdy mi ta drzá ženská řekla tu hrůzu, jsem pořád udýchaná. Jako bych hodinu běžela, úplně stejný pocit, a dokonce mě bolí a...
Prší strašně. Půjdu číst Homérovu „Iliadu". Ve dvě hodiny jsem volná, píšu spoustu nesmyslů Howardovým. Vlhké počasí je velmi dobré na pleť. Jsem...
Hrála jsem na piano, když přinesli noviny, beru „Galignani's Messenger" a první řádky, které mi padly do oka:
Můj budík je rozbitý, probouzím se teprve v půl sedmé. Spala jsem dost, ale mám strašně unavenou tvář a jsou vidět stopy včerejších slz. Na úterý mám...
Jdu ještě v nočním k tetě, kde se vyprávělo o včerejším dni v Monaku. Viděli pana a paní Wittgensteinovy, nebo spíš prince Wittgensteina a jeho...
Četla jsem v „Galignani", že vévodkyně z Manchesteru a lady Mary Montagu přijely ve čtvrtek do Londýna z Německa. Myslím, že svatba bude v Londýně....
Po obědě mám jen dvě hodiny klavíru, jdu střílet s Walitským, Pavlem a Trifonem. Pavlova puška je velmi dobrá. Obešly jsme celou krajinu, protože...
— Tatínku, nechte to, nerušte maminku.
Vzala jsem včera večer „Le Derby", který jsem ještě nečetla. Mezi odhláškami a sázkami čtu: „V anglických novinách se píše, že zásnuby vévody z...
Walitský bez ladu a skladu mě otravuje vévodou z Hamiltonu. Každé slovo je špendlík, který píchá do rány. (Maillard přijela.) Všímám si, že od té...
Včera večer jsem sotva usnula, když slyším bouchat na dveře, je to Dina a Pavel.
Maminka pořád zůstává v posteli. Měly jsme jít s Dinou do kostela samy, ale přišla ta divoká Peršanka a bohužel jdeme s ní, ale naštěstí ani ona, ani...
Můj budík, o kterém jsem si myslela, že je v pořádku, se zastavil v jedenáct hodin a spala jsem do půl sedmé.
Ó jaký smutný den, nikdy se mi zdá, že jsem se tolik nenudila. Slečna Hitchcocková, má nová vychovatelka, píše, že bude v Nice v sobotu.
Ta svině nepřišla předělat moje šaty! Ty zelené melou z posledního.
U snídaně si tatínek ještě dovolil strašné drzosti a jdu rovnou k mamince a říkám jí, dušená vztekem, že to nemohu — *nechci* snášet!
Jak jsem hloupá, že jsem nevedla svůj deník podrobněji, když jsem ho tak často vídávala. S jakým štěstím bych to teď četla!
Jdu s Bětou ve tři hodiny na nádraží vyzvednout guvernantku (nové modré šaty, pěkné). Ale jak ji poznat? Vystoupíme z kočáru (Auguste a Saïd jsou v...