❦
Sobota 8. dubna 1876
Samedi 8 avril 1876
Jak je tento hotel nepříjemný! Plowden tu byl před dvěma dny — a předevčírem — a nikdo nám nic neřekl; řekl nám to až včera sám. Přinesl mi svou fotografii v kostýmu.
Comme cet hôtel est désagréable ! Plowden a été il y a de cela deux jours et avant-hier, et on ne nous en a rien dit, c’est lui-même qui l’a dit hier. Il m’a apporté sa photographie en costume.
Jela jsem na koni s Pavlem ve vile Borghese. Měla jsem výborného koně — vyvolali jsme skvělý dojem a jsem nadšena. Viděla jsem všechny — dokonce Torloniho, ale jen jednou. Je zbytečné říkat, že mám nesrovnatelnou postavu — ne, poslouchejte1 — neříkám to ze žertu — vážně mám pozoruhodnou postavu. Ta černá amazonka,2 celá z jednoho kusu a přiléhavá, mě jen zahaluje — ale nic neskrývá.
J’ai monté à cheval avec Paul, à la villa Borghése. J’avais un excellent cheval, nous avons produit un effet superbe et je suis enchantée. J’ai vu tout le monde, même Torlonia, mais une fois seulement. Il va sans dire que j’ai une taille incomparable, non, écoutez, je ne le dis pas pour rire, sérieusement j’ai une taille remarquable. Cette amazone noire, tout d’une pièce et collante ne fait que me couvrir mais ne dissimule rien.
Od prince Humberta až po posledního ničemu se na mě všichni dívali se zjevným schválením.
Depuis le prince Humbert jusqu’au dernier faquin tous m’ont regardée avec une visible approbation.
Bylo krásné počasí, kůň byl výborně vycvičen. Jsem spokojená, spokojená!
Il faisait beau, le cheval était très bien dressé. Je suis contente, contente !
Bruschetti byl také na koni — s dámou a dvěma pány — všichni ohyzdní a na špatných koních — a jeho kalhoty se vyhrnuly skoro až ke kolenům a bylo vidět bílé spodky a červené punčochy. Řekl mi to Pavel — smáli jsme se — Bruschetti zuřil.
Bruschetti était aussi à cheval avec une dame et deux messieurs, tous vilains et mal montés, et son pantalon s’était retroussé presque jusqu’aux genoux et on voyait des caleçons blancs et des bas rouges. C’est Paul qui me l’a dit, nous avons ri, Bruschetti a été furieux.
Vůbec ti, kdo jezdí špatně — kdo se necítí pohodlně — kdo se za sebe tak říkajíc stydí — dívají se na publikum zuřivýma očima, jako by to byla jeho vina! Paní Oliverová na mě vykřikla něco milého — švýcarská společnost také. Neviděla jsem nikoho kromě prince Humberta — nevím, proč mě tak bavil — možná proto, že se na mě podíval — a dobře uhádnu, co říkali o mém jezdeckém zjevu, on a jeho pobočník.
En général les gens qui montent mal, qui ne se sentent pas à l’aise, qui ont honte d’eux-mème pour ainsi dire, regardent le public avec des yeux furibonds comme si c’était sa faute ! Mme Oliver m’a crié quelque chose d’aimable, les gens de la Suisse aussi. Je ne voyais que le prince Humbert, je ne sais pourquoi il m’amusait tant, c’est peut-être parce qu’il m’a regardée et parce que je devine bien ce qu’ils ont dit de ma tournure à cheval, lui et son aide de camp.
Ostatně — tak je to.
Enfin voilà.
Nevím, kam s sebou. Je sobotní večer! Pietro musí přijít — nepřijde-li, budu plakat jako nešťastná! A máma zase začíná s těmi dohady — a zase se tváří uraženě!
Je ne sais où me mettre. C’est samedi soir ! Pietro doit venir, s’il ne vient pas je pleurerai comme une malheureuse ! Maman qui recommence ces suppositions, qui reprend son air offensé !
Doba od devíti do půl jedenácté mi připadá delší než všech těch osm dní — jsem bez dechu z netrpělivosti. Bože — kdyby nepřišel! Odvedli ho, skryli ho — oklamal mě, posmíval se mi! Ó — jak se před domácími zatvářím! Bože, Bože, Bože! Přijde, že ano — řekněte, že přijde. Vzdávám se Torloniho — jen ať přijde. Budu příliš nešťastná, je-li pravda, že mě oklamal — že mě nikdy vážně nemiloval — že si ze mě dělal legraci!... Walitský — neříkejte to! Nechci věřit takové ničemnosti z Pietrovy strany. Jsem zvyklá hledět na něho jako na čestnost, lví srdce a vznětlivost par excellence! Bože! Myslím, že mé hodiny stojí — ne, jdou — ne, plazí se. Je teprve dvacet minut po deváté. Ještě hodinu čekat. Nevím, co bych raději — být okamžitě zklamána nebo zůstat v tom zuřivém čekání. Lze to rozluštit? Pochybuji. Čekám, čekám, čekám.
La distance de neuf heures à dix heures et demie me paraît plus longue que tous les huit jours, je suis haletante d’impatience. Dieu, s’il ne venait pas ! On l’a éloigné, on l’a caché, il m’a trompée, il s’est moqué de moi ! Oh ! Quelle sera ma figure devant ceux de la maison. Dieu, Dieu, Dieu ! Il viendra n’est-ce pas, dites qu’il viendra. Je renonce à Torlonia pourvu qu’il vienne. Je serai trop malheureuse si c’est vrai qu’il m’ait trompée, qu’il ne m’ait jamais sérieusement aimé, qu’il se soit amusé !... Walitsky, ne dites pas cela ! Je ne veux pas croire à une pareille vilenie de la part de Pietro. Je suis habituée à le regarder comme l’honnêteté, le cœur de lion et l’emportement par excellence ! Dieu ! Je crois que ma pendule est arrêtée, non, elle marche, non elle rampe. Il n’est que neuf heures et vingt minutes. Encore une heure à attendre. Je ne sais pas ce que j’aimerais mieux, être désappointée tout de suite ou rester encore dans cette furieuse attente. Peut-on déchiffrer ? J’en doute. J’attends, j’attends, j’attends.
Ne, poslouchejte — řekněte, řekněte — přijde, že ano? Prosím vás — řekněte, že ano. Ach! Karty... už jim nevěřím — zkusme to přesto — ukrátí to čas. Říkají ne! Musíme si z toho lámat hlavu? Počkejme ještě. Bože můj — prosím Tě — dej, ať přijde.
Non, écoutez, dites, dites,, il viendra, n’est-ce pas ? Je vous en prie, dites que oui. Ah ! les cartes... je n’y crois plus; essayons tout de même, cela mangera du temps. Elles disent non ! Faut-il se casser la tête ? Attendons encore. Mon Dieu je vous en prie faites qu’il vienne.
Jak jsem hloupá!
Que je suis bête !
Měla jsem prsty celé studené, když hodiny odbily deset — bylo mi střídavě zima a horko až do půl jedenácté. V jedenáct hodin jsem se otočila zády k lampě a poslouchala příběhy Walitského a Issaïeviče. V půl dvanácté dala máma znamení a každý se odebral k sobě.
J’avais les doigts tout froids quand la pendule a sonné dix heures, j’ai eu froid et chaud alternativement jusqu’à dix heures et demie. A onze heures je tournai le dos à la lampe et écoutai les histoires de Walitsky et Issaïevitch. A onze heures et demie maman a donné le signal et chacun s’en est allé chez soi.
Ukradla jsem Walitskému šest cigaret — vlekla jsem se do svého pokoje — zamkla dveře na klíč a ucpala klíčové dírky kapesníky — podívala se do zrcadla — všechno ze sebe svlékla — oblékla si župan — a lehla si na zem s hlavou opřenou o malé nízké křeslo, s očima dokořán otevřenýma, upřenýma na ohyzdnou girlandu na stropě.
J’ai volé six cigarettes à Walitsky, je me suis traînée jusqu’à ma chambre, j’ai fermé les portes à clef et bouché les trous des serrures avec des mouchoirs de poche, je me suis regardée dans la glace, j’ai tout ôté, j’ai passé mon peignoir et je me suis couchée par terre la tête renversée sur un petit fauteuil bas, et les yeux grands ouverts fixés sur une affreuse guirlande du plafond.
Všimla jsem si, že v okamžiku, kdy pláčeme, nevíme, proč pláčeme — cítíme jen potřebu plakat.
J’ai fait la remarque que dans l’instant où on pleure on ne sait pas ce qu’on pleure, on ne sent qu’un besoin de pleurer.
Pohnula jsem hlavou, protože mezi krkem a límcem županu bylo na každé straně jezero. Křeslo odňalo svou dobročinnou oporu! A já padla na koberec.
J’ai bougé la tête parce que entre le cou et le col du peignoir de chaque côté il y avait un lac. Le fauteuil retira son appui charitable ! et je tombai sur le tapis.
Myslela jsem jen na to, jakou bych měla radost, kdyby byl můj pokoj oddělený; tady jsem musela každou chvíli zadržovat dech, protože jsem dýchala tak, že mě bylo slyšet i přes dveře — a to mě dusilo.
Je ne pensais qu’à la joie que j’aurais si ma chambre était isolée, ici je devais à chaque instant me retenir de respirer, car je respirais de façon à être entendue malgré la porte, ce qui me faisait étouffer.
Nepláču. Pořizuji podrobný popis.
Je ne pleure pas. Je fais une minutieuse description.
Jaká muka, nesmět řvát!
Quelle souffrance de ne pouvoir hurler !
Nehanebně mě podvedl. Nevěřila jsem ničemu a ničemu nevěřím — ale jemu jsem uvěřila. Vysmál se mi. Otec mu vysvětlil naše postavení a přátelsky mu řekl, že je třeba to všechno pozvolna přetrhat. Dal se přemoci rozumem a svou roli sehrál velmi dobře.
Il m’a indignement trompée. Je ne croyais à rien et je ne crois à rien, mais je l’avais cru. Il s’est moqué de moi. Son père lui a expliqué notre position et lui a amicalement dit qu’il fallait doucement tout briser. Il s’est laissé vaincre par la raison, et il a très bien joué son rôle.
Měla jsem ho nechat přísahat. Ach, ovšem — jako by se nepřísahalo každý den; ostatně přísahá se jen tehdy, když chce člověk klamat. Kdyby byl v klášteře, už by z něj vyšel. V klášteře není. Poslali ho jistě někam daleko — měla jsem to tušit, když jsem viděla ohavné úsměvy jeho bratra, který jako usedlý muž nepochybně jednal ve shodě s hrabětem, „pro Pietrovo dobro“.
Il fallait le faire jurer. Ah ! bien oui, comme si on ne jure pas chaque jour, d’ailleurs on ne jure que quand on veut tromper. S’il était au couvent il en serait déjà sorti. Il n’est pas au couvent. On l’a renvoyé loin sans doute, j’aurais dû m’en douter en voyant les sourires abominables de son frère, qui en qualité d’homme rangé a sans doute agi de concert avec le comte, “pour le bien de Pietro”.
Nevím, čemu mám věřit. Je pryč z vlastní vůle, nebo ho drží daleko násilím či lstí?
Je ne sais pas ce que je dois croire. Est-il absent par sa volonté, ou le tient-on éloigné par force, ou par ruse ?
Ne, nemohu uvěřit, že mě celou dobu ve všem klamal! To by člověk už nemohl věřit ničemu na tomto světě. Říkám, že nevěřím ničemu — ale v hloubi duše si to tedy myslet nemohu! To by bylo k zoufání! To by se člověku zhnusilo všechno!
Non, je ne peux pas croire qu’il m’ait trompée tout le temps en tout ! Ce serait à ne plus croire en rien dans ce monde. Je dis que ne je crois en rien, mais je ne peux donc pas le penser dans mon fond ! Ce serait désespérant ! Ce serait à être dégoûtée de tout !
Ještě jsem se ani nezvedla ze studeného kamene, a už jsem se utěšovala, že ho možná zítra uvidím. Ne, z té myšlenky žít nemohu. Musím se ještě vyplakat!... Zase mohu psát. K čemu psát! Není můj příběh pořád stejný? Vždycky to skončí záchvatem pláče na koberci nějakého hotelu. Buď mě podvedl, nebo je obětí své rodiny.
Je ne m’étais pas encore levée de dessous la froide pierre quand je me consolais déjà que peut-être je le verrais demain. Non je ne peux pas vivre de cette idée. Il faut que je pleure encore ! ... Je puis de nouveau écrire. A quoi bon écrire ! Mon histoire n’est-elle pas toujours la même ? Cela finit toujours par un paroxysme de larmes sur le tapis d’un hôtel quelconque. Il m’a trompée ou il est la victime de sa famille.
Možná ho, aby se zbavili muže, který spáchal tak ohavné zločiny, jako že se dal k vojsku a stal se členem Caccia-Clubu, navždy zavřeli do toho kláštera. Pro jezuity, pro kardinála to není tak nemožné.
Peut-être que pour se débarasser d’un homme qui a commis des crimes aussi abominables que de se faire soldat, et de devenir membre du Caccia-Club, on l’a pour toujours enfermé dans ce couvent. Pour des jésuites, pour un cardinal ce n’est pas si impossible.
Jeho bratři jsou rozumní, ti ano; jsou členy klubu, kde se hrají jen šachy a pije jen slaboučké vínko hodně ředěné vodou. Nechodí do Opery a znají jen klerikály — černé.3
Ses frères sont sages, eux; ils sont membres d’un club où l’on ne joue qu’aux échecs et où on ne boit qu’un petit vin très trempé. Ils ne vont pas à l’Opéra et ne connaissent que des cléricaux, des noirs.
A už chci z Pietra dělat mučedníka.
Voilà que je veux faire un martyr de Pietro.
Ne, ne, ne, ne, ne! Nelhal, neklamal! Není to žádný padouch, pokrytec, zbabělec!
Non, non, non, non, non ! Il ne mentait pas, il ne trompait pas ! Il n’est pas un scélérat, un hypocrite, un lâche !
Máma chce odjet v úterý. Já neodjedu!
Maman veut partir mardi. Je ne partirai pas !
Čekají, až odjedu, aby Pietra pustili. Načekají se dlouho. Ostatně miluje-li mě, dokáže mě najít.
Ils attendent mon départ pour relâcher Pietro. Ils attendront longtemps. D’ailleurs s’il m’aime, il saura bien me trouver.
„Když jsem odešel k vojsku bez svolení své rodiny,“ řekl mi ten večer u piana, „myslíte, že nepůjdu kvůli vám kamkoli, a to bez čekání na svolení jakéhokoli ďábla! Ach, to se rozumí!“
- Si je suis parti pour faire la vie militaire sans la permission de ma famille, me dit-il le soir du piano, croyez-vous que je n’irai pas partout pour vous et sans attendre la permission d’aucun diable ! Ah ! parbleu !
Kouřím a pozvolna se otupuji.
Je fume et je m’abrutis peu à peu.
Zítra jdu ke zpovědi a k přijímání.
Demain je me confesse et communie.
Otevřela jsem zásuvku a prudce ji zase zavřela, protože jsem v ní uviděla Pietrův portrét; ten portrét mě teď bolí, a přitom umírám touhou jít si pro něj a psát a dívat se přitom na něj — jako by mi dával slova, abych se dokázala vyjádřit, abych řekla, jak moc připomínám opilou ženu, napůl otupělou a docela zdrcenou žalem. Celou tu dobu mě mrazilo, teď mě bolí hlava — a kouřím a kouřím, abych otupěla.
J’ai ouvert un tiroir et je l’ai brusquement refermé parce que j’y vis le portrait de Pietro, ce portrait me fait mal à présent et je meurs d’envie d’aller le prendre et d’écrire en le regardant, comme pour dire qu’il me donne des mots pour me faire comprendre, pour dire combien j’ai l’air d’une femme ivre, à moitié stupide et tout à fait chagrinée. J’avais des frissons pendant tout ce temps, à présent j’ai mal à la tête, et je fume et je fume pour m’abrutir.
Ne, ale představte si mě, jak pláču před portrétem muže! Jistě, žena, která píše, není táž jako ta, která pláče!
Non, mais me voyez-vous pleurant devant le portrait d’un homme ! Certes la femme qui écrit n’est pas la même qui pleure !
Někdy jsem plakala při čtení románů; ráda bych věděla, zda budou lidé plakat, až budou číst mne. Ne, protože říkám jen slovo plakat a neříkám nic dojemného. Nevím.
J’ai pleuré quelquefois en lisant des romans, je voudrais savoir si on pleurera en me lisant. Non, car je ne dis que le mot pleurer et je ne dis rien de touchant. Je ne sais pas.
Copak ho už neuvidím? Nechme toho!4 Bůh by tohle neudělal. Pche! Ten udělal i horší věci!
Est-ce que je ne le reverrai plus ? Via ! Dieu ne ferait pas cela. Peuh ! Il en fait bien d’autres !
Nerouhejme se.
Ne blasphémons pas.
Dokonce mě napadlo, že dnes večer nepřišel schválně, aby prohrál svou sázku. Karty přece řekly ne. Zeptejme se jich na zítřek. Karty říkají ne. Lžou! Proč? Protože neříkají, co chci?!
J’ai même eu l’idée qu’il n’est pas venu ce soir exprès pour perdre son pari. Les cartes avaient bien dit non. Consultons-les pour demain. Les cartes disent non . Elles mentent ! Pourquoi ? Parce qu’elles ne disent pas ce que je veux ?!
Byla jsem pěkná bláznice, když jsem věřila, že by se mi mohlo něco povést. Což mi není jasně dokázáno, že mi všechno, všechno, všechno selhává!
J’étais bien folle de croire que quelque chose pouvait me réussir. Ne m’est-il pas clairement démontré que tout, tout, tout me manque !
Zmocnilo se mě strašlivé přesvědčení, že ho už neuvidím a že je všemu konec.
J’ai l’affreuse conviction que je ne le reverrai plus et que tout est fini.
Nuže, co je na tom podivného? Což se neví, že mám mít na tomto světě jen trápení?
Eh bien, qu’y a-t-il d’étonnant dans cela ? N’est-ce pas connu que je ne dois avoir que des peines dans ce monde ?
Všichni, kdo mě vidí rozesmátou a bláznivou, mi říkají: „Skončíte v klášteře.“
Tous ceux qui me voient rieuse et folle me disent: Vous finirez dans un couvent.
Věřím tomu. Zklamaná a unavená, unavená, unavená neustálými deziluzemi, věčnými neukojenými touhami, půjdu se někam skrýt, abych plakala, modlila se a rouhala se!
Je crois. Désappointée et lasse, lasse, lasse des constantes désillusions, d’éternels désirs non satisfaits, j’irai me cacher quelque part pour pleurer, prier et blasphémer !
S nemocným duchem a neklidným srdcem se znovu utíkám k útěše slabých: ke kartám. Ještě jednou se jich zeptám, zda ho zítra uvidím. Jen ještě jednou, bude to naposledy... pro dnešek.
Esprit malade, cœur inquiet je vais encore avoir recours à la consolation des faibles: les cartes. Encore une fois je vais leur demander si demain je le verrai. Une seule fois encore, ce sera la dernière... pour aujourd’hui.
Znovu a pořád ne! Zeptejme se knihy, snad mi něco řekne: „Římský cement, který ji celou pokrývá a chrání.“ Nerozumím. Ještě jednou. Ne, nechci!
Encore et toujours non ! Demandons au livre, peut-être me dira-t-il quelque chose: “Ciment romain qui la recouvre toute entière et la protège ». Je ne comprends pas. Encore. Non, je ne veux pas !
Odevzdej se a mlč! Jsem tak zvyklá na burleskní žánr, že nedokážu nic říci. Ostatně je to zbytečné. Kdo se stará o deník nějaké nešťastnice! Je jich tolik!
Résigne-toi et tais-toi ! Je suis si habituée au genre burlesque que je ne sais rien dire. D’ailleurs c’est inutile. Qui se soucie du journal d’une malheureuse ! Il y en a tant !
Je jedna hodina. Jdu spát. Spánek — to je ze všech stavů ten nejšťastnější; kdo spí, je mrtev.
Il est une heure. Je vais dormir. Le sommeil, c’est le plus heureux des états, on est mort quand on dort.
Dívám se na portrét a vyfukuji mu do tváře kouř z cigarety.
Je regarde le portrait et je lance la fumée de ma cigarette sur sa figure.
Soroka, hrabě Antonelli, Pietro! Výsměch nad výsměchy! A pokaždé se nechám chytit a pokaždé věřím, že tentokrát to bude jinak než vždycky.
Soroka, comte Antonelli, Pietro ! Dérision des dérisions ! Et à chaque fois je me laisse prendre, et chaque fois je crois que cette fois ce sera autrement que toujours.
Bláznice, bláznice, bláznice! Ne, ne bláznice — ale nešťastnice.
Folle, folle, folle ! Non, pas folle, mais malheureuse.
Miluji ho hlavně proto, že on miluje mě. Ne, nemiluje mě. Už se nevrátí! Kdyby se měl vrátit, vrátil by se dnes večer.
Je l’aime surtout parce qu’il m’aime. Non, il ne m’aime pas. Il ne reviendra plus ! S’il devait revenir il serait revenu ce soir.
Mám ještě cigaretu a půl. Vykuřme všechno.
J’ai encore une cigarette et demie. Fumons tout.
„Už nepřijde, už ho neuvidíme,“ říkala máma, „mniši a kněží ho pošlou někam hodně daleko.“
- Il ne viendra plus, nous ne le verrons plus, disait maman, les moines et les prêtres l’enverront si loin.
Karty říkají, že ho už neuvidím. „A znovu se mne zmocňuje záchvat zoufalství“! Otupělost pomíjí — cítím, vidím, pláču!
Les cartes disent que je ne le verrai plus “Et de nouveau je suis prise d’un accès de désespoir” ! L’abrutissement cesse, je sens, je vois, je pleure !
Ale mám jeho portrét — budu ho zbožňovat. Jestli mě podvedl, já ho proklínám; drží-li ho násilím, miluji ho, velmi ho miluji, miluji ho úplně, zbožňuji ho, nechci milovat nikoho jiného, nechci se zabývat nikým!
Mais j’ai son portrait, je vais l’adorer. S’il m’a trompée je le maudis, si on le retient de force je l’aime, je l’aime beaucoup, je l’aime tout à fait, je l’adore, je ne veux aimer personne d’autre, je ne veux m’occuper de personne !
Hloupost, ten Torlonia — bledé a nehodné dílo špinavého a nehodného srdce.
Bêtise que Torlonia ouvre pâle et indigne d’un cœur sale et indigne.
napříč stránkou
Ten cit dobře chápu a jsem připravena chovat ho znovu k jakémukoli muži, který by se kvůli mně ocitl v tak romantickém a politováníhodném postavení.
en travers Je comprends bien ce sentiment et suis prête à l’éprouver encore pour n’importe quel homme qui serait à cause de moi dans une situation aussi romanesque et pitoyable.
Jsem potrestána za svá hloupá slova!
Je suis punie pour mes stupides paroles !
Protože mě miloval, jednala jsem s ním jako s darebákem! Kdyby umřel, udělala bych z něj boha a zbožňovala bych ho celý život — aniž bych ho ovšem milovala. Všechna ta zklamání ze mne udělají pořádnou potvoru; ničemu nevěřím, nic nemiluji, ničeho si nevážím.
Parce qu’il m’aimait je le traitais en canaille ! S’il mourait, j’en ferais un dieu et je l’adorerais toute ma vie, sans l’aimer toutefois. Toutes ces désillusions vont faire de moi une fameuse coquine, je ne crois à rien, je n’aime rien, je n’estime rien.
Nevíra, cynismus a misantropie!
Incrédulité, cynisme et misanthropie !
Taková jsem — a ne proto, že bych to chtěla. Dělají mě takovou! Bůh mě takovou dělá! Popřeme Boha a bude to úplné.
Voilà ce que je suis, et ce n’est pas parce que je l’ai voulu. On me fait telle ! Dieu me fait telle ! Nions Dieu et ce sera complet.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „non, écoutez“ — Torloniova průpovídka, viz 4. dubna. ↩
Pozn. překl.: „Amazonka“ — v 19. st. dámský jezdecký oblek pro jízdu na boku (boční sed), obvykle jednodílný; odkazuje na jméno Amazonek. ↩
Pozn. překl.: „Černí“ (ital. neri) — římská „černá“ šlechta, která po roce 1870 zůstala věrná papeži, na rozdíl od „bílé“ šlechty, jež se přiklonila k italskému králi. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Via !“. ↩