Právě jsem přijela. Cesta neprobíhala tak smutně, jak jsem si myslela. Smáli jsme se celou dobu — a aby lidi nešli do našeho kupé, Stiopa si sundával...
Probouzím se v sedm.
Celý večer myslet na tu potvoru a jako odměnu dostat takové přijetí.
Prší, jsem smutná a neklidná. Adam je v Rusku a bude nám dávat zabrat!
Doma si udělali představu, že je Audiffret do mě zamilovaný; zuřím — všichni se na mě budou dívat jako na opuštěnou.
Vracím se z Opery. Dávali „Židovku". Seděli jsme v temné a malé přízemní lóži. Viděli mě jen ve foyer. Byla jsem učesaná a oblečená, jak mám ráda, a...
V myšlenkách mi je Girofla dnes lhostejný. Jsou to mé věčné touhy po velikosti, které mě škádlí.
Dne 18. března 1874 říkám, že se zabývám Fedem, protože tu nikdo není — je přece jen lepší než Emile d'Audiffret a *já* nemohu žít bez alespoň jedné...
Viděla jsem Gioiu — nechci už odjet.
Jak je to hloupé být pověrčivý. Je třeba věřit jen v Boha!
Jaká strašná cesta — v Bingenbrücku, myslím, vystupujeme a jdeme dvacet minut pěšky. Pak se nalodíme; břehy Rýna mě vůbec nebaví, jak mě dým a vítr...