Dole potkáváme Gonzalese se synem. Otec se pouští do lyrických chval, syn ho následuje dost zpovzdálí.
Posuďte, jakou mám náladu, podle dopisu, který píšu do Schlangenbadu:
Je to jako úder blesku, červenám se, vstávám od stolu v salónu a skoro běžím vstříc m...........
Když odcházím od oběda, osloví mě jeden Američan, dost starý, který ==na mě zírá== od prvního dne. Zprvu jsem nevěděla, co chce, a odpovídala jsem mu...
Byla tam Kechková; ta dívka je jistě krásná, ale její chystaný sňatek s knížetem Milanem Srbským jí dodal způsobů divadelní královny. Je to náramně...
Máma mi píše slova útěchy, tetička mi ten dopis předčítá, jsem nahá a připravená ke koupeli, a místo abych se vykoupala, sednu si na zem jako Krčící...
Na světě není nic strašnějšího než nemít peníze. Ach, kdo to zakusil, ten mi rozumí. To je vrchol ponížení lidského rozumu, člověk klesne na úroveň...