❦
Středa 1. září 1875 (pokračování)
Ve tři hodiny vycházím ke kočáru, stále v tmavém kostýmu, ale s docela svěží tváří.Mercredi 1er septembre 1875 - suite A trois heures je sors pour nous mettre en voiture toujours avec mon costume sombre, mais une face assez fraîche.
Dole potkáváme Gonzalese se synem. Otec se pouští do lyrických chval, syn ho následuje dost zpovzdálí.
En bas nous rencontrons de Gonzalès et fils. Le père commence ses louanges lyriques, le fils le suit d’assez loin.
Po pěti minutách toho „takové mládí, jaký půvab, jaký duch“ atd. atd.
Après cinq minutes de cette enfance quel charme, quel esprit , etc. etc.
„Víte, Mario,“ řekl, „řekli mi, že se vdáváte, a víte za koho? Za d’Audiffreta,“ řekl mi, aniž mi dal čas cokoliv říci, a sám si na otázku odpověděl.
- Savez-vous Maria, dit-il on m’a dit que vous vous mariez, et savez-vous avec qui ? Avec d’Audiffret, me dit-il, sans me donner le temps de rien dire et répondant lui-même à sa question.
„Ale ne, to není pravda,“ řekla jsem co nejpřirozeněji, aniž jsem se začervenala nebo rozrušila. „Vím, kdo vám to řekl, to slečna Durandová!“
- Oh non, ce n’est pas vrai, dis-je le plus naturellement du monde, sans rougir et sans m’agiter. Je sais qui vous a dit cela, c’est Mlle Durand !
„Byla to jedna slečna.“
- C’est une demoiselle.
„Ano,“ řekla tetička, „to bude slečna Durandová, byla s námi onehdy v Bouloňském lesíku.“
- Oui, dit ma tante, c’est Mlle Durand, elle était avec nous l’autre jour au Bois.
„Já se vdávám za něj, tady za svého přítele,“ řekla jsem a ukázala na Rémyho.
- C’est lui que j’épouse, lui mon ami, dis-je en montrant Rémy.
„Přijímám,“ řekl mladík s úklonou.
- J’accepte, dit le garçon en s’inclinant.
„Ale víte, Mario, je to okouzlující mladík, d’Audiffret, okouzlující mladík,“ řekl Gonzales, aby ze mě něco vytáhl.
- Mais savez-vous, Maria, il est un charmant garçon, d’Audiffret, un charmant garçon, dit de Gonzalès pour provoquer la confidence.
„Jistě, pane, je velmi milý, ale to přece není důvod. Člověk si nemůže vzít všechny okouzlující mladíky,“ dodala jsem se smíchem, „a mně jich okouzlujících připadá spousta.“
- Sans doute, Monsieur, il est très bien, mais ce n’est pas une raison. On ne peut pas épouser tous les charmants garçons, ajoutai-je en riant, et j’en trouve beaucoup de charmants.
Nechci už myslet na to, jak jsme se neseznámily s paní Gonzalesovou. Znám pána, znám Rémyho, jsou ke mně okouzlující; dámy ale neznám.
Je ne veux plus penser à notre connaissance manquée avec Mme de Gonzalès. Je connais monsieur, je connais Rémy, ils sont charmants pour moi, quant aux dames je ne les connais pas.
Jednám s nimi oběma jako s kamarády a chovám se k nim prostě a upřímně. Samo sebou se rozumí, že je to strojené.
Je les traite tous deux en camarades et suis avec eux simple et franche. Il va sans dire que c’est affecté.
Když mi řekl, co mi řekl, ani jsem se nepodivila, čekala jsem to, sama nevím proč. Dobré ale bylo, že mnou to ani v nejmenším nepohnulo; bylo to přirozené, v tom, co mi říkal, pro mě nebylo nic nečekaného, nic překvapivého.
Quand il m’a dit ce qu’il m’a dit, je ne fus même pas surprise, je m’y attendais je ne sais pourquoi. Mais ce qui a été bien c’est que je ne me suis pas émue le moins au monde, c’était naturel, il n’y avait pour moi rien d’inattendu, rien de surprenant dans ce qu’il me disait.
Ach! Ti Durandovi! Fuj! Malé lidské ubohosti.
Ah ! les Durand ! fi ! les petites misères humaines.
Divím se. Obyčejně mě tak snadno cokoli rozruší a rozechvěje, zvlášť takové věci. Opravdu se divím, jak málo na mě působí tahle malá pomsta Durandových, Carmen de Ballen de Guzman de Durand, jak říká náš hrdina.
Je suis étonnée. En général je suis si facile à agiter, à émouvoir, surtout par ces choses-là. Je suis étonnée vraiment du peu d’effet que produit sur moi cette petite vengeance des Durand, Carmen de Ballen de Guzman de Durand, comme dit le héros.
Věru, je to zvláštní: já, která vzplanu jako střelný prach od sebemenší jiskry, zůstávám k tomuhle ohňostroji Guzmanových netečná.
Vrai, c’est curieux, moi qui prend feu comme la poudre à la moindre étincelle je reste insensible à ce feu d’artifice des Guzman.
Zdůrazňuji to, protože chci, aby se mi dobře rozumělo. Jak je dobré vymýšlet si všechny myslitelné romány s hrdiny možnými i nemožnými! Člověk je připravený, počítá se vším a bomby přijímá klidněji než konfety o karnevalu. A oč je lepší být klidný a vyrovnaný než se rozrušovat a červenat kvůli každé maličkosti.
J’appuie sur cela, car je veux qu’on comprenne bien ma pensée. Comme c’est bien de s’inventer tous les romans imaginables avec des héros possibles et impossibles. On est préparé, on s’attend à tout, et on reçoit les bombes avec plus de calme que des confettis au carnaval. Et combien on est mieux tranquille et serein que bouleversé et rougissant par la moindre des choses.
Já sama chovám jakousi úctu k lidem klidným, kteří všechno berou přirozeně a které jako by nic nemohlo rozrušit.
Quant à moi j’éprouve une espèce de respect en face des gens calmes qui prennent tout naturellement et semblent ne s’émouvoir de rien.
Nuže, po rozhovoru se svými dvěma Rémy chovám velkou úctu ke své vlastní osobě. Synovi je osmnáct, poznala jsem ho, když mu bylo třináct, čtrnáct, a mně tehdy bylo jedenáct, dvanáct. Byla to moje nejšťastnější doba, byla jsem dokonale klidná, až na neklid, který ve mně vyvolávaly recepce u německé císařovny, královny Augusty, jež bydlela vedle herny na Promenádě.
Or j’éprouve un grand respect pour ma personne, après la conversation avec mes deux Rémy. Le fils a dix-huit ans, je l’ai connu à treize à quatorze ans, j’avais alors de onze à douze ans. C’était mon plus heureux temps, j’étais parfaitement tranquille sauf les troubles que me causaient les réceptions chez l’impératrice d’Allemagne, la reine Augusta, qui demeurait à côté de la maison de jeu à la Promenade.
Chvěla jsem se při pohledu na zlatem vyšívané uniformy a na zářivé toalety, které vcházely do paláce.
Je frémissais à la vue des uniformes dorés, des toilettes resplendissantes qui entraient au palais.
Dveře byly otevřené, bylo vidět do předpokoje a já se zalykala při pohledu na tu velikost, na tu takříkajíc vůni majestátu, kterou tam člověk dýchal.
La porte étant ouverte, on pouvait voir l’antichambre et je suffoquais à l’aspect de cette grandeur, à l’odeur pour ainsi dire, de majesté qu’on y respirait.
Potom palác princezny Marie Bádenské, vévodkyně z Hamiltonu, sestry bádenského velkovévody a matky mého vévody, zvlášť když jsem viděla, jak do něj vchází sestra paní Věriginové.
Puis le palais de la princesse Marie de Bade, duchesse de Hamilton, sœur du grand-duc de Bade et mère de mon duc, surtout quand je voyais y entrer la sœur de Mme Veriguine.
Záviděla jsem jí a tušila všechna svá budoucí trápení tohoto druhu.
Je l’enviais et je pressentais tous mes tourments à venir, dans ce genre.
Což jsem kdesi v tomto deníku po naší pěší procházce s Giroflou nenapsala: Celé město bude říkat, že je do mě zamilovaný, a za týden, že si mě bere?
N’ai-je pas dit quelque part dans ce journal, après notre promenade à pied avec Girofla: Toute la ville dira qu’il est amoureux de moi, et dans une semaine qu’il m’épouse.
Jedeme k Binderovi podívat se na kočáry; za to nejkrásnější, co na světě je, chce šest tisíc tři sta franků. Potom se projíždíme Bouloňským lesíkem spoustou tmavých, skoro opuštěných alejí. V pět jedeme do hlavní aleje, lidí je tam spousta, ale nikdo, kdo by stál za řeč.
Nous allons chez Binder voir des voitures, il demande six mille trois cents francs pour tout ce qu’il y a de plus beau au monde. Après, nous nous promenons dans le Bois, par une quantité d’allées sombres et presque désertes. A cinq heures nous allons dans la grande allée, il y a foule mais rien de bien.
Lucie Durandová mě zdraví svým nejpůvabnějším úsměvem.
Lucie Durand me salue avec son plus charmant sourire.
Pustila tu svou novinku do světa, ta dívka, a je spokojená. S tetičkou prohodíme jen pár slov; chudinka je celá smutná, že tu není můj snoubenec. Nahlíží do všech kočárů, rozhlíží se na všechny strany, zkoumá každý strom. Jeho nepřítomnost ji úplně zdeptala, a to všechno kvůli mně. I já sama jsem zahanbená a chodím jako spráskaný pes, ani nevím proč.
Elle a lancé sa nouvelle, cette fille, et se trouve contente. Nous n’échangeons que quelques mots avec ma tante, la pauvre femme est toute triste de l’absence de mon fiancé. Elle plonge ses regards dans toutes les voitures, elle les promène de tous côtés, chaque arbre est examiné. Cette absence l’a décollée, et tout cela pour moi. Moi-même je suis confuse, je porte la queue basse, on ne sait pourquoi.
Při večerní modlitbě se kvůli té záležitosti třikrát klaním až k zemi. Poražená, tak bídně poražená! Má hrdá povaha se proti tomu ponížení bouří a hlasitě volá po odvetě!
Dans ma prière du soir, je me prosterne trois fois pour cette affaire. Battue, battue si misérablement ! Ma fière humeur se soulève contre cette humilation et demande à grands cris une revanche !