❦
Pátek 3. září 1875
Vendredi 3 septembre 1875
Je to jako úder blesku, červenám se, vstávám od stolu v salónu a skoro běžím vstříc m...........
C’est comme un coup de foudre, je rougis, je me lève de la table du salon et je cours presque à la rencontre de m...........
Ach, nelekejte se, vstříc tetičce, která právě odeslala mé dopisy.
Oh ! ne vous effarouchez pas, à la rencontre de ma tante qui vient d’expédier mes lettres.
Už ani nevím, jak dlouho mluvím o Michelangelově výročí, a hle, první řádky novin, které jsem vzala do ruky, o něm mluví! Myslela jsem, že mám čas, a nemám čas.
Depuis je ne sais plus combien de temps je parle du centenaire de Michel-Ange, eh bien les premières lignes du journal que je pris en parlent ! Je croyais avoir le temps et je n’ai pas le temps.
Jsem celá rozrušená, nevím, kam jít, čím začít, co dělat! Jdu ke Caroline; je okouzlující a oblékání rozumí jako anděl. Dosahuje vznešenosti. Člověk může být vznešený ve všem.
Je suis toute bouleversée, je ne sais où aller par quoi commencer, quoi faire ! Je vais chez Caroline, elle est charmante et s’entend à la toilette comme un ange. Elle atteint au sublime. On peut être sublime en tout.
Reboux mi dělá můj věčný klobouk, ten velký světle šedý plstěný, lehce do žluta, jen velmi lehce, na straně ohrnutý, dvě krásná pera, nic mi nesluší lépe. Caroline, když mě viděla sedět u sebe celou v bílém v klobouku z italské slámy výše popsaného tvaru, se dvěma bílými pery, vykřikla, že vypadám naprosto jako slečna de Montpensier, že viděla rytinu Velké Mademoiselle, na které byla okouzlující, a že vypadám naprosto jako ona.1
Reboux me fait mon éternel chapeau, le grand feutre gris clair un peu donnant dans le jaune, très peu, relevé de côté, deux belles plumes, rien ne me coiffe mieux. Caroline en me voyant assise chez elle tout en blanc avec mon chapeau de paille d’Italie de la susdite forme, avec deux plumes blanches, s’est écriée que j’avais tout à fait l’air de Mlle de Montpensier, qu’elle a vu une gravure de la Grande Mademoiselle sur laquelle elle était ravissante, et que j’avais tout à fait son air.
U Ferryho, u Reboux. Běhám, směji se, pláču, to vše dohromady, bojím se, že do Florencie nedorazím včas, nic není uděláno, nic není zařízeno, jsem utrápená jako málokdy.
Chez Ferry, chez Reboux. Je cours, je ris, je pleure, tout cela ensemble, je crains de retarder pour Florence, rien n’est fait, rien n’est arrangé, je suis tourmentée comme rarement.
Sotva mohu psát, jsem netrpělivá, jsem podrážděná!
Je puis à peine écrire, je suis impatientée, je suis énervée !
Večeříme u table d’hôte vedle amerického konzula v Nice; ten hodný stařík mi byl představen dvakrát a pokaždé si mě nepamatuje; dnes večer se mnou navázal hovor, aniž mě poznal, a když mu řeknu, že ho znám, vzpomene si, potřese mi oběma rukama a vypadá nadšeně. Vypráví mi novinky a já mu také jednu povím, zaručenou.
Nous dînons à la table d’hôte à côté du consul américain à Nice, ce bon vieux m’a été présentée deux fois et chaque fois il ne se souvient pas, ce soir il lia conversation avec moi sans me reconnaître, et lorsque je lui dis le connaître il se souvient, me secoua les deux mains et sembla enchanté. Il me dit des nouvelles et moi aussi je lui dis une nouvelle, certaine.
Složím mu historku, jak jen já umím, tak věrohodně, že oklamu i sama sebe.
Je lui compose une histoire comme je sais, avec un tel air de vérité que je me trompe moi-même.
Oznamuji mu sňatek pana Emila d’Audiffreta se slečnou Marií Durandovou. Vím to od jakéhosi španělského pána, přítele rodiny, je to rozhodnuto a oficiálně oznámeno, za dva měsíce budou oddáni.
Je lui annonce le mariage de M. Emile d’Audiffret avec Mlle Marie Durand. Je sais cela par un monsieur espagnol, un ami de la famille, c’est décidé et annoncé officiellement, dans deux mois ils seront mariés.
Velká hádka končí sňatkem ke spokojenosti všech stran.
La grande querelle finit par un mariage à la satisfaction de tous les partis.
A máš to!
Attrape ça !
Jen aby na to ten stařík nezapomněl; za sedm dní bude v Nice.
Pourvu que le vieux ne l’oublie pas, dans sept jours il sera à Nice.
Píšu mámě dopis, po jehož přečtení nebude o mých duševních schopnostech žádných pochyb. Vskutku jsem šílená. Nezapírám to. Všechno zpřeházeli, všechny mé plány jsou u čerta!
J’écris à maman une lettre qui étant lue ne laissera aucun doute sur mes facultés intellectuelles. Je suis folle en effet. Je ne m’en défends pas. On a tout dérangé, tous mes plans sont au diable !
Ach! Bože veliký!
Ah ! grand Dieu !
Četla jsem tři čtvrtě hodiny a uklidnila se.
J’ai lu pendant trois quarts d’heure et je suis calmée.
Ach! Jen abych dorazila včas.
Ah ! pourvu que j’arrive à temps.
Bože můj, zařiď všechny tyhle věci, které mě přivádějí k šílenství.
Mon Dieu arrangez toutes ces choses qui me cassent la tête.
Poznámky
Pozn. překl.: „La Grande Mademoiselle“ — Anne Marie Louise d’Orléans, vévodkyně z Montpensier (1627–1693), vnučka Jindřicha IV., známá svou elegancí a nezávislostí. ↩