❦
Čtvrtek 2. září 1875
Jeudi 2 septembre 1875
Posuďte, jakou mám náladu, podle dopisu, který píšu do Schlangenbadu:
Jugez de mon humeur par la lettre que j’écris à Schlangenbad:
Opsaný dopis · Lettre de Marie à sa mère, 2 septembre 1875Milostivá paní matko,Madame ma mère,Kdy opouštíte ten Schlangenbad mé duše? Kam pojedete potom? Bylo by záhodno aspoň trochu vědět, co budeme dělat.Quand quittez-vous le Schlangenbad de mon âme ? Où allez-vous après ? Il faudrait savoir un peu ce qu’on fera.Nemohu věci zařídit sama, je třeba se spojit. Nikdo nechce nic dělat, nikdo mi nechce pomoci. Jsem jako Hagar na poušti.1 Opuštěná ode všech a ponižovaná. Všemu, co si přeji, se stavějí na odpor, a místo aby mi pomohli, jednají se mnou jako s nepřítelkyní. Zrovna jako bych se chtěla pustit do něčeho nemožného. Opravdu je to ošklivé! Jsem vaše dcera a vy na mě nemyslíte o nic víc, než kdybych neexistovala. Musím křičet, plakat a mučit se, abych dosáhla toho, co by se mělo zařídit i beze mne. Je to proto, že o to žádám?Je ne puis arranger les choses toute seule, il faut qu’on s’unisse. Personne ne veut rien faire, personne ne veut m’aider. Je suis comme Agar dans le désert. Abandonnée de tous et traitée indignement. On s’oppose à tout ce que je désire, et au lieu de m’aider on agit comme envers une ennemie. Tout comme si je voulais entreprendre des choses impossibles. Vraiment c’est laid ! Je suis votre fille et vous ne pensez pas plus à moi que si je n’existais pas. Je dois crier, pleurer et me martyriser pour obtenir les choses qui devraient se faire en dehors de moi. Est-ce parce que je les demande ?Nevím. Tolik je jisté, že jsem v žalostném stavu. Nic se nehne, nikdo mě neposlouchá!Je n’en sais rien. Tant il y a que je suis dans un état déplorable. Rien ne se fait, personne ne m’écoute !Brzy budu muset dělat scény, abych dostala najíst. Jsem rozzuřená a trpělivost mi došla. Když vás nic nedojme, nechám všechno na Pánu Bohu. Ať vše shnije a zplesniví a já zplesnivím taky!Bientôt il faudra faire des scènes pour obtenir le manger. Je suis exaspérée et ma patience est à bout. Puisque rien ne vous touche, je vais tout abandonner à la grâce de Dieu. Que tout pourrisse et moisisse et je moisisse moi-même !Tetička je jako kamenná modla. Neposlouchá o nic víc než vy. Nevím, kam se vrtnout. U vás hubování, necitlivost ke všemu, co se mě týká, posměch a zlomyslnost. Tady není o mnoho lépe. Už září a stále nic. Nejsme ani v Nice, ani v Paříži, ani ve Florencii, ani u čerta! Už pět let řvu, abych dostala koně, a zbyl mi z toho jen ten řev a nic víc.Ma tante est comme une idole en pierre. Elle n’écoute pas plus que vous. Je ne sais de quel côté me jeter. Chez vous gronderies, insensibilité envers tout ce qui me touche, moquerie et méchanceté. Ici pas grand chose de mieux. Déjà septembre et rien encore. Nous ne sommes ni à Nice, ni à Paris, ni à Florence, ni au diable ! Depuis cinq ans je hurle pour obtenir un cheval et je reste avec mes hurlements et rien de plus.Čekat se dá, ale všechno má svou mez. A moje trpělivost už na tu mez naráží. Nebojte se, nebudu vyhrožovat, a čím bych vám vůbec mohla vyhrožovat? Ráda bych viděla, co by vás dokázalo rozhýbat a vytrhnout z té vyčerpávající netečnosti, z té zuřivé a zarputilé lhostejnosti, smím-li se tak vyjádřit. Na tetičku si nestěžuji. Je lepší než vy, protože i když je jako vy, nedráždí tolik jako vy a je s ní větší klid. Ale ani jí se nemohu chlubit.On peut attendre mais il y a terme à tout. Or ma patience touche à son terme. Ne craignez rien, je ne menacerai pas, et de quoi puis-je vous menacer ? Je voudrais bien voir la chose qui vous ferait bouger et sortir de cette torpeur énervante, de cette indifférence furieuse et acharnée, si on peut s’exprimer ainsi. Je ne me plains pas de ma tante. Elle est mieux que vous car tout en étant comme vous, elle n’agace pas autant que vous et on est plus tranquille. Mais je ne puis m’en vanter non plus.Na shledanou. Přála bych si, abyste se mohla znovu narodit a zakusit matku a tetičku, jako jsou moje matka a moje tetička, a také abyste měla mou povahu.Bonjour, je voudrais que vous puissiez renaître pour tâter d’une mère et d’une tante comme ma mère et ma tante, et aussi que vous eussiez mon caractère.Nežádám už ani koně a kočár. Žádám jen jednoho koně, jediného, jednoho mizerného koně.Je ne demande même plus des chevaux et une voiture. Je ne demande qu’un cheval, un seul, un misérable cheval.Ach! Podívejte, vy všichni do jednoho nestojíte za jedinou slzu, kterou kvůli vám prolévám!Ah ! tenez, vous tous tant que vous êtes, ne valez pas une seule des larmes que vous me faites verser !
Potom píšu toto:
Ensuite j’écris ceci:
Opsaný dopis · Lettre de Marie à Saëtone, 2 septembre 1875Drahý pane Saetone, odpusťte, že se opět uchyluji k vaší laskavosti.Cher Monsieur Saëtone, excusez si j’ai encore recours à votre amabilité.Jistě bych vám ušetřila námahu, kterou si, doufám, laskavě dáte, ale neznám v Nice nikoho, kdo by mi mohl dobře poradit, a především nikoho tak ochotného jako vy.Je vous aurais certainement épargné la peine que j’espère vous voudrez bien prendre, mais je ne connais à Nice personne qui puisse me bien renseigner et surtout personne d’aussi obligeant que vous.Ráda bych přesně věděla, kdy se budou ve Florencii konat oslavy Michelangelova výročí2. Vy čtete italské noviny, snad mi to budete moci sdělit. Žádné francouzské noviny o tom nepíší, jsme s tetičkou v Paříži samy a jsme v bezútěšné nejistotě. Víte, že matka svoluje jet na ty slavnosti tak trochu kvůli mně, protože nechává na mně, abych se informovala, a já se obracím na vás, neboť vím, jak jste vždy laskavý.Je voudrais savoir au juste quand auront lieu les fêtes du centenaire de Michel-Ange à Florence. Vous qui lisez les journaux italiens, vous pourrez peut-être me renseigner. Aucun journal français n’en parle, nous sommes, ma tante et moi, seules à Paris et nous trouvons dans une incertitude désolante. Vous savez que c’est un peu pour moi que ma mère consent à aller à ces fêtes, car elle me laisse le soin de m’informer et moi je m’adresse à vous sachant combien vous êtes toujours aimable.Paní Romanoffová vám vzkazuje srdečné pozdravy. Co se mě týče, přijměte předem mé upřímné díky a mou omluvu, že vás obtěžuji takovými maličkostmi.Mme Romanoff vous fait dire bien des choses. Quant à moi acceptez d’avance mes sincères remerciements et mes regrets de vous déranger pour de telles bagatelles.Marie Bachkirseff.Marie Bachkirseff.Grand Hôtel, 281, PařížGrand Hôtel, 281 Paris
Ohavný dopis, ale jsem špatně naladěná; proč, to dostatečně vysvětlil dopis mámě.
Exécrable lettre, mais je suis de mauvaise humeur, ma lettre à maman en a suffisamment expliqué les raisons.
Dnešek kontrastuje s tím šťastným dnem ve Schlangenbadu. Caroline mi zkoušela šaty, skoro jsem u ní omdlela. Jsem ošklivá. V Bouloňském lesíku jako včera, ale přece jen zase trochu nabývám jistoty.
Ce jour fait contraste avec ce jour heureux à Schlangenbad. Caroline m’a essayé mes robes, je me suis presque trouvée mal chez elle. Je suis laide. Au Bois comme hier, cependant je retrouve un peu mon attitude.
Od jedné do dvou u nás byli Gonzalesové, otec i syn.
De une heure à deux heures les Gonzalès père et fils étaient chez nous.
Koketovala jsem se synem, smála se, nazývala ho svým přítelem, svým kavalírem a říkala mu, že se na něm nic nezměnilo, jen to, že mi už nedělá dvůr: na to řekl, celý rudý, že je to proto, že se neodvažuje, a já mu řekla, ať se odváží, a dala jsem mu k tomu svolení. Zrudne a svolení využije. Otec mě vynáší do nebes. Ať je jakákoli, chvála vždycky potěší, a můj přítel Gonzales s ní neskrblí.
Je faisais de la coquetterie avec le fils en riant, en le nommant mon ami, mon cavalier et en lui disant que rien n’est changé en lui excepté qu’il ne me fait plus la cour: à cela il dit, tout rougissant, que c’est parce qu’il n’ose pas et je lui dis d’oser et je l’autorise. Il rougit et profite de la permission. Le père m’élève jusqu’aux cieux. Quelle qu’elle soit, la louange fait toujours plaisir, et mon ami de Gonzalès n’en est pas avare.
Vše se na mě šklebí, vše mi připadá jako samá temnota, zklamání, podlost.
Tout me fait la grimace, tout ne me semble que noirceurs, déceptions, vilenies.
Nevěřím v nic, v nic nedoufám, nic si nepřeji.
Je ne crois à rien, je n’espère rien, je ne désire rien.
Šaty se mi zdají ošklivé, klobouky příšerné, stav k zbláznění!
Mes robes me semblent laides, mes chapeaux affreux, un état à se casser la tête !
A k tomu netrpělivost, tíhnutí k nevím čemu.
Et avec cela une impatience, une tendance vers je ne sais quoi.
Zdá se mi, že se mi vše zhatí, tak jako se mi zdálo, že se mi vše podaří.
Il me semble que tout me manquera comme il me semblait que tout me réussira.
Bože můj, uklidni mě.
Mon Dieu, calmez-moi.
Poznámky
Pozn. překl.: Hagar (Agar) — biblická postava, egyptská služebná Sáry, kterou Abraham vyhnal s jejím synem Izmaelem do pouště (Genesis 21). Marie se stylizuje do role opuštěné a zavržené. ↩
Pozn. překl.: Slavnosti, které se od 12. září 1875 konaly ve Florencii ke čtyřstému výročí Michelangelova narození (6. března 1475), s výstavou soustředěnou kolem Davida, nedávno přeneseného do Galleria dell’Accademia. Mariino „centenaire“ (stoleté výročí) je nepřesné: šlo o čtyřsté výročí. Marie byla ve Florencii právě v době slavností (12.–16. září). ↩