Opouštíme nádhernou Florencii, tu lehkou a velmi hbitou levhartici, jež byla pokryta skvrnitou [nečitelné]1, jak říká Dante s tím svým dlouhým visícím nosem.
Nous quittons la superbe Florence, cette lauza leggierci a pusta molto, che di [illisible] maculato era coperta comme dit le Dante au long nez pendant.
Zase jeden ošklivec!
Voilà encore un laid !
Vraťme se, vraťme se do našeho vlastního města, do hrdého města Kateřiny Segurany a Saetona.
Rentrons, rentrons dans notre ville à nous, dans l’altière cité de Catherine Segurana et de Saetone.
Ve tři hodiny se vydáváme na cestu.
A trois heures nous nous mettons en route.
A v jedenáct hodin přijíždíme do Janova; ukládám se v jednu.
Et à onze heures arrivons à Gênes, je me couche à une heure.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „lauza leggierci a pusta molto, che di [illisible] maculato era coperta“ – Mariina zkomolená citace z Dantova Pekla (I, 32–33; lonza je pardál či levhart); text je na místě nečitelný.↩