❦
Pondělí 19. května 1884
Lundi 19 mai 1884
Bez spánku. Byla jsem příliš rozrušena, je pět hodin ráno.
Sans dormir. J’étais trop énervée, il est cinq heures du matin.
Psaním jsem se trochu uklidnila.
Je me suis un peu calmée en écrivant.
Ne, poslouchejte – je to zdrcující. To mě naučí říkat jim cokoli. Ale také – jaký nápad říkat jim, že architektovi píšu intimní věci a že sním o jeho záchraně! Ach, moje ubohá malá. To je kytice křehkých květů, na kterou si někdo sedl. Ale vždyť jsem hloupá, že jim to říkám. A přece – je to věc tak prostá, tak poctivá, tak čistá, že jsem ani nemyslela na žádné… pozemské city, když jsem to říkala…
Non écoutez, c’est désolant. Ça m’apprendra à leur dire quoique ce soit. Mais aussi quelle idée de leur raconter que j’écris à l’architecte des choses intimes et que je rêve de le sauver ! Ah ! ma pauvre petite. C’est un bouquet de fleurs délicates sur lequel on s’est assis. Mais c’est que je suis sotte de raconter ça. Pourtant comme c’est une chose si simple, si honnête, si pure, je ne pensais même pas à des... sentiments terrestres en le disant...
To tě naučí. Ale máma je opravdu hloupá a jsem tím více rozzuřena, že mě donutila dát to najevo těm, kdo tu včera byli. Je to ponižující.
Ça t’apprendra. Mais vraiment maman est bête et je suis d’autant plus enragée qu’elle m’a forcée à le faire comprendre à ceux qui était là hier. C’est humiliant.
Zkrátka… Je to nepochopitelné. Hádáme se celý život a teď si ona umane vměšovat se do mých… citů.
Enfin... C’est inconcevable. Nous nous querellons toute la vie et voilà qu’elle s’imagine de se fourrer dans mes... sentiments.
Ach, do čerta!
Ah ! sacré-nom d’un chien !
A je to vždy tak prosté taktu a jemnosti, že z toho vycházím odřená. Jsou to příliš křehké věci – i nejněžnější, nejmilejší přítel riskuje, že se jich dotkne těžkou rukou – a máma není mou přítelkyní. Je to máma, miluji ji, protože je máma – protože je to zvyk, ale osobně mě jen dráždí a raní.
Et c’est toujours si dépourvu de tact et de délicatesse que j’en sors écorchée. Ce sont des choses trop fragiles, le plus tendre, le plus aimé des amis risquerait d’avoir la main lourde en y touchant et maman n’est pas mon amie. C’est maman, je l’aime parce que c’est maman, parce c’est l’habitude, mais personnellement elle ne fait que m’irriter et me froisser.
A bude to jít od špatného k horšímu. Neboť mě zbožňuje a nesmírně se bojí, aby se mi neznelíbila – takže se nešikovnosti a hlouposti zdvojují, protože v hloubi duše je neměnné přesvědčení, že je velmi inteligentní a že jsem dítě. To vše je nenapravitelné.
Et ça ira de mal en pis. Car elle m’adore et a peur de me déplaire à un point extrême, ce qui fait que les maladresses et les bêtises redoublent, car au fond il y a l’inaltérable conviction qu’elle est très intelligente et que je suis un enfant. Tout ça est irréparable.
Ty dámy jsou prostě příliš prostoduché. Příklad: piji kozí mléko, abych přibrala, a piji ho s potěšením. Dobrá – dnes večer Dina říká, aby podojili kozu (koza bydlí ve skleníku, na schodišti a v zahradě), a protože ví, že nesnáším, když mi říkají, co mám dělat, začíná vyprávět různé chytrůstky, abych si nevšimla, že mi připomíná vzít si mléko.
C’est que ces dames sont trop simples. Exemple: je prends du lait de chèvre pour engraisser et je le prends avec plaisir. Bon, ce soir Dina dit de faire traire la chèvre (la chèvre habite la serre, l’escalier et le jardin) et comme elle sait que je déteste qu’on me dise ce que je dois faire elle se met à raconter des finesses pour que je ne m’aperçoive pas qu’elle me rappelle de prendre mon lait.
Tolik mě otravovaly léky a péčí, že stačí, aby mi řekly: „Udělej to“ – a já se vzpínám jako šílená. Tak mě donutily dělat velmi hloupé věci. A tak se bojí, aby mi kozu neznechutily, a přitom mi chtějí připomenout mléko… Chytračení, které hned prokouknu a které mě popouzí.
Elles m’ont tellement embêtée de médecines et de soins qu’il suffit qu’elles me disent: fais telle chose pour que je me cabre comme une enragée. C’est ainsi qu’elles m’ont fait faire des choses très sottes. Alors craignant de me dégoûter de ma chèvre et désirant en même temps me rappeler de le prendre... Des finasseries que je vois tout de suite et qui m’exaspèrent.
Ach, doma to není zábavné. Pracuji osm, devět, ba i deset hodin, sejdu na večeři a za dvě hodiny mě přivedou k naprostému zuření. Takový život je těžký – nevydržím ho. Práce by stačila, ale být trápena a zdrcena hodinu, kdy jím, a hodinu nebo dvě, po které bych si měla odpočinout!!
Ah ! la maison n’est pas drôle. Je passe huit, neuf et même dix heures à travailler, je descends dîner et en deux heures on m’enrage à fond. De sorte que voilà une existence difficile, je n’y résisterai pas. Le travail suffit, mais être tracassée et désolée pendant l’heure où je mange et l’heure ou les deux heures pendant lesquelles je devrais me reposer II
Osm dní nedělám nic – a tohle všechno! Ach, bída.
Depuis huit jours je ne fais rien et tout cela ! Ah misère.
Máma je přespříliš…
Maman est par trop...
Příklad: předpokládejme, že by dali čestnou medaili Bouguereauovi. Přirozeně vykřiknu, že je to hanebnost, ostuda, že jsem z toho pobouřena, zuřivá atd.
Exemple, supposez qu’on donne la médaille d’honneur à Bouguereau. Naturellement je m’écrie que c’est une indignité, une honte, que j’en suis révoltée, furieuse etc.
Máma: „Ale ne, ale ne, nevzrušuj se tak! Ach, Bože, ale přece mu ji nedali! To není pravda! Nemá ji! A jestli mu ji dali, tak schválně – znají tvůj charakter, vědí, že z toho budeš zuřit, a udělali to schválně – a ty se necháváš nachytat jako malá hloupá, no tak. Ani to není karikatura, je to jen předčasné; počkejte, až Bouguereau dostane čestnou medaili, uvidíš.“
Maman : - Mais non, mais non ne t’agite pas ainsi ! Ah ! mon Dieu, mais on ne l’a lui a pas donnée ! Ce n’est pas vrai ! Il ne l’a pas ! Et si on l’a lui a donnée c’est exprès, on connaît ton caractère, on sait que tu va en rager et on l’a fait exprès et toi tu te laisses prendre comme une petite sotte, voyons. Ce n’est pas même une charge, c’est seulement prématuré, attendez que Bouguereau ait sa médaille d’honneur et vous verrez.
Další příklad. Román ubohého pana Ohneta, jenž je nyní v módě, se dočkal nevím kolika vydání.
Autre exemple. Le roman du pitoyable M. Ohnet qui est à la mode maintenant, atteint je ne sais combien d’éditions.
Přirozeně vyskočím: jak to – toto je pokrm většiny, toto je to, čemu lidé dávají přednost – ó časy, ó mravy!1 Vsadíte se, že máma znovu spustí tirádu o Bouguereauovi nebo něco podobného. To se už stalo u několika věcí. Bojí se, že se zhroutím, že zemřu sebemenším šokem, a ve své obrovské naivitě mě chce ochránit prostředky, jež mě nakonec přivedou k záchvatu horečky.
Naturellement je bondis: comment voilà la pâture de la majorité, voilà ce qu’on préfère, o tempra, o mores ! Voulez-vous parier que maman recommence la tirade Bouguereau ou à peu près. C’est déjà arrivé pour plusieurs choses. Elle a peur que je me casse, que je meure du moindre choc et dans son immense naïveté veut me préserver par des moyens qui finiront par me donner un accès de fièvre chaude.
Přijde X, Y nebo Z a říká: „Víte, ten ples u La Rochefoucauldů byl nádherný.“ Zachmuřuji se. Máma to vidí a pět minut poté vypravuje přede mnou jako náhodou něco, co má ten ples zdiskreditovat v mých očích – leda že se dokonce pustí do dokazování, že ples vůbec nebyl. Stalo se to. Dětinské výmysly a výmluvy – a já pěním, když vidím, že si lidé myslí, že to mohu skousnout!!
Arrive X, Y ou Z et dit: vous savez le bal des La Rochefoucauld était superbe. Je m’assombris. Maman le voit et cinq minutes pus tard raconte devant moi comme par hasard quelque chose qui doit déconsidérer ce bal dans mon esprit à moins qu’elle n’entreprenne de prouver que le bal n’a pas eu lieu du tout. C’est arrivé. Des inventions et des défaites enfantines et moi j’écume de voir qu’on croit que je peux gober ça II!
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „o tempra, o mores !“ (tak píše Marie; správně Ciceronovo „O tempora, o mores!“). ↩