Pondělí 28. března 1881

Ráno se účastním soutěže, odpoledne se budu procházet. Jdeme ke královně, kde je spousta lidí; nechtělo se mi tam, necítila jsem se ve své kůži, neboť tak málo znám markýzu d’Altavilla, její dvorní dámu, a markýzu de Merced, ženu komořího. Už osm měsíců jsme tam nebyly. Ty dámy byly velmi laskavé, takže ledy jsou prolomeny a já tam budu chodit s radostí.
Královna nám řekla, že po Velikonocích uspořádá slavnosti, a pozvala nás. A pak milé věci, že mám inteligentní oči, zkrátka jsem klidná. Víte, každý přijde na řadu jako u Laferrièra, po nás přicházeli Appletcheieffovi, víte, že madame bývala veřejná holka. Ostatně její chování je tak málo náležité, že se mě paní d’Altavilla se zvláštním výrazem zeptala, zda jí dokážu říct, kdo byla paní Appletcheieffová před svatbou. Řekla jsem, že nic nevím. Miranda už není na velvyslanectví, místo, které zastával, bylo zrušeno, a navíc má spoustu nepřátel, prý také není zrovna bez poskvrny. A tak je vyřízen a my jsme se už dávno měly jít podívat za jeho dcerou, takže když jsme přišly, Rosita a otec byli nadšení. Byla jsem velmi laskavá schválně, aby si nemysleli, že mě jejich změna postavení ovlivňuje.
Díky Saint-Amandovi se hodně mluví o kostýmovém plese, který uspořádáme, bude to nejkrásnější ze slavností, velký úspěch, všichni o tom budou mluvit, budou tam nejvýznačnější osobnosti, nejelegantnější ženy, velká jména. Přes dvě stě lidí. Zkrátka vzal si to do hlavy. To dítě je elegantní, hezké, inteligentní a tak dále, a tak dále. Úspěch u Dalmase, pak je třeba úspěch večírku a nakonec ten obraz.
Saint-Amand se toho ujímá.
Mám obuvníka jménem Delmas, který dělá z mé už beztak malé nohy předmět zvědavosti. Nikdo nechápe, jak v tom člověk chodí, je to úzké, špičaté, nepřirozené, ale hezké a překvapivé. U dvorních dam to vyvolalo jistý úžas a pan de Merced neskrývá svůj údiv, dívá se na tu nohu. Ani nevěřím, že by to lidé shledávali hezkým, ale je to mimořádné. A hlavně: podpatky jsou velmi nízké — s vysokými podpatky se to dělá snadno, ale je to široké a ošklivé.

Poznámky

Pozn. překl.: královna: španělská královna Isabela II. (1830–1904), která žila od roku 1868 v pařížském exilu. Dvůr držela v Palais de Castille a byla stálicí bonapartistické společnosti. ↩