❦
Pátek 28. ledna 1881
Potain se vrátil, bavím ho nesmyslným tlacháním. Při večeři zazvonil zvonek, to přijíždí strýc Etienne z Nice, kde se usadil s paní Hamsleyovou.Vendredi 28 janvier 1881
O své ženě mluví jako o milované světici, pokrytec. A na má vyčítání odpovídá, že se to všechno uklidní, že se smíří a že jen Bůh je bez hříchu. A to beze vší nadutosti, prostě, dobromyslně, jako počestný křesťan. Je to tak odporné – kdyby to aspoň byla náklonnost. Berou to zlehka, to je trochu ruská povaha. Přinášejí nám zprávy z Nice, podrobnosti o vile, o zvířatech, o lidech, o bývalých dodavatelích, o všech drožkářích, obchodnících, o všech obyvatelích kromě těch ze společnosti; ti všichni se na nás ptají, znají nás všechny jménem, je to z dálky dojemné, jako vůně...
Il parle de sa femme comme d’une sainte bien-aimée, hypocrite. Et à mes reproches il répond que tout ceci va s’apaiser, qu’il se réconcilieront et que Dieu seul est sans péché. Et cela sans arrogance mais simplement, bonnement comme un honnête chrétien. C’est si odieux, si c’était de l’affection. Ils prennent cela en douceur, c’est un peu le caractère russe. Ils nous apportent des nouvelles de Nice, des détails sur la villa, les bêtes, les gens, les anciens fournisseurs, tous les cochers de fiacre, les boutiquiers, tous les citoyens sauf ceux de la société, ils demandent des nouvelles, nous connaissent tous par nos noms, c’est touchant de loin, comme un parfum...
Život v Nice byl ovšem příšerný, ale to všechno... A pak jsem tak nešťastná. Jsem pohřbená. Není z toho východiska, všemu je konec.
Enfin la vie à Nice était atroce mais tout cela... Et puis je suis si malheureuse. Je suis enterrée. Il n’y a pas d’issue, tout est fini.
Vypráví také o ruských záležitostech; bylo by únavné mluvit o nich zde, neboť znáte nedbalost, liknavost a dětinskost mé rodiny... Netřeba to rozvádět.
Il raconte aussi les affaires de Russie, il serait fastidieux d’en parler ici car Vous connaissez l’incurie, l’indolence et l’enfantillage de ma famille... Inutile d’insister.
Ach, můj život je příšerný... a když v pět hodin skončím práci, cítím se ztracená.
Oh ! ma vie est atroce... et lorsqu’à cinq heures j’ai fini de travailler je me sens perdue.
Etienne zestárl a ztloustl a ještě víc než dřív připomíná Cassagnaca.
Etienne a vieilli et engraissé et il rappelle encore plus qu’avant Cassagnac.
Ano, jsem pohřbená!
Oui, je suis enterrée !
Četli jste romány o dívkách, které násilím zavírají do klášterů, nuže, tady to máte... Je to příšerné, hrozné, hnusné, nelidské, proti přírodě, proti Bohu, a Boha, ať je jakýkoli, vzývám a padám na kolena, aby mě vysvobodil!
Vous avez lu des romans de jeunes filles qu’on enferme de force dans des couvents et bien voilà... C’est horrible, c’est atroce, c’est hideux, c’est inhumain, contre nature, contre Dieu et Dieu quel qu’il soit je l’invoque et tombe à genoux pour qu’il me délivre !