❦
Pondělí 17. ledna 1881
Mějte trpělivost přečíst si čmárání Mouzayové, abyste pochopili netrpělivost, kterou ve mně vyvolává.Lundi 17 janvier 1881
Teta ji varovala, že její dopisy trhá, protože mě jen rozzuřují, a tak je posílá do ateliéru. Před třemi dny mi prý psala, ale teta zásilku zabavila.
Ma tante l’a prévenue qu’elle déchirait ses lettres qui ne servent qu’à m’enrager, alors elle adresse à l’atelier. Il y a trois jours elle m’a écrit paraît-il mais ma tante a confisqué la missive.
Píše také otci, strýci Alexandrovi, paní Anitchkoffové. Je to závratné.
Elle aussi écrit à mon père, à l’oncle Alexandre, à Mme Anitchkoff. C’est vertigineux.
A už mě obviňují ze souchotin.
Me voilà sous le coup d’une accusation de phtisie.
A Bůh ví, jaké romány mi budou přisuzovat, právě to mě nejvíc otravuje.
Et Dieu sait les romans que l’on va me prêter, c’est surtout cela qui m’ennuie.
„Nikam nechodí, tráví život v ateliéru a umírá na plíce.“
“Elle ne va nulle part, passe sa vie à l’atelier et se meure de la poitrine”.
Lidé obecně zbožňují klepy jako z románu a budou si na mě vymýšlet!...
Les hommes en général adorent les racontars romanesques et on va broder sur moi !...
Teta přísahá při všech svatých, že nikdy Mouzayovou nepověřila, aby šla za Potainem. Ostatně ta bláznice přehání tak, že je to neuvěřitelné.
Ma tante jure ses grands Dieux qu’elle n’a jamais chargé la Mouzay de voir Potain. Du reste cette folle exagère au point que c’est fabuleux.
A pak... tak afektovaná a strojená. A pořád s těmi slovy: Francouzka, cizinka.
Et puis... tellement affectée et poseuse. Et toujours avec ces mots française, étrangère.
Pořád se tváří, jako by nám Francie prokazovala dobrodiní tím, že nás, cizince, u sebe trpí... ne víc, než prokazujeme my jí, probůh. Je to hloupé.
Ayant toujours l’air de dire que la France nous fait un bienfait en nous souffrant chez elle nous autres étrangers... pas plus que nous ne lui en faisons grand Dieu. C’est bête.
Nuže, mluvme o příjemných věcech; byla jsem u Tonyho ukázat mu svou skicu, kterou shledal velmi dobře zkomponovanou, dal mi dobré rady, spoustu povzbuzení a své požehnání, abych začala hned zítra. I když je to Cotův měsíc, přijde se na mě podívat on.
Enfin, parlons de choses agréables; j’ai été chez Tony lui montrer mon esquisse qu’il trouve très bien arrangée, il me donne de bons conseils, une foule d’encouragements et sa bénédiction pour commencer dès demain. Malgré que cela soit le mois de Cot, c’est lui qui viendra me voir.
„Vy jste nikdy nenamalovala obraz,“ řekl.
— Vous n’avez jamais fait de tableau, dit-il.
„Nikdy.“
— Jamais.
„A o perspektivě nevíte ani slovo.“
— Et vous ne savez pas un mot de perspective.
„Pan Ingres ji také neuměl.“
— Monsieur Ingres ne la savait pas non plus.
„Lhal.“
— Il mentait.
„Byl to tedy šprýmař?“
— C’était donc un farceur ?
„Naprosto... narazíte na obrovské obtíže, dobře pozorujte a odvahu, odvahu.“
— Absolument... vous allez vous trouver aux prises avec des difficultés énormes, observez bien et bon courage, bon courage.
Odvahu. Jsem jí plná k prasknutí, čestné slovo. Jsem celá veselá a spokojená.
Bon courage. J’en suis cousue de courage, parole d’honneur. J’en suis toute gaie et contente.