❦
Úterý 18. ledna 1881
Ráno si nespěchám, jdu v jedenáct na oběd ke Gaviniovým, které jsem velice zanedbávala, a potom v půl druhé přicházím do ateliéru a s velkým potěšením začínám svůj obraz. Už od prvního tahu člověk pozná, zda to jde snadno, nebo bude drhnout.Mardi 18 janvier 1881
Díky Bohu myslím, že to jde samo. Pózovala slečna de Villevieille a potom malá Turkyně. Takhle budu uhlem kreslit všechny své postavy, a když uvidím celek, ukáže se, jaké úpravy je třeba provést.
Grâce à Dieu je crois que cela vient tout seul. Mlle de Villevieille a posé et puis la petite turque. Je vais dessiner comme ça au fusain toutes mes figures, puis en voyant l’ensemble on verra les modifications à y apporter.
To mě baví! Jsem zdravá a veselá! Hlavy v popředí měří dvanáct až čtrnáct centimetrů.
Cela m’amuse ! Je suis bien portante et gaie ! Les têtes au premier plan sont de douze à quatorze centimètres.
Dosud jsem nepochopila, jak může člověk dát život za milovanou bytost, bytost pomíjivou, milovanou vámi pro kterou dáváte život, protože ji milujete... Absurdní stvoření! Taková bytost je vám dobrá jen za života, po vaší smrti cit, který vás vedl, zaniká a stalo se cosi příšerného svou zbytečností. [Zrušen 1 řádek]
Je n’ai pas encore compris qu’on donnât sa vie pour un être aimé, être périssable, aimé de vous pour lequel vous donnez la vie parce que vous l’aimez... Absurde créature ! Cet être-là ne vous est bon que dans la vie, vous mort, le sentiment qui vous a guidé est supprimé et il s’est commis quelque chose d’atroce par son inutilité. [Une ligne cancellée]
Ale zato chápu, že člověk snáší všechna muka a umírá pro princip, pro svobodu, pro něco, co může zlepšit podmínky lidí vůbec.
Mais je comprends en revanche qu’on subisse toutes les tortures et qu’on meure pour un principe, pour la liberté, pour quelque chose qui peut améliorer les conditions des hommes en général.
Já, bych hájila všechny tyto krásné věci stejně ve Francii jako v Rusku, vlast přichází až po lidstvu, rozlišování mezi národy je v podstatě jen otázkou odstínů a já jsem vždycky pro to, aby se otázky zjednodušovaly a rozšiřovaly. Vzpomínám si, že jsem řekla, že bych se neobětovala za svobodu v Rusku, že bych tam byla zbytečná a že dávám přednost obětavosti, kde není nebezpečí. To poslední není pravda, chtěla jsem se sama zesměšnit.
Moi, je défendrais toutes ces belles choses aussi bien en France qu’en Russie, la patrie ne vient qu’après l’humanité, la distinction entre les nations ce n’est en somme que des nuances et je suis toujours pour simplifier et élargir les questions. Je me rappelle avoir dit que je ne voudrais pas me sacrifier pour la liberté en Russie que je serais inutile et que je préférais des dévouements où il n’y a pas de danger. Ce dernier n’est pas vrai, j’ai voulu me tourner en ridicule moi-même.
Nedám se deportovat jen proto, že je to zbytečné a že mám hrůzu ze zbytečného. Člověk není zbabělec, když si volí svou roli, a je zcela přirozené dávat přednost mučednictví jako svatý Pavel před zařazením mezi jedenáct tisíc panen. Přiznávám zcela upřímně, že by mě mrzelo být neznámou hrdinkou. Ale přísahám vám před, náhle se zarazím, chtěla jsem přísahat před Bohem a nejsem si docela jistá, že existuje, říkám to bez obav, Bůh, jestliže existuje, se nemůže urazit mými pochybnostmi, které jsou jen přiznáním mé nevědomosti.
Si je ne vais pas me faire déporter c’est parce que c’est inutile et que j’ai horreur de l’inutile. On n’est pas lâche pour choisir son rôle et il est tout naturel de préférer d’être martyrisé comme Saint Paul que de faire partie des onze mille vierges. J’avoue en toute franchise que je serais désolée d’être une héroïne inconnue. Mais je vous jure devant la, je m’arrête subitement, j’allais jurer devant Dieu et je ne sais pas bien sûre qu’il existe, je le pense sans crainte, Dieu s’il existe ne saurait s’offenser de mes doutes qui ne sont qu’un aveu de mon ignorance.
Dobře si dám pozor, abych existenci Boha nepopírala, jenže ji také nemohu upřímně a chladnokrevně tvrdit. Ach! v hrozných chvílích tolik nerozumuji, klesnu na kolena na zem a vzývám toho Boha, o němž jsem v té chvíli přesvědčená...
Je me garderais bien de nier l’existence de Dieu et je ne puis sincèrement l’affirmer de sang-froid. Oh ! dans les moments terribles je ne suis pas si raisonneuse, je me jette à deux genoux par terre et invoque ce Dieu dont je suis sûre alors...
Zdá se mi však, že přece musí existovat nejvyšší Inteligence... ale ne Bůh, na kterého jsem zvyklá... ale k čemu pak slouží ta nejvyšší inteligence???...
Il me semble pourtant bien qu’il doit exister une suprême Intelligence... mais pas le Dieu auquel je suis habituée... mais alors à quoi sert cette suprême intelligence ???...
Ale já se chystala... ano, přísahat před Bohem, že bych dala do poslední kapky své krve, abych pomohla zachránit nějaký velký princip, který je mi drahý. Jsem klidná, žádná Louise Michel, vůbec žádná nihilistka, ale kdybych viděla nějakou vážnou hrozbu proti Svobodě, byla bych ze všech nejzuřivější.
Mais j’allais... oui, jurer devant Dieu que je donnerais jusqu’à la dernière goutte de mon sang pour aider à sauver quelque grand principe qui m’est cher. Je suis calme, pas Louise Michel, pas nihiliste du tout, mais si je voyais quelque sérieuse menace contre la Liberté je serais la plus furieuse de tous.