❦
Sobota 20. prosince 1879
Znovu vzdám hold Bohu, který mi už několikrát vyslyšel přání... maličkosti, ale přece jen. Pokaždé, když se takovými věcmi chlubím, potká mě potom neštěstí, ale zdá se mi, že bych nebyla poctivá, kdybych je zamlčela, a že to Boha oslavuje.Samedi 20 décembre 1879
Vezmu Paula a jedu do sněmovny, v černém sametu, v klobouku à la Rembrandt, s rozcuchanými vlasy, velmi hezká. Je tam nabito, ale najdu pro nás místo. Schůze je zajímavá a Joseph, opět krásný, mě často lorňuje. Jakmile mě zahlédl, hned vzal kukátko, jako by se chtěl ujistit, že jsem to já. Copak něco tuší?
Je prends Paul et je m’en vais à la Chambre en velours noir, chapeau Rembrandt, cheveux ébouriffés très jolie. C’est bondé mais je trouve à nous placer. La séance est intéressante et Joseph redevenu beau me lorgne souvent. M’ayant aperçue il prit la lorgnette aussitôt comme pour s’assurer que c’est moi. Est-ce qu’il se doute ?
Ani v nejmenším. Schůze se chýlila ke konci a pak jsme se museli vrátit podívat se na naše lidi ve vestibulu; najdeme tam Josepha, kterého jsem viděla odvolat lístkem, jejž mu podali na tribuně, Josepha ohnutého v pase, opřeného o zábradlí, obráceného k věšákům, jak živě a přátelsky rozmlouvá s jakousi komornou, špatně ustrojenou a obyčejnou!!!
Jamais de la vie. La séance tirait à sa fin et puis il fallait rentrer voir notre monde dans le vestibule, nous retrouvons Joseph que j’avais vu appeler par un billet qu’on lui avait remis à la tribune, Joseph plié en deux appuyé sur la rampe, tourné vers les portemanteaux et en train de causer vivement et amicalement avec une espèce de femme de chambre, mal fichue et commune !!!
Pošlu Paula pro kočár, abych tam mohla zůstat a prohlédnout si ho zblízka, zatímco lorňuji místnost, hodiny, zřízence a jakoby náhodou ten půvabný párek. To musí být jeho snoubenka nebo služka jeho matky anebo nějaké kokety?...
J’envoie Paul chercher la voiture pour rester là et le voir de près tout en lorgnant la pièce, les pendules, les huissiers et comme par hasard le charmant couple. Ce doit être sa fiancée ou la servante de sa mère ou de quelque cocotte ?...
Konečně jsem ho viděla, a není ošklivý jako v Murcii, nevypadá ani hloupě, ale velmi prostě a velmi mile. Ale proč ty námluvy se služkou? Možná si ji vezme.
Enfin je l’ai vu et il n’est pas laid comme à Murcie, il n’a même pas l’air bête, mais très simple et très gentil. Mais pourquoi ces amours avec la servante ? Il va l’épouser peut-être.
Zatímco jsem čekala, věnuje značnou pozornost mé hezké (pro dnešek) osobě, a když mi při čekání začala docházet trpělivost, šla jsem se podívat ke dveřím, vstříc Paulovi, a on se vrhne podívat, ke komu jdu. Ten klobouk mi velmi sluší. Gambetta mě také lorňoval jako vždycky. Všude jsem říkala, že ho zbožňuji, možná mu to řekli.
Tant que j’attendais il prête une attention considérable à ma jolie (pour aujourd’hui) personne et comme je m’impatientais d’attendre j’allai voir à la porte, rencontrer Paul et il se précipite pour voir vers qui j’allais. Ce chapeau me va très bien. Gambetta aussi m’a lorgnée comme toujours. J’ai dit partout que je l’adore, on le lui a peut-être dit.
Žádné návštěvy; přijde Berthe, aby mi řekla, ať zítra jdu bruslit; bude to popáté, co tam půjdu. Vymyslela velmi legrační žert: napsat Arnaudovi, ať se tam dostaví, „dáma ze společnosti, která vás miluje“. Sukně z modré lišky, šedá kazaka, černý baret. Oslovte tu osobu jako starou známou, abyste nepohoršil její okolí. Sůl celé věci je v tom, že ta toaleta opravdu existuje a bruslí každý den, je dokonce velmi ošklivá, velmi směšná a velmi drahá.
Pas de monde, Berthe arrive pour me dire de venir patiner demain; ce sera la cinquième fois que j’y vais. Elle a inventé une farce très drôle, c’est d’écrire à Arnaud de s’y trouvé « une femme du monde qui vous aime ». Jupe de renard bleu, casaque grise, toque noire. Abordez la personne comme une vieille connaissance pour ne pas choquer son entourage. Le sel de la chose c’est que la toilette en question existe et patine tous les jours, elle est même fort laide, fort ridicule et fort chère.
Večer trávíme u krbu, Dina, Berthe a já muzicírujeme; mám své dny...
Nous passons la soirée devant la cheminée, Dina, Berthe et moi faisant de la musique, j’ai mes jours...