❦
Pátek 19. prosince 1879
Když jsem usínala, ptala jsem se sama sebe, jestli bych chtěla políbit Josepha... a přiznávám, že bych ještě raději byla políbila Alexise. Tolik tedy k Josephově kráse... Zvláštní, ve sněmovně se zdá tak krásný.Vendredi 19 décembre 1879
Ani ve snu ho nenapadlo, že jsem to byla já, ani mě nepodezíral. Ne, není zábavný, ani tak, jak to bývají mladí lidé jeho věku... Mimochodem, kolik mu tak může být?
Il était à mille lieues de se douter que c’était moi, il ne m’a même pas soupçonnée. Non, il n’est pas amusant, pas même comme le sont les jeunes gens de son âge... Au fait, quel âge lui donner ?
Říká se, že mu je dvaadvacet nebo třiadvacet. A ty vrásky a ten starý výraz? To nic neznamená, podívejte se na Paula, kterému je dvacet a nikdy nevypadá na méně než třicet až pětatřicet. Tlustý, otylý, velký, dvojitá brada...
On dit qu’il a vingt-deux ou vingt-trois ans. Et les rides et cet air vieux ? Ça ne signifie rien, voyez Paul qui a vingt ans et qui n’en paraît jamais moins de trente à trente-cinq. Gros, gras, grand, double menton...
Joseph je velmi vysoký. Ale to je všechno. Nevadí, stejně bych si ho vzala... hluboce měšťácký... je to cítit v záhybech šatů, je to vidět v záhybech tváře... Možná byl nemocný... podnapilý? něco mu bylo.
Joseph est très grand. Mais voilà tout. Ça ne fait rien je le prendrais tout de même... profondément bourgeois... ça se sent dans les plis des habits, cela se voit dans les plis du visage... Il était peut-être malade... gris? il avait quelque chose.