Neděle 23. listopadu 1879

Jdu s Berthe ke Gaviniovým. Nové šaty z černého sukna a půvabný, nenápadný klobouk.
Byli tam jen Valentine Pernety, Randouin a Chaudordy.
Ale zůstáváme tam velmi dlouho a hovoříme o mých třech vášních, o princi Jérômovi, o Gambettovi a o jednom krásném mladém muži. Nakonec bereme Chaudordyho s sebou a vysazujeme ho u dveří vévody Decazese.
Mouzayovi a paní de Bailleul u nás večeří, Berthe také. Večer přijde Alexis.
Mám na sobě bílé šaty, empír, direktoire, Récamier, jak libo. Ale jsem velmi hezká, rty jako krev a nádherná pleť. Nikdy taková nejsem, když by to stálo za to... Odebíráme se ke mně, Dina, de Daillens a já, abychom si utahovali z Alexisovy cudnosti, a on je celý zkoprnělý a polichocený. Mně je to jedno, jsou dny, kdy se prostě musím bavit. Bylo to šílené, ale legrační.
Císařovna Evženie projela Paříží a zůstala tu jednu noc a jeden den. Novinové články mi znovu vehnaly slzy do očí. Císařovnina matka leží na smrtelné posteli.