❦
Úterý, 27. srpna 1878
Mardi, 27 août 1878
Nikdy své rodině neodpustím ta tři léta utrpení, ve věku, kdy se všechny mladé dívky v postavení, jako je naše, baví a chodí do společnosti. Kolik bouří, hořkosti a vzteku ve mně ta tři ukradená léta vyvolávají!!
Je ne pardonnerai jamais à ma famille ces trois années de souffrance, à l’âge où toutes les jeunes filles dans une situation comme la nôtre, s’amusent et vont dans le monde. Ce que ces trois années volées soulèvent d’orages, d’amertume, de rage !!
Teď mám nehty jako slušně vychovaná slečna, budu tedy mít hezkou malou ruku bez jediné vady.
Maintenant j’ai les ongles d’une demoiselle comme il faut, je vais donc avoir une jolie petite main sans obstacles.
„Víte, koho budeme mít zítra k večeři?“ zeptala se slečna Oelsnitzová, když vešla do ateliéru.
- Savez-vous qui nous aurons à dîner demain ? demanda Mlle Oelsnitz en entrant dans l’atelier.
„Koho?“
- Qui ?
„Hádejte.“
- Devinez.
Za starých dobrých časů mi takhle ohlašovali mého velkého bratra1… na okamžik mě napadlo cosi jako… stará myšlenka.
Au bon vieux temps on m’annonçait ainsi mon grand frère... un instant j’ai eu comme une idée... ancienne.
Zítra u nás večeří Dourassoff.
Dourassoff dîne demain.
Mám krásný dopis od Abazové a od Hall. Telegram od Coubého.
J’ai une belle lettre d’Abaza et de Hall. Une dépêche de Coubé.
Tohle píšu svému nyní už jedinému bratrovi.
Voilà ce que j’écris à mon désormais unique frère.
Opsaný dopis · Lettre de Marie à son frère Paul, 27 août 1878Drahý bratře, doslechla jsem se, že máte v úmyslu uzavřít zákonný svazek s jakousi slečnou Patchenkovou. Osobně ji neznám, ale ujišťuji vás, že to není nic zvlášť vybraného. To jméno se mi nezamlouvá a to spojení mi pramálo lichotí. Byla bych vám dokonce vděčná, a to zcela vážně, kdybyste mě tohoto příbuzenství ušetřil. Nechápu, co vás může v tomto věku dohnat k tak zoufalému kroku. Chápala jsem plány týkající se Nadine (Eristoffové): matka té slečny byla přítelkyní babičky i nás všech, přestože otec byl hlupák, a pak, ta dívka je rozkošná, i když se dostala do hanebných rukou. Ten sňatek, třebaže vzhledem k vašemu věku nesmyslný, se zdál možný, ale na tenhle druhý poltavský květ, prosím vás, ani nepomyslete. Nenechte si poplést hlavu občany toho velkého hlavního města rytířů, kteří vás (na vaše útraty) opijí v nějakém veřejném parku a nacpou vám do hlavy víc než pošetilou myšlenku obětovat se v osmnácti letech. Za to dostanou od rodiny vaší skoronastávající pětadvacet nebo padesát rublů spropitného. Psala jsem vám, není tomu tak dávno, a příznačně mě udivuje, že se můj dopis ztratil. Buďte tak nesmírně laskav a objasněte mi své manželské úmysly; doufám, že budu mít to uspokojení dozvědět se, že to není vážné. Jinou dráhu než dráhu statkáře-džentlmena2 si pro vás díky vašemu naprosto neúplnému vzdělání bohužel představit nedovedu, ale vážně, úředně a formálně se stavím proti té bláznivé myšlence vrhnout se střemhlav do toho měšťáctva. Arcivévodkyni vám hledat nebudu, ta by vás nechtěla, ale chci za švagrovou někoho z dobré rodiny, vybraného, milého a dobře vychovaného. Ženu, která nám bude ke cti a kterou budu moci bez rozpaků ukázat. Mám právo být náročná, neboť sama sebe stavím nesmírně vysoko a dávám vám příklad důstojné hrdosti, bez přehánění a v tomto světě naprosto nezbytné. Napište mi brzy a… Žádné hlouposti! Marie
Cher frère, J’ai ouï dire que vous avez l’intention de contracter une union légitime avec une demoiselle Patchenko. Je ne la connais pas personellement mais je vous assure que ce n’est rien de bien distingué. Le nom ne me convient pas et l’alliance ne me flatte guère. Je vous serais même reconnaissante et très sérieusement de m’épargner cette parenté. Je ne vois pas ce qui peut vous forcer à un tel coup de désespoir à votre âge. Je comprenais les projets concernant Nadine (Eristoff) la mère de la demoiselle était une amie de grand-maman et de nous tous, quoique le père fût un imbécile, et puis la jeune fille est charmante quoique tombée en d’ignobles mains. Ce mariage, quoiqu’insensé eu égard â votre âge paraissait possible mais cette autre fleur de Poltava je vous prie n’y songez pas. Ne vous laissez pas monter la tête par des citoyens de cette grande capitale des chevaliers qui vous griseront (à vos frais) dans un jardin public et vous fourreront dans la cervelle l’idée plus que saugrenue de vous dévouer à dix-huit ans. Pour cela ils recevront vingt-cinq ou cinquante roubles de pourboire de la famille de votre quasi-future. Je vous ai écrit il n’y a pas bien longtemps et je m’étonne caractéristiquement que ma lettre soit perdue. Ayez l’extrême obligeance de m’éclairer au sujet de vos intentions matrimoniales, j’espère avoir la satisfaction d’apprendre que ce n’est pas sérieux. Je ne puis hélas penser pour vous à une autre carrière que celle de gentleman-farmer, grâce à votre instruction absolument incomplète mais je m’oppose sérieusement, officiellement et formellement à cette folle idée de plonger la tête en bas dans cette bourgeoisie. Je ne vous chercherai pas une archiduchesse, elle ne voudrait pas de vous, mais je veux pour belle-sœur une personne d’une famille, distinguée, gentille et bien élevée. Une femme qui nous fasse honneur et que je puisse montrer sans gêne. J’ai le droit d’être difficile me portant moi-même extrêmement haut et vous donnant l’exemple d’une fierté digne, sans exagération et absolument nécessaire dans ce monde. Ecrivez moi vite et... Pas de bêtises ! Marie
V Le Pays je článek Paula de Cassagnaca.
Il y a un article de Paul de Cassagnac dans « Le Pays ».
Víte, pan de Bismarck začínal v malém listě. Před katastrofou jsem měla ve zvyku strkat Le Pays za živůtek nebo za pásek, protože mi dělal radost už pouhý dotek novin Paula de Cassagnaca. Mohu o těchto bláznivostech vyprávět teď, tím spíše, že by... trvaly dál, kdybych se neovládala.
Vous savez M. de Bismarck a débuté dans un petit journal. Avant la catastrophe j’avais l’habitude de fourrer « le Pays » dans mon corsage ou dans ma ceinture parce que rien que le contact du journal de Paul de Cassagnac me faisait plaisir. Je puis bien raconter ces folies à présent, d’autant plus qu’elles...dureraient encore si je ne me retenais.
Řekla jsem mámě, aby požádala Anitchkoffovy o dopis na pařížské velvyslanectví. Strávili u nás osm dní, než odjeli do Ruska, zatímco já jsem byla v Sodenu — a protože jsou to tak oddaní přátelé, měli by být aspoň trochu k užitku.
J’ai dit à maman de demander aux Anitchkoff une lettre pour l’Ambassade de Paris. Ils ont passé huit jours chez nous avant de partir pour la Russie, pendant que j’étais à Soden et puisque ce sont des amis si dévoués ils devraient bien être un peu utiles.
Má závěť
Mon testament
Poznámky
Pozn. překl.: „Velký bratr“ je Paul de Cassagnac — od podzimu 1877 spolu Marie a Cassagnac hrají na bratra a sestru. Po jeho sňatku Marie píše o skutečném bratru Paulovi jako o „nyní už jediném bratrovi“ (082.0201). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „gentleman-farmer“. ↩