❦
Středa, 14. srpna 1878
Mercredi, 14 août 1878
Coubovi jedou do Wiesbadenu a já je pověřuji odesláním tohoto lístku — v němčině.
Les Coubé vont à Wiesbaden et je les charge d’expédier le billet suivant, en allemand.
Opsaný dopis · Billet de Marie aux princes («les Gans»), envoyé en allemand, 14 août 1878Odpověď.Réponse.Holubice nevyhledávají společnost hus. Milovaná holubice.Les colombes ne fréquentent pas les oies. Colombe adorée.
A teď... to je šílenství, víc než šílenství. Schwarz nikdy nemohl napsat něco tak vulgárního — a autor se prozrazuje poloruským způsobem, jímž je zapsáno mé jméno. Je to odporný Žid1 se zlomyslným, nechutným výrazem, co se učí rusky! Naštěstí je slovo odpověď poučí, že je to jen odpověď...
Et à présent... c’est fou, plus que fou. Jamais Schwarz n’a pu écrire une chose aussi vulgaire et l’auteur se révèle par la façon semi-russe dont mon nom est écrit. C’est un affreux juif à l’air malicieux et dégoûtant qui apprend le russe ! Heureusement le mot réponse leur apprendra que ce n’est qu’une réponse...
Ať je to jak chce — jak málo štěstí mám ve všem... Včera jsem to neuhádla!... Vždyť je to jasné jak den... Aby Schwarz napsal takovou věc! To je ale nápad... kdežto to b (v) ruské a to „a“ na konci jména a ten Žid, co celý den drží v rukou ruskou mluvnici.
C’est égal comme j’ai peu de bonheur dans tout... n’avoir pas deviné hier !... C’est que c’est clair comme le jour... Schwarz écrire une telle chose ! voilà une idée... tandis que ce b (v) russe et cet a à la fin du nom et ce juif qui a toute la journée une grammaire russe dans les mains.
Opravdu, to je smůla.
Vraiment voilà qui est malheureux.
Coubovi se večer vracejí s hrabětem a hraběnkou Cancrinovými — hraběnka je sestřenicí Mme Coubé.
Les Coubé reviennent le soir avec le comte et la comtesse Cancrine, la comtesse est cousine de Mme Coubé.
Usazujeme se k večeři. Ouroussoff, Mme Abaza, Dourassoff... ale řekněme nejprve, že přes den přišel Dourassoff povědět, že hovořil s Husy a že chtějí být představeni atd. atd. Toho večera tedy, zatímco si povídám s našimi, tropím si z něj žerty a stěžuji si, že mě mučí svým váháním. Dourassoff se rozohní a slíbí mi, že je představí... Přijdou kolem desáté, jde jim naproti, vymění pár slov a pak říká, že je představí. „Ach ne, děkuji,“ odpoví Schwarz. Mme Abaza odchází nadšená. Pana Coubého to zasáhne jako sprcha studené vody... Já nic neslyšela, Dourassoff to slovo zopakoval. V Rusku se za takové věci rozdávají facky... v Sodenu je schytám já... ostatně tak trochu všude... před panem a paní Cancrinovými. Budu tedy vždycky bláznivá?! Svěřit se hlupákovi, jako je Dourassoff, a hnát ten žert opravdu příliš daleko... Nedopřeje mi Pánbůh aspoň trochu rozumu, když mi nedopřává nic jiného?
Nous nous installons souper. Ouroussoff, Mme Abaza, Dourassoff... mais disons d’abord que le jour Dourassoff vient me raconter qu’il a causé avec les Gans et qu’ils veulent être présentés etc. etc. Ce soir donc tout en causant avec les nôtres je le plaisante et me plains d’être martyrisée par ses hésitations. Dourassoff se monte la tête et me promet de les présenter... ils arrivent vers dix heures, il va au devant d’eux et après avoir échangé quelques mots dit qu’il va les présenter. Oh ! non, merci, répond Schwarz. Mme Abaza part enchantée. M. Coubé en reçoit comme une douche... Je n’avais rien entendu, Dourassoff a répété le mot. En Russie on donne des soufflets pour des pareilles choses... à Soden c’est moi qui en reçois... un peu partout d’ailleurs... devant M. et Mme Cancrine. Je serai donc toujours folle ?! Se confier à un idiot comme Dourassoff et pousser cette plaisanterie vraiment trop loin... Le bon Dieu ne m’accorde-t-il pas un peu de raison puisqu’il ne m’accorde rien d’autre ?
Zacházím chladně s ubožáky jako Schenk, kteří si to ani nezaslouží — a na druhé straně... ale ne, takhle to je. Žertuji duchaplně, ale nikdy nevím, kdy včas přestat, ta nejrozkošnější komedie u mě vždy skončí zraňujícím způsobem. Bylo by přece třeba s tím něco udělat, držet se na uzdě — anebo jít se oběsit nebo zavřít do blázince. Pro ostatní jsem zábavná, ale sama pro sebe jsem hanebná. Ten ubohý Dourassoff okamžitě šel za Husy, aby jim řekl, jak ho ta příhoda mrzí; myslel, že jedná k lepšímu — na což ti princové odpověděli, že se nic nestalo, a za důvod svého odmítnutí uvedli mé brzké odcestování a přítomnost Coubových...
Je bats froid des malheureux comme Schenk et qui ne le méritent même pas et d’un autre côté... mais non voilà ce que c’est. Je plaisante avec esprit mais je ne sais jamais m’arrêter à temps, la plus délicieuse comédie chez moi finit d’une façon blessante. Il faudrait pourtant aviser, se retenir ou bien aller se pendre ou s’enfermer dans une maison de fous. Je suis amusante pour les autres mais je suis infâme pour moi. Ce pauvre Dourassoff est immédiatement allé chez les Gans pour leur dire qu’il était bien fâché de l’aventure qu’il avait cru faire pour le mieux, à quoi ces princes ont répondu qu’il n’était rien et donnèrent pour raison de leur refus mon départ prochain et la présence des Coubé...
Teď… mám jeden z těch odporných pocitů, které bohužel tak dobře znám! Mělo by se to přece zařídit tak, abych už nemusela zaznamenávat věci tak… ohavné… Všechno šlo dobře, bavila jsem se jako divá, a jaké rozuzlení… můj císaři!
A présent... je ressens une de ces impressions détestables que je connais bien hélas ! Il faudrait pourtant s’arranger de façon à n’avoir plus à enregistrer des choses aussi... abominables... Tout allait bien, je m’amusais comme une folle et quel dénouement... mon empereur !
Teď zbývá jediné… zůstat až do soboty, a hned zítra…
Maintenant il n’y a qu’une chose à faire... rester jusqu’à samedi et demain même...
Pro pána krále! U všech rohatých, jaké bláznovství. Jaká odporná věc!… Už nechci říkat Bože můj pokaždé, když ho volám na pomoc. Projevuje se tak shovívavě a tak milostivě, že ho nechám na pokoji. A uvidíte, teď, když mu říkám drzosti, bude tu, aby mě potrestal, kdežto nikdy není nikde, aby mi pomohl nebo mě ochránil. Ateistkou se nikdy nestanu díky vědě, na to nejsem dost učená, ale stanu se ateistkou prostě proto, že jsem navzdory slzám, modlitbám, vzýváním a nekonečným prosbám nikdy nenašla ochranu; nenašla jsem nikdy nic než strašlivý osud, jehož rány mě stíhaly ze všech stran. A tenhle Bůh, který se skrývá, když mě má vytrhnout z nejhroznějších útrap duše, se teď ukáže hrozný a nepopiratelný, aby mě rozdrtil nějakou pohromou, protože si dovoluji tato rouhání.
Sac à papier ! Sapristi quelle folie. Quelle chose détestable !... Je ne veux plus dire mon Dieu, chaque fois que je l’appelle à mon aide. Il se manifeste d’une manière si clémente et si gracieuse que je vais le laisser tranquille. Et vous verrez, voilà que je lui dis des impertinences Il sera là pour me punir tandis qu’il n’est jamais nulle part pour m’aider ou me protéger. Je ne deviendrai jamais athée par la science, je ne suis pas assez savante pour cela, mais je deviendra athée tout bonnement parce que je n’ai jamais trouvé de protection malgré des larmes, des prières, des invocations, des supplications sans fin ; je n’ai jamais trouvé qu’une horrible fatalité dont je recevais les coups de tous côtés. Et ce Dieu qui se cache pour m’arracher aux plus affreuses misères de l’âme va se montrer terrible et indiscutable pour m’écraser de quelque catastrophe parce que je me permets ces blasphèmes.
Nechtěla jsem je psát, ale namouduši… stejně je lepší psát, co si člověk myslí!
Je ne les voulais pas écrire mais ma foi... autant vaut écrire ce qu’on pense !
Bůh nepochybně je, nějaký… Bůh je Příroda, je to Vesmír, ale není to Nejvyšší bytost, která nad námi bdí a slyší nás… a celá ta mytologie Panny Marie, svatých a Krista, kterého po vzkříšení viděli jen jeho dvanáct apoštolů, a těm stačilo si to zjevení vymyslet… Nedivte se, že slyšíte tyhle hrůzy kvůli Husům… Husové jsou ta poslední kapka, po níž pohár přetekl. Pokaždé, když jsem vzývala toho Boha Milosrdenství, toho Boha Dobroty, byla jsem oklamána, ponížena, zarmoucena! Ať ho prosím o věc bezvýznamnou, nebo… o věc zásadní, jsem si jistá, že nedostanu nic…
Il y a sans doute un Dieu, un... Dieu c’est la Nature, c’est l’Univers, mais ce n’est pas un Etre suprême qui veille sur nous, qui nous entend... et toute cette mythologie de la Vierge, des Saints et du Christ qui n’a été vu ressuscité que par ses douze apôtres qui n’ont eu qu’à inventer cette apparition... Ne vous étonnez pas d’entendre ces horreurs à propos des Gans... les Gans sont la goutte d’eau qui fait déborder le verre. Chaque fois que j’ai invoqué ce Dieu de Miséricorde, ce Dieu de Bonté, j’ai été trompée, humiliée, chagrinée ! Que je lui demande une chose sans importance ou... une chose capitale je suis sûre de ne rien avoir...
naopak.
au contraire.
Ať klečím celé hodiny a prosím ho, aby… aby mě miloval muž, muž, kterého zbožňuji a za kterého témuž Bohu slibuji, že mu zasvětím život, obětuji všechny své rozmary, budu vzornou ženou a budu žít jen pro dobré skutky, anebo ať ho prosím, aby mě sodenské vody vyléčily nebo aby… byl Schwarz představen… je to totéž. Od té doby, co jsem ho prosila, aby ochraňoval mou kresbu, začala jsem kreslit špatně. Nikdy nezapomenu na svou modlitbu v Sorrentu a na to, jak milosrdně byla vyslyšena… ale vždycky! ale všechno! Jestli mě kdy potkalo nějaké potěšení nebo radost, pak jen proto, že jsem neměla čas nebo mě nenapadlo o tom promluvit se svým Bohem…
Que je reste à genoux des heures et que je le supplie de faire que... qu’un homme m’aime, un homme que j’adore et auquel je promets à ce même Dieu de consacrer ma vie, de sacrifier tous mes caprices, d’être une femme modèle et de ne vivre que pour faire le bien, ou bien que je le prie que les eaux de Soden me guérissent ou que... Schwarz soit présenté... c’est la même chose. Depuis que je l’ai prié de protéger mon dessin j’ai commencé à dessiner mal. Je n’oublierai jamais ma prière à Sorrente et la façon miséricordieuse dont elle fut exaucée... mais toujours ! mais tout ! S’il m’est jamais arrivé un plaisir ou une joie c’est que je n’avais pas eu le temps ou l’idée d’en parler à Mon Dieu...
A teď se On ukáže, aby mě potrestal za to, co říkám; až budu rozdrcená, zničená, zdeptaná, padnu na kolena, budu hlásat jeho existenci a proklínat svá rouhání! Ano, říká se, že existuje, ale mně působil jen zlo… Však jsem také byla bláznivá, brala jsem ho vážně jako Cassagnaca! Stačí chodit do kostela odříkávat modlitby, a dost. Tak se věří v Boha… Ale já jsem k němu mluvila, vyprávěla jsem mu svá trápení, udělala jsem si z něj přítele, otce, svého… Boha, obracela jsem se na něj se vším… Teď budu dělat jako ostatní, kteří jsou přece zbožní a dobří lidé.
Et maintenant Il va se montrer pour me punir de ce que je dis une fois écrasée, anéantie, meurtrie, je tomberai à genoux, proclamerai son existence et maudirais mes blasphèmes ! Oui, on dit qu’il existe mais il ne m’a fait que du mal... Aussi j’étais folle, je l’avais pris au sérieux comme Cassagnac ! Il faut aller à l’église dire des prières et c’est tout. Alors on croit en Dieu... Mais moi je lui parlais, je lui racontais mes peines, j’en avais fait mon ami, mon père, mon... Dieu, je m’adressais à lui pour tout... A présent je ferai comme les autres qui sont pourtant pieux et des êtres de bien.
Takže… už nemám ani svého Boha, aby mě utěšil…
Donc... je n’ai même plus mon Dieu pour me consoler...
Předevčírem jsem uklouzla na svém zeleném plátně a upadla uprostřed salonu… to znamenalo, že mě něco potká… jsou to hloupé pověry, ale vždycky se vyplní; v Boha bych věřila, kdyby se projevoval aspoň z poloviny tak spolehlivě.
Avant-hier j’ai glissé sur ma toile verte et je suis tombée au milieu du salon... il devait donc m’arriver quelque chose... c’est bête ces superstitions mais elles se justifient toujours, je croirais en Dieu s’il se manifestait la moitié autant.
Je pozdě… musím jít spát, ale předtím se pomodlím, budu prosit, aby mi odpustil má bezbožná slova z dnešního večera… budu Ho úpěnlivě prosit, aby mě přivedl zpátky na správnou cestu, aby mě zbavil těchto pochybností… Ať ke mně nemá dobrotu, když si ji nezasloužím, ale ať aspoň dá, abych znovu měla důvěru, abych byla křesťanka.
Il est tard... il faut aller dormir mais avant je ferai ma prière, je prierai de me pardonner mes paroles impies de ce soir... je vais Le supplier de me ramener dans le bon chemin, de m’ôter ces doutes... Qu’il n’ait pas de bonté puisque je ne la mérite pas, mais au moins qu’il fasse que j’aie de nouveau confiance, que je sois chrétienne.
Poznámky
Pozn. překl.: Nejmenovaný host v Sodenu, lázních v Taunu, kde se Marie léčila. Z anonymního dopisu ho podezírá jen kvůli poloruskému zápisu svého jména a v dalších dnech se stane noční můrou celé jejich společnosti (082/1878-08-16). Nevraživost vůči židovským hostům v německých lázních a letoviscích je doložena zhruba od roku 1870. ↩