Pátek 9. února 1877

Tak tedy: nebudu vám vyprávět, že jsme vystoupili na jakési návrší, jehož jméno neznám, a že mě Pelikan nudí k smrti. Hluchý, napůl idiot a zamilovaný do té Zurmüllenové. To je ale robota.
Na Chiaji hrozná spousta lidí a Chiaju ještě zkrášlovala přítomnost mého zbožňovaného Larderela, který řídil velmi pěkného koně. Měla jsem tu odvahu neohlédnout se, ale Dina viděla všechny manévry jeho hlavy. To je docela přirozené, nečekal, že mě uvidí.
Když jsem ho o něco později hledala, projel kolem nás v šedém na šedém koni, a zatímco Dina čekala, že ho příště uvidí jet na kohoutovi, vrátil se na hnědém koni a oblečený do hnědého. Milý chlapec, jak vyniká mezi všemi těmi neapolskými tvářemi. Nic nevím a nikoho neznám, a to mě uvádí do lehkého otupění.
Vložený listbracketed «[Elliminez.]» in the printed edition; meaning unclear
[Elliminez.]
To je mi tedy karneval! A to všechno díky panu Bashkirtseffovi, který mi zmrzačil celý rok.
Kdybych si aspoň našla nějakého nápadníka.
Jdi! Hladový pse.
Poznámka editorůnote of the Cercle edition’s editors on the manuscript pagination
[Marie přešla ze strany 184 na 185, nic však patrně nechybí]
Znovu vidět Antonelliho jen proto, abych mu řekla, že to loni nebyla já! Že nechápu, jak jsem mohla tak jednat, nechat k sobě takhle mluvit, říkat, co jsem říkala, přijmout podivnou, dvojznačnou roli. Že… že když znovu pročítám svůj deník, nejraději bych se zfackovala za své rozhovory s ním!
Vždycky jsem vypadala, jako bych žádala, aby si mě vzal, jako bych předpokládala, že se mnou odvažuje mluvit s jiným úmyslem, jako bych nechápala — že jsem byla absurdní, že jsem vzteky bez sebe!!!!
Na festivalu jsem viděla jíst [Zrušeno 6 řádků] makarony. To stojí za vidění. Daly jsme jich najíst za čtyři franky, to jest osmaosmdesát porcí. U takových věcí, stejně jako u cestování, nemá popis žádnou cenu, musí se to vidět.