❦
Pátek 2. února 1877
Paní de Ballore a Jeanne tu strávily hodinu.Vendredi 2 février 1877 Mme de Ballore et Jeanne ont passé une heure ici.
Faure zpíval ve „Faustovi“ před oslnivým publikem.
Faure a chanté dans “Faust” devant une salle éblouissante.
Přijíždíme před zvednutím opony. Teta, Dina, já, Bihovetz a Meyssner.
Nous arrivons avant le lever du rideau. Ma tante, Dina, moi, Bihovetz et Meyssner.
Hned přichází markýz Rangoni.
Aussitôt vient le marquis Rangoni.
Od prvního do posledního okamžiku jsem bez důvodu rozzářená, dokonce utrousím několik vtipů, které by mohly mít úspěch, kdyby... ale nikdo je nepůjde opakovat... Ach, co na tom! O nic víc než vtipy kterékoli jiné.
Depuis le premier jusqu’au dernier moment je suis radieuse sans raison, je fais même plusieurs mots qui auraient pu avoir du succès si... mais personne n’ira répéter... Ah ! bah ! plus que d’une autre.
Měla jsem přitom být ustaraná, protože jsem se celou večeři jen co nejkrutěji vysmívala svým matkám kvůli svému postavení. Jako by s tím mohly něco dělat!
J’aurais dû être soucieuse pourtant car pendant tout le dîner je n’ai fait que railler le plus cruellement mes mères sur ma position. Comme si elles y pouvaient quelque chose !
Asi v polovině představení jdu k paní Zurmüllenové, abych lépe viděla do hlediště a pozvala ji na zítřek.
Vers le milieu du spectacle je vais chez Mme Zurmüllen pour me rendre mieux compte de la salle et pour l’inviter à demain.
Ale nejdřív mi dovolte říci, že jsem uchvácená, okouzlená, že zbožňuji Faurovu hru, zpěv i tvář. Ano... právě toho komedianta. Nebyl to herec, nebyl to zpěvák, nebyl to dokonalý Mefistofeles, byl to sám Satan. Kostým, způsoby, mimika, iluze byla dokonalá. Pekelná pružnost, nemilosrdný, ďábelský výsměch, hanebná a lehkomyslná filozofie,
Mais avant tout laissez-moi dire que je suis émerveillée, charmée, en adoration devant le jeu, le chant et la figure de Faure. Oui... de cet histrion, précisément. Ce n’était pas un acteur, ce n’était pas un chanteur, ce n’était pas un parfait Méphistophélès, c’était Satan lui-même. Costume, manières, figures, l’illusion était complète. Souplesse infernale, raillerie impitoyable, diabolique, philosophie infâme et légère,
napříč stránkou
S drápy!
en travers Avec des griffes !
Ach, dobře chápu, že se muži kvůli herečkám ruinují a umírají.
Oh ! je comprends bien qu’on se ruine, qu’on meure pour des actrices.
Vedle té dokonalosti, toho génia bylo vidět něco, co už jistě nikdy neuvidím: Markétku, která nezpívala. To už je trochu silné, řeknete? Je to pravda. Zpočátku jsem myslela, že je dojatá, vyděšená, a když spustila baladu o králi z Thule1, třásla jsem se o ni a začala jsem se tak stydět, byla jsem tak zděšená, že jsem se schovala do hloubi lóže. Jako bych to byla já, kdo zpívá.
A côté de cette perfection, de ce génie on voyait ce que je ne verrai sans doute plus jamais. Une Marguerite qui ne chantait pas. C’est fort, direz-vous ? C’est vrai. Au commencement, j’ai cru qu’elle était émue, effrayée et, lorsqu’elle entama l’air du roi de Thulé, j’ai tremblé pour elle et je suis devenue si honteuse, si épouvantée que je me suis cachée au fond de la loge. Comme si c’était moi la chanteuse.
Jen sténala, šeptala několik tónů, ječela. Došlo to tak daleko, že ji publikum ani neráčilo vypískat.
Elle poussait un gémissement, murmurait quelques sons, hurlait. C’était au point qu’on n’a pas daigné siffler.
Jaké rozkošné hodiny jsem prožila. Lóže... plná lidí, což mi bránilo propadnout svým černým náladám, bát se všeho... Nebeská hudba, která mě halila jako trojitý plášť blaha, která mi hřála srdce! a unášela mě.
Les délicieuses heures que j’ai passées. La loge... pleine de monde, ce qui m’empêchait de tomber dans mes humeurs noires, de craindre tout... Une musique céleste qui m’enveloppait comme d’un triple manteau de bien-être, qui me réchauffait le cœur ! et me transportait.
Během slabších míst jsem s ostatními v lóži, samými duchaplnými lidmi, prohodila několik veselých a roztomilých slov.
Pendant les mauvais endroits j’échangeais quelque propos gais et aimables avec ceux de la loge, tous gens d’esprit.
Dnes večer jsem byla klidná a zdálo se mi, že jsem šťastná. To jsem už ani nedoufala. Cítím se docela lehká a půjdu padnout na kolena před Bohem a prosit Ho, aby žehnal uzdravení mého hrdla, abych mohla studovat zpěv... Neboť v tom je skutečný život! které musím pro
Ce soir j’étais tranquille et il m’a semblé être heureuse. Je n’espérais même plus cela. Je me sens toute légère et je vais tomber à genoux devant Dieu pour Le prier de protéger la guérison de ma gorge, que je puisse étudier le chant... Car là est la véritable vie ! que je dois pour
Tomu, kdo by mi zítra přivedl Faura, bych dala svůj náhrdelník z perel.... falešných.
Je donnerais à celui qui m’amènerait demain Faure, mon collier de perles.... fausses.
Mou dobrou náladu „odnesl“ Meyssner.
C’est Meyssner qui a eu “sur le dos” ma bonne humeur.
Seděl klidně v koutě: celá prosycená Faurem a jeho hrou jsem se postavila vedle Meyssnera, opřela jsem se o zeď a o jeho židli a hrála si s vějířem jako s kouzelnou hůlkou. Zdálo se mi, že jsem ďábel, a cítila jsem v sobě jeho způsoby tygří kočky. Trvalo to čtvrt hodiny...
Il était tranquillement assis dans un coin : toute imprégnée de Faure et de son jeu je me tins debout auprès de Meyssner, m’appuyant au mur et sur sa chaise et jouant avec l’éventail comme avec une baguette magique. Il me semblait que j’étais le diable et je me sentais ses façons de chat-tigre. Cela a duré un quart d’heure...
„Nuže, pane,“ řekla jsem nakonec, když jsem předtím dala ostatním znamení, „nuže, pane, už čtvrt Generál mě doprovází] hodinu vám dvořím. Jste do mě zamilován?“
- Eh bien, Monsieur dis-je enfin ayant préalablement fait signe aux autres, eh bien, Monsieur voilà [Mots cancellés un quart d’] Le général m’accompagne]une heure que je vous fais la cour. Etes-vous amoureux de moi ?
škrtnuto[Dva řádky začerněny]
[Deux lignes noircies]
Nešťastník, který nic netušil, strnule vstal a koktal, zatímco já jsem se dál vyptávala, jestli láska přichází. Potom jsem ho musela uklidnit. Ale byla to rozkošná scéna.
Le malheureux qui ne se doutait de rien se leva raide et balbutia pendant que je continuais à demander si l’amour venait. Je dus le rassurer ensuite. Mais ce fut une charmante scène.
Jednotlivosti Fausta se mohou svým způsobem líbit, a to díky hudbě, ale námět je nechutný. Neříkám nemravný, ohavný, říkám nechutný.
Les détails de Faust peuvent plaire d’une certaine façon et grâce à la musique, mais le sujet est dégoûtant. Je ne dis pas immoral, hideux, je dis dégoûtant.
Poznámky
Pozn. red.: Balada o králi z Thule, píseň, kterou Markétka zpívá u kolovratu ve 3. dějství Gounodova Fausta. ↩