Sobota 13. ledna / 1. ledna 1877

[Zrušená slova] Šla jsem spát v šest ráno, a tak jsem přišla pozdě do kostela.
Pelikan u nás obědval, potom jsem vyjela kočárem, sama, udělat pár nákupů. Potkala jsem Galulu.
Pak se jde na Ska Barnola nám (mně a Dině) poslal dva rozkošné porcelánové košíčky plné bonbonů.
Bihovetz přišel osobně a pak slečna Collignon.
Několik navštívenek.
Pak Skating, velká tlačenice, bruslila jsem rychle a dobře, ale teta se zlobí, že mě Audiffret nevyzval.
Ale! celkem vzato je to bída. Potkáte Souvoroffovou, která vás zahrne tisícem přívětivostí, pak vás pár lidí pozdraví, a to je všechno. A pak… je to bída!
Anitchkoffovi. A večer jdeme k nim a pak se nudím. Ale aspoň jsem volná, už nic a nikoho nečekám. Pojedu tedy do Paříže; v Římě bych příliš trpěla, v Paříži se člověk ztratí v davu… Ach!!!!!!
Jen karneval… ještě tenhle poslední karneval si dopřeji. Nepojedu ho trávit do Říma, abych se dívala, jak mi plesy a slavnosti utíkají pod nosem, a abych chodila na balkon poslouchat Plowdena, jak vypráví, kde byl a kdo s kým tančil. A pak ti ostatní, kteří se vás zeptají: „Vy nechodíte do společnosti? Byla jste už u svého velvyslance?“ atd. A pak… dívat se, jak se všichni ostatní baví, a sama se přitom trýznit!
Loni v zimě se pořád říkalo: „příští zimu ji uvedeme do společnosti, teď je ještě příliš mladá.“ Pojedu do Neapole, kde mě …
Ach! Bída nad bídu!