❦
Pátek 3. listopadu 1876 (22. října)
Srdcervoucí dopisy z Nice, věci tady zamotané, žádné řešení, a k tomu můj otec!Vendredi 3 novembre 1876 (22 octobre)
Jsem mezi dvěma ohni. Bashkirtseff říká, že ho vyháním? Paul mu navymýšlel hlouposti a pouští se do klevet, aby si zasloužil jeho přízeň. Ještě pochopím, když někdo donáší, co kdo řekl, ale vymýšlet si, zbaběle lhát! To mě pobuřuje!
Je suis entre deux feux. Bashkirtseff dit que je le chasse ? Paul lui a inventé des bêtises et se donne dans les cancans pour mériter sa faveur. Je comprends encore quand on rapporte des propos mais inventer, mais mentir lâchement! Voilà ce qui me révolte !
Michel, Gedanoff a celá ta lůza se sešli u Bashkirtseffa, kam jsem šla také, když přišel Abaza a potom Zabarinsky; paní Zabarinská je na venkově. Otec je v rozpacích a omlouvá svou společnost.
Michel, Gedanoff, et toute cette canaille étaient réunis chez Bashkirtseff où j’allai aussi lorsqu’arriva Abaza, puis Zabarinsky, Mme Zabarinsky est à la campagne. Mon père est confus et excuse son monde.
Šla jsem ven s Nadine a doufala, že mě studený vzduch uklidní. Ty otcovy nízké šarvátky, napjaté postavení mých blízkých, Paulovy lži!
Je suis sortie avec Nadine espérant que l’air froid me rendrait plus calme. Les vils accrocs de mon père, la position tendue des miens, les mensonges de Paul !
Zašly jsme k jisté paní Tregouboffové, dceři Domenicy z prvního manželství. Domenica a Lola u nich bydlí. Mohly jsme tam posbírat novinky. Vypráví se (pan Tregouboff byl očitým svědkem), že po skončení koncertu se jako vždy utvořily hloučky a Metchnikoff, prokurátor, tuším, zvolal:
Nous allâmes chez une Mme Tregouboff, la fille du premier mariage de Domenica. Celle-ci et Lola sont chez elles. Nous y pûmes ramasser les nouvelles. On dit (M. Tregouboff témoin oculaire) que, le concert fini, il se forma des groupes comme toujours et Metchnikoff le procureur, je crois, s’écria :
„Jak u čerta mohl Bashkirtseff zplodit takovou dceru, to bych do něj nikdy neřekl, vždyť je to perla!“
- Comment diable, Bashkirtseff a-t-il pu faire une fille comme celle-là, je l’en aurais cru incapable, c’est une perle !
V tu chvíli vstoupil Bashkirtseff a lidé k němu přistupovali, aby mu blahopřáli jako autorovi úspěšné hry. Nepochopil, jestli mu skládají poklony, nebo něco jiného, a koktal tak, že mu z úst místo slov vyšlo skoro štěkání.
En ce moment Bashkirtseff entra et on s’approcha de lui, pour le féliciter comme l’auteur d’une pièce à succès. Il ne comprit pas si on le complimentait ou autre chose et bégaya tellement que ce fut presque un aboiement qui sortit de sa bouche au lieu de paroles.
napříč stránkou
To vyprávěli Alexandrovi a ten mi to zopakoval. V Poltavě se říká, že pan Bashkirtseff ňafá, když je pohnutý.
en travers Cela fut raconté à Alexandre qui me le redit. A Poltava on dit que M. Bashkirtseff jappe quand il est ému.
Rozloučila jsem se definitivně a vrátila se do hotelu, abych šla ven s naším hrdinou, který zuří, nikdo neví proč.
Je fis mes adieux définitifs et revint à l’hôtel pour sortir avec le héros, qui rage on ne sait pourquoi.
Moje postavení je napjaté jako struna na houslích.
Ma position est tendue comme la corde d’un violon.
Otec se podivně změnil, mluví o mně to nejhorší, rýpe do mě. Ach, kdyby nebylo… jak bych ho poslala k čertu!
Mon père est changé étrangement, dit le plus grand mal de moi, me chicane. Oh ! si ce n’était... comme je l’enverrais promener !
Jsem tak rozpolcená a ze všech stran tak otrávená, že ani nevím, co píšu.
Je suis si tiraillée et ennuyée de toute part que je ne sais ce que j’écris.
Večeřela jsem s ním, s Paulem, Pachou a Gedanoffem, snažila jsem se být vlídná, a byla jsem. Je lepší zanechat příjemný dojem. Přetvařuji se a hryžu si prsty.
Je dînai avec lui, Paul, Pacha, Gedanoff, je tâchai d’être douce, je le fus. Autant vaut laisser une impression agréable. Je fais de l’hypocrisie, je me ronge les doigts.
A všechno to je zbytečné, můj otec je bídný člověk! Otcovská něha… fraška, smysl pro povinnost, fraška, dojetí, vděčnost, náklonnost, fraška, fraška a zase fraška!
Et tout cela est inutile, mon père est un homme indigne ! De tendresse paternelle... blague, sentiment du devoir, blague, attendrissement, reconnaissance, sympathie, blague, blague et blague !
Snažit se kvůli člověku ze dřeva! Rozkrájet se pro netvora bez srdce!
Tâcher pour un homme de bois ! Se multiplier pour un monstre sans cœur !
Na chodbě jsem potkala hraběte Elstone-Soumarokoffa…
Je rencontrai le comte Elstone-Soumarokoff dans le corridor...
Z Petrohradu si ho nepamatuji, ale kdysi dávno jsem ho viděla tančit s velkokněžnou Marií, tehdy šestnáctiletou dívenkou, v Livadii.
Je ne m’en souviens pas à Pétersbourg, mais, il y a longtemps je le vis dansant avec la grande-duchesse Marie, alors fillette de seize ans, à Livadia.
Dívala jsem se oknem na císařský ples na Krymu.
Je regardais par la fenêtre un bal impérial en Crimée.
Zase něco, co budu dlužit otci!
Encore quelque chose que je devrai à mon père !
Takové věci, bezvýznamné a marné, mě zlobí nejvíc.
Ces choses-là, insignifiantes et vaines, me fâchent le plus.
Píšu před zrcadlem. Můj ubohý obličej! Unavený, unavený, unavený!
J’écris devant ma glace. Ma pauvre figure ! Fatiguée, fatiguée, fatiguée !
Ó Říme, ó urážko, ó hanbo!
O Rome, ô insulte, ô honte !
Bože můj, Bože můj, pomsti mě, dej mi zapomenout, zachraň mě!
Mon Dieu, mon Dieu vengez-moi, faites-moi oublier, sauvez-moi !
Zůstávám do zítřka, nechala (?) jsem otce dnes večer odjet, rozešli jsme se jako dobří přátelé. Paul zůstal se mnou, ale je to zlomyslný a protivný kluk; aby se zalíbil tatínkovi, nechodí k nám a zdržuje se tam kdovíkde.
Je reste jusqu’à demain, je laissai (?) mon père partir ce soir, nous nous quittâmes bons amis. Paul est resté avec moi mais c’est un garçon haineux et vilain, pour plaire à papa il ne vient pas chez nous et reste je ne sais où, là-bas.
Nechápu, co se děje. Všechny ty intriky, všechny ty kyselé tváře!
Je ne comprends pas ce qui se passe. Toutes ces intrigues, tous ces airs maussades !
Pacha taky odjel, to je dobře, třeba tomu starému bláznovi trochu domluví.
Pacha est aussi parti, c’est bien, il fera peut-être entendre quelque raison au vieux fou.
Ptám se sama sebe, co se stalo? Není možné se domluvit, když každý myslí jen na to, jak toho druhého píchnout „špendlíkem“.
Je me demande ce qui s’est passé ? Il n’y a pas moyen de s’entendre lorsqu’on ne pense qu’à se dire des “épingles”.
Tak tady tedy jsem. Ještě dál od cíle než první den.
Voilà donc où j’en suis. Moins avancée que le premier jour.
Kapitan otec i syn, ti ostatní… kdo? Na tom nesejde, viděla jsem je, ale to jsem říct nechtěla.
Kapitan père et fils, les autres... qui ? n’importe, je les ai vus, mais ce n’est pas cela que je veux dire.
Nechápu, co otec chce… zatím se spokojí tím, že si ke mně posílá pro peníze, aby nakrmil své kočí, a můj účet neplatí. Dělá to zřejmě s nějakým úmyslem? Chce se mě zbavit? A já jeho teprve! Veliký Bože.
Je ne comprends pas ce que veut mon père... en attendant il se contente de me faire demander de l’argent pour nourrir ses cochers et ne pas payer ma note. C’est fait évidemment avec une intention quelconque ? Il veut se défaire de moi ? Et moi donc de lui ! Grand Dieu.
Utíkám tam, k sobě domů, a budu tam žít v černém sametu, když Bůh nechce nic jiného.
Je cours là bas, chez moi, et j’y vivrai en velours noir puisque Dieu ne veut pas autre chose.
A zuřím! Ach, kdyby mě uváděli do společnosti, kdyby mě ukazovali lidem z dobrých kruhů… kdyby…
Et je rage ! Ah ! si on me conduisait dans le monde, si on me montrait à des gens comme il faut... si...
Zůstaň v blátě, prokleté stvoření! Kdybys byla jako ostatní, měla bys příliš mnoho úspěchů, a to společenská rovnováha nepřipustí.
Reste dans la boue, créature maudite ! Si tu étais comme les autres tu aurais trop de succès et l’équilibre social ne le veut pas.
Zuř, znič se, zkompromituj se!
Rage, extermine-toi, compromets-toi !
Jak vznikají pověsti? Inu, takhle! Ty scény kvůli včerejším šatům zná, vsadím krk, celé město a probírá je!
Comment se font les réputations ? Eh voilà comment ! Les scènes à propos de la robe d’hier sont, je parie ma tête, connues de toute la ville et commentées !
Uštvaná, pronásledovaná vší možnou podlostí, trpící, rozhořčená, rozčarovaná, každou chvíli podvedená, a unikne mi výkřik bolesti… pochopitelně, člověk není ze dřeva, a svět odsuzuje!
Harassée, poursuivie par tout ce qu’il y a d’ignoble, souffrante, exaspérée, désillusionnée, trompée à chaque instant, il m’échappe un cri de douleur... sans doute, on n’est pas de bois, et le monde condamne !
Tak vidíte, říkalo se to přece! Tady ji máte, tohle dělá, taková je.
Tenez, on le disait bien ! La voilà, voilà ce qu’elle fait, comment elle est.
Odsouzena k věčnému trestu věčné závisti… Ó malomyslnosti, ó únavo, ó zoufalství!
Condamnée à la peine éternelle d’une éternelle envie... O découragement, ô lassitude, ô désespoir !
Bože můj.
Mon Dieu.
Už si nechci stěžovat.
Je ne veux plus me plaindre.