❦
Středa 25. října 1876 (13. října)
Předevčírem jsem si odnesla tak odporný dojem, že se mi příčí vrátit se do Gavronzi.Mercredi 25 octobre 1876 (13 octobre)
Rozčilují mě ty průtahy a zdá se mi, že je někdo schválně působí.
Je suis agacée par les retards, et il me semble qu’on les crée.
Dívám se na Nadine a žasnu: ve čtyřech letech zůstala sirotkem a ujala se jí Vassilissa (dnešní bláznice), u níž žila jako pes; a nebylo to ani tak proto, že by ta dáma byla zlá nebo lakomá (Nadine měla jmění), ale stará panna sice malé opatřovala učitele, starat se o ni však nedokázala a nechávala ji potloukat se se služebnictvem. Když jí bylo třináct, musela přijít sem, protože bohatá Vassilissa přišla na mizinu. V patnácti a půl si Nadine vzala mého strýce Alexandra, jehož byla sestřenicí.
Je regarde Nadine et je m’émerveille: orpheline à quatre ans, recueillie par Wassilissa (la folle d’à présent) chez laquelle elle fut comme un chien; et ce n’a été guère parce que la dame fût méchante ou avare, (Nadine avait une fortune) mais la vieille fille tout en procurant des professeurs à la petite, était incapable de s’en occuper et la laissait traîner avec les domestiques. Lorsqu’elle eut treize ans il fallut venir ici, car la riche Wassilissa était ruinée. A quinze ans et demi Nadine épousa mon oncle Alexandre dont elle se trouvait la cousine.
Etienne je nejpoctivější člověk na světě, ale protivný! Má zálibu i talent škádlit, až člověk šílí!
Etienne est le plus honnête homme du monde, mais agaçant ! Il a la manie et le talent de taquiner à rendre fou !
S Alexandrem jsem měla jakousi scénu a večer peníze dorazily. Ten člověk sem jel dva dny. Jsem nespravedlivá – a kdo ví? Rychleji to nešlo, Vidnewka je sto mil odsud a železnice tam skoro není. Nuže, je to za námi, a lituji té scény, po níž si ubohý Alexandre lehl do postele.
J’eus comme une scène avec Alexandre et l’argent arriva le soir. L’homme a mis deux jours à venir ici. Je suis injuste et qui sait ? On ne pouvait pas arriver plus vite, Vidnewka est à cent lieues d’ici, et presque pas de chemins de fer. Allons, c’est fini, et je regrette la scène à la suite de laquelle ce pauvre Alexandre se mit au lit.
Po večerním čaji jsme všichni přišli k němu do pokoje a odešla jsem až v jednu.
Après le thé du soir nous vînmes tous dans sa chambre et je n’en sortis qu’à une heure.
Kéž mu Bůh jeho dobrotu oplatí! Uklidnil mě, když mi dokázal, že příčinou všeho byl Georges, to jsem věděla, a že až Georges odjede, v Nice se všechno zase urovná.
Que Dieu lui rende sa bonté ! Il m’a calmée en me prouvant que Georges était la cause de tout, je savais cela, et que, Georges parti, tout se rétablirait à Nice.
Ach, kdyby to byla pravda!
Ah ! si c’était vrai !
Přehrabovala jsem se v truhlách a rozdala spoustu hadříků, které udělají radost těm, jimž jsem je dala. Viděla jsem Marfu, Trifonovu ženu – ten lump je ženatý, po osmi měsících manželství ženu opustil a odešel s pánem. Marfa má roztomilou šestiletou dcerku, která se jmenuje Pauline a je podobná tomu svému mizernému otci. Má i další děti... ale to není její vina, statnou komornou manžel neopustí beztrestně.
J’ai fouillé dans des coffres, j’ai beaucoup donné de chiffons qui feront le bonheur de ceux à qui je les ai donnés. J’ai vu Marfa la femme de Trifon, ce gredin est marié, après huit mois de mariage il planta là sa femme pour suivre Monsieur. Marfa a une charmante fille de six ans qui a nom Pauline et qui ressemble à son fichu-père. Elle a aussi d’autres enfants... mais ce n’est pas sa faute, une robuste femme de chambre n’est pas abandonnée impunément par son mari.
Proč psát, není to zajímavé.
Pourquoi écrire, ce n’est pas intéressant.
Náhle v sobě objevuji dvě dřímající vášně. Zbožňuji svou matku a Dantovu Božskou komedii.
Je découvre subitement deux passions endormies. J’adore ma mère et la Divine comédie de Dante.