❦
Pondělí 23. října 1876 (11. října)
Včera jsme se nacpali do kupé se šestispřežím a kolem třetí jsme vyrazili do Poltavy.Lundi 23 octobre 1876 (11 octobre)
Pacha se rozhodl jet s námi, když jsem mu řekla, že to od něj vyžaduje synovská úcta. A svolil teprve poté, co ode mě vymohl čestné slovo, že se mu za to nebudu posmívat.
Pacha se décida à nous accompagner après que je lui eus dit que le respect filial l’exigeait. Et il n’y consentit qu’en m’ayant pris ma parole d’honneur de ne point me moquer de cela.
Cesta, která začala slzami obou sester při pohledu na rodinnou hrobku a mou nejhlubší sklíčeností, byla nakonec veselá; pláč ve chvíli, kdy se opouštěla otcovská střecha, vyvolal jakési všeobecné vylévání srdcí a Pacha zvolal, že je šíleně zamilovaný, s veškerým zanícením, jaké takový případ obnáší. „Přísahám, že je to pravda,“ zvolal, „ale neřeknu do koho.“
Le voyage qui débuta par les larmes des deux sœurs à la vue du caveau de famille et par un abattement suprême de ma part, le voyage fut gai; les pleurs à l’heure de quitter le toit paternel provoquèrent comme un épanchement général et Pacha s’écria qu’il était amoureux fou, avec toute l’exaltation que comporte un pareil cas. “Je jure que c’est vrai, s’écria-t-il, mais je ne dirai pas de qui”.
„Nejste-li zamilovaný do mě,“ zvolala jsem, „proklínám vás.“
- Si vous n’êtes pas amoureux de moi, m’écriai-je, je vous maudis.
A v tomhle tónu se pokračovalo celou cestu, skoro dvě hodiny, a po celou tu dobu jsem se opírala o Pachu s okázale předváděnou sourozeneckou důvěrností.
Et sur ce ton on continua tout le temps, près de deux heures pendant lesquelles je demeurai appuyée sur Pacha avec une grande affectation de fraternité.
V Poltavě se u nás Michel zastavil na velmi krátkou a formální návštěvu, což by mě udivilo, kdybych nevěděla, že se právě soudí se svou nevlastní matkou, podobně jako my.
A Poltava Michel vint faire une visite très courte et formelle, qui m’étonnerait si je ne savais pas qu’il est en train de faire un procès à sa belle-mère dans le genre de notre procès.
V sedm jsme se vydali na nádraží, já proto, abych je vyprovodila, protože můj vlak jede až o půlnoci. Jenže dámy cestou uvážily Michelovo chování, u nádraží jen zastavily a řekly mi, že cestu chtějí odložit na druhý den a poradit se s právním zástupcem.
A sept heures nous nous rendîmes à la gare, moi, pour reconduire, car mon train part à minuit. Mais en route les dames ayant réfléchi sur l’attitude de Michel ne firent que s’arrêter devant la gare pour me dire qu’elles voulaient remettre le voyage au lendemain et consulter un homme d’affaires.
Zábly mě nohy, a tak jsem řekla Pachovi, ať si přisedne ke mně a k Paulovi, abychom ve třech měli větší teplo. Ale Paul, zasmušilý a nesvůj, přesedl do drožky mého bratrance a ten se usadil vedle mě, svlékl si kožich a přikryl mi jím nohy.
J’avais froid aux pieds, je dis à Pacha de se mettre avec moi et Paul pour qu’à trois nous ayons plus chaud. Mais Paul, morose et indisposé se mit dans le fiacre de mon cousin qui se plaça à côté de moi, ôta sa pelisse et m’en couvrit les pieds.
„Pacho, přísahejte mi, že řeknete pravdu!“
- Pacha, jurez-moi de dire la vérité !
„Přísahám.“
- Je vous le jure.
„Do koho jste zamilovaný?“
- De qui êtes vous amoureux ?
„Proč?“
- Pourquoi ?
„Zajímá mě to, jsme příbuzní, jsem zvědavá, a pak... a pak mě to baví.“
- Cela m’intéresse, nous sommes parents, je suis curieuse et puis... et puis ça m’amuse.
„Vidíte! Vás to baví!“
- Vous voyez ! ça vous amuse !
„Ovšem, ale neberte to slovo ve zlém, zajímáte mě, jste hodný hoch...“
- Sans doute, mais ne prenez pas le mot dans un sens mauvais, je m’intéresse à vous, vous êtes un brave garçon...
„Vidíte přece, že se smějete! Potom se mi budete vysmívat.“
- Vous voyez bien que vous riez ! vous vous moquerez de moi après.
„Tady je moje ruka a moje slovo, že se nesměji.“
- Voici ma main et ma parole que je ne ris pas.
Ale obličej se mi smál.
Mais ma figure riait.
„Do koho jste zamilovaný?“
- De qui êtes-vous amoureux ?
„Řekl jsem vám to včera.“
- Je vous l’ai dit hier.
„Ano... ne, nevzpomínám si. Tak tedy?“
- Oui... non, je ne me souviens pas. Oh bien ?
„Do vás.“
- De vous.
„Opravdu?“
- Bien vrai ?
„Na čestné slovo.“
- Parole d’honneur.
„Říkáte to jen tak!“
- Vous dites ça comme ça !
„Nikdy nemluvím jako v románech – to mám snad padnout na kolena a vychrlit hromadu hloupostí!“
- Je ne parle jamais comme dans les romans et faut-il donc tomber à genoux et débiter une quantité de bêtises !
„Ach, můj milý, vy parodujete někoho, koho znám!“
- Oh ! mon cher, vous parodiez quelqu’un que je connais !
škrtnutoA tvář se mi stáhla.
„Jak chcete, Mousse, ale řekl jsem pravdu.“
- Comme il vous plaira, Mousse, mais j’ai dit la vérité.
„Takže jste zamilovaný do mě?“
- Alors c’est de moi que vous êtes amoureux ?
„Ano.“
- Oui.
„To je šílenství.“
- C’est une folie.
„Inu, ovšem! A právě to se mi líbí! Je to beznadějná láska, přesně to jsem potřeboval. Potřeboval jsem trpět, trápit se. A pak, až ta osoba odjede, budu mít na co myslet, po čem se mi bude stýskat. Budu se mučit a to bude moje štěstí.“
- Hé ! sans doute. Et c’est ce qui me plaît ! C’est un amour sans espoir, c’est ce qu’il me fallait. J’avais besoin de souffrir, de me tourmenter. Et puis quand la personne sera partie j’aurai à quoi songer, quoi regretter. Je me martyriserai, ce sera mon bonheur.
„Zelený muži!“
- Homme vert !
„Zelený muži, zelený muži!“
- Homme vert, homme vert !
„Ale my jsme přece bratr a sestra!“
- Mais nous sommes frère et sœur !
„Ne, bratranec a sestřenice.“
- Non, cousins.
„To je totéž.“
- C’est la même chose.
„Ach, to ne.“
- Oh ! non.
„Konečně!“
- Enfin !
„Tak vy jste do mě opravdu zamilovaný, to jsem vůbec nečekala, a je to velmi podivné.“
- Alors, vraiment, c’est de moi que vous êtes amoureux, je ne m’y attendais nullement et c’est bien étrange.
Jenže zapomínám, že tomuto rozhovoru předcházel jiný, za Paulovy přítomnosti, v němž jsem se chlapci snažila naznačit, že ho matka proti mně [popouzí] ze strachu, aby se do mě nepobláznil, že mu namlouvá, že ho ovládám, protože to je ten pravý způsob, jak zeleného muže odvrátit.
Mais j’oublie que cette conversation a été précédée d’une autre et en présence de Paul, dans laquelle je tâchai de faire entendre au garçon que sa mère le [montait] contre moi dans la crainte qu’il ne devînt entiché de moi, qu’elle lui persuadait que je le dominais car c’est la vraie manière de détourner un homme vert.
Nic se však nevyrovnalo Michelovu překvapení, když myslel, že mě najde jen s Paulem, a uviděl svou tetu a mámu ve společnosti právního zástupce.
Mais rien n’égala la surprise de Michel croyant me trouver avec Paul seulement, et voyant sa tante et sa maman en compagnie d’un homme d’affaires.
Chvíli stál ve dveřích a vyrážel ze sebe podivuhodné slabiky, nakonec ale vešel a zůstal až do deseti.
Il resta quelques instants sur la porte prononçant des syllabes extraordinaires, mais finit par entrer et resta jusqu’à dix heures.
Tu jsem začala škádlit svého ctitele... Vždycky ten, koho nehledám!
Alors je me mis à taquiner mon amoureux... Toujours celui que je ne cherche pas !
Hélène se se mnou loučila a opakovala, že kdybych kdy potřebovala oddanou přítelkyni, stačí si na ni vzpomenout, a když jsem líbala kněžnu, řekla jsem napůl se smíchem: „Příliš mě nepomlouvejte.“
Hélène me dit adieu en répétant que si jamais j’avais besoin d’une amie dévouée je n’avais qu’à songer à elle et, en embrassant la princesse, je dis moitié riant : “Ne me calomniez pas trop”.
Na nádraží jsme uviděli hraběte Miloradovitche a právě on mi tam i ve vagoně prokázal pár drobných služeb.
A la gare, nous vîmes le comte Miloradovitch et ce fut lui qui me rendit les quelques petits services là et en wagon.
Odjela jsem s Paulem a Pachu jsem podle svého slibu poslala zpátky do Gavronzi.
Je partis avec Paul, renvoyant Pacha selon ma promesse à Gavronzi.
V Iskorwce mě vzbudili a já šla kolem hraběte, celého rozespalého, jen abych od něj uslyšela:
On me réveilla à Iskorwka et je passai devant le comte tout endormi pour l’entendre me dire:
„Schválně jsem neusnul, abych vás viděl jít kolem.“
- Je ne me suis pas endormi exprès pour vous voir passer.
Hlupák! Všichni Miloradovitchovi jsou hloupí a lakomí. A přesto se mi po něm skoro stýská.
Bête ! Tous les Miloradovitch sont bêtes et avares. Cela ne m’empêche pas de quasi-regretter.
napříč stránkou
Říká se, že Miloradovitche odradil Michel, který mu řekl, aby se mi nedvořil, protože on sám se mi už dvoří. Vím to z jistého zdroje, protože kníže řekl totéž Pachovi. Ostatně celou tu věc pošpinili Bashkirtseffovi, a máma ve svých dopisech plných starostlivosti všechno tuší, hádá a vypráví, jako by tu byla. Mateřský instinkt je podivuhodný projev Boží dobroty. Ano, Bashkirtseffovi udělali z Miloradovitche skandál, a moje matka mi to předpověděla.
en travers On dit que Miloradovitch fut détourné par Michel qui lui a dit de ne pas me faire la cour attendu qu’il me la faisait déjà. Je tiens cela de source certaine car le prince a dit la même chose à Pacha. D’ailleurs toute l’affaire a été salie par les Bashkirtseff et maman, dans ses lettres pleines de sollicitude, pressent et devine et raconte tout comme si elle était là. L’instinct maternel est un effet merveilleux de la bonté de Dieu. Oui les Bashkirtseff ont fait de Miloradovitch un scandale et ma mère me l’a prédit.
V Tchernakowce na mě čekali, ale já si hned lehla, zničená. Ach, zničená!
On m’attendait à Tchernakowka mais je me couchai de suite, brisée. Oh ! brisée.
Etienne a Alexandre se ženami a dětmi za mnou přišli k posteli a krátce po obědě jsem udělala scénu, abych dostala své peníze, scénu, kterou snesli s ničemnou pokorou. V Rusku se tomu říká házet hrách na stěnu. Je to k zbláznění, a nadto... nadto mi Alexandre řekl, že nedělám dobře, když zůstávám v Gavronzi, že mi ten pobyt nevynese nic než ostudu a že ve společnosti sester mého otce je třeba obávat se všeho. (Ach, to je pravda.) Že jsou schopné všeho, i přimíchat mi uspávací prostředek jako v románech pana Xaviera de Montépina. A konečně, že Pavelko roztrušuje, že mu nadbíhám, a pak... že se říká, že mi otec dvoří, jenže on to řekl jinak.
Etienne et Alexandre avec leurs femmes et les enfants me vinrent trouver dans mon lit et, peu après le déjeuner, je fis une scène pour demander mon argent, scène supportée avec une scélérate soumission. On appelle cela en Russie : Bombarder un mur avec les petits pois secs. C’est exaspérant et pour comble... pour comble Alexandre me dit que j’avais tort de rester à Gavronzi que ce séjour ne me rapporterait que la flétrissure et qu’on devait tout redouter en compagnie des sœurs de mon père. (Oh ! ça c’est vrai). Qu’elles étaient capables de tout, même de me verser un soporifique comme dans les romans de M. Xavier de Montépin. Et qu’enfin Pavelko répandait le bruit que je lui faisais des avances et puis... on disait que mon père me courtisait, mais il a dit autrement.
Srdce mi poskočilo tak, že mě to v prsou zabolelo, a myslela jsem, že mě náhlý chlad, který mi projel celým tělem, zničil a (rozplynul).
Mon cœur fit un soubresaut qui me fit mal dans la poitrine et je me crus anéantie et (évaporée) par le froid soudain qui me passa par tout le corps.
Křičela jsem, ať mi dají peníze od pachtýřů, a vyděšená a skoro šílená jsem se vrhla na velkou pohovku ze zelené kůže. Jestli jsem neomdlela, bylo to jen proto, že jsem byla příliš pobouřená.
Je criai pour qu’on me donnât l’argent des fermiers, et terrifiée et presque folle je me jetai sur un grand canapé en cuir vert. Si je ne m’évanouis pas c’est que j’étais trop révoltée.
Tohle se říkalo!
On disait cela !
Ze všech stran propasti! Musím zemřít... ale rozumně: dát do pořádku své záležitosti, opravit Deník, sepsat krátké paměti o tom, co se stalo před deníkem, znovu uvidět matku a své blízké, a potom zemřít!
De tous les côtés des abîmes ! Il faut mourir... mais raisonnablement, mettre de l’ordre dans mes affaires, corriger le Journal, écrire un petit mémoire pour raconter les choses arrivées avant le journal, revoir ma mère et les miens, alors mourir !
Zemřít a všem oznámit příčiny své sebevraždy! Ale pomstít se. Zabít, otrávit, zostudit (vím koho a jak) a pak zemřít... Dostala jsem strach. Ze smrti? Ach ne, za koho mě máte? Po všech těch hrůzách, které mi život v tak krátké době přinesl, bych ho měla želet? Ne, ale napadlo mě... nevím proč, ale hrůza a hnus, které mě mrazily, mi daly tušit věčná muka na onom světě... a dostala jsem strach z těch zločinů... ti, kdo se zabijí, aby skoncovali se svým trápením, musejí být krutě zklamáni. Trpí přece duše, a duše je nesmrtelná... Pierre Antonelli mi to dokázal na cestě ke Koloseu tu noc před naším odjezdem. A o duši mluvil zrovna Pierre Antonelli! Fuj!
Mourir en déclarant les causes de mon suicide, à tout le monde ! Mais en me vengeant. Tuer, empoisonner, flétrir (je sais qui et comment) et alors mourir... J’eus peur. De la mort ? Oh ! non, pour qui me prenez-vous ? Après tout ce que m’a rapporté la vie d’horreurs en si peu de temps, la regretter ? Non, mais je songeai... je ne sais pourquoi l’effroi et le dégoût qui me glaçaient me donnèrent une idée des peines éternelles de l’autre monde... et j’eus peur des crimes... ceux qui se tuent pour mettre fin à leurs tourments doivent être cruellement déçus. C’est l’âme qui souffre et l’âme est immortelle... Pierre Antonelli me l’a démontré sur la route du Colisée la nuit avant notre départ. Et c’est Pierre Antonelli qui a parlé de l’âme ! fi !
Pomalu jsem se vzpamatovala a pochopila jsem, že ta hrozná hanebnost mezi lidmi nekoluje, nýbrž že si ji vymysleli nebo domysleli moji strýcové podle podivného chování mého otce onehdy večer.
Peu à peu je me remis et je compris que cette infamie horrible n’était pas en circulation, mais bien inventée ou supposée par mes oncles d’après l’étrange conduite de mon père l’autre soir.
Tehdy i potom se mi ty polibky hnusily a nechtěla jsem si nic myslet, ale teď!!!
Alors et après ces baisers me répugnaient et je ne voulais rien penser mais à présent !!!
K pachtýřům poslali posly, trochu jsem se ještě vzpamatovala a šla jsem za ostatními, a hlavně za dětmi... za těmi anděly. Nechala jsem se od nich líbat a byla jsem na pokraji slz.
On envoya des courriers aux fermiers, je me remis encore un peu et allai retrouver les autres et surtout les enfants... les anges. Je me laissai embrasser par eux et je fus prête à fondre en larmes.
Chci se vrátit ke svým! Už tady je mi lépe, tam budu mít klid. Ne, ale daleko od těch... Ach, jaká hrůza!
Je veux retourner auprès des miens ! Déjà ici je me sens mieux, là je serai tranquille.. non, mais en dehors des... Oh ! quelle horreur !
Co jsem udělala, můj Bože! Co jsem udělala, a proč mě tak drtíš?!
Qu’ai-je fait mon Dieu ! Qu’ai-je fait et pourquoi m’accabler ? !
Viděla jsem svou kojnou Marthu.
J’ai vu ma nourrice Martha.
„Nejlepší, co můžeš udělat,“ řekl mi Alexandre, „je zůstat tu několik dní, ostatně kvůli svým záležitostem tu zůstat musíš, a pak co nejdřív znovu odjet do ciziny.“
- Ce que tu as de mieux à faire, me dit Alexandre c’est de rester ici quelques jours, d’ailleurs tu as besoin de rester ici pour tes affaires, et puis de repartir au plus vite pour l’étranger.
To mnou otřáslo, ale může to být také způsob, jak se mě zbavit... Ach, no tak, když už jsme v tom, předpokládejme všude samou ničemnost.
Cela me bouleversa mais cela peut aussi être une façon de se débarrasser de moi.. Ah ! écoutez donc, supposons de la scélératesse partout, puisque nous y sommes.
Jsem mezi svými, mezi dobrými, poctivými (nemluvím o penězích), a hlavně mezi svými.
Je suis parmi les miens, les bons, les honnêtes, (je ne parle pas d’argent) les miens surtout.
V mých pamětech (až je napíšu) bude vidět, jací jsou Bashkirtseffovi.
Dans mon mémoire (celui que je ferai) on verra les Bashkirtseff.
A vy chcete, abych byla dobrá, abych v cokoli věřila!!
Et vous voulez que je sois bonne, que je crois en quoi que ce soit !!
Ach, ale tam zase ten život, ta ponížení, ten pohled na lidi, kteří jsou takoví, jaké mám ráda, kteří mají známé, pořádají dobročinné bazary, koncerty, slavnosti... zatímco já... a v mém věku!
Oh ! mais là de nouveau cette vie, ces mortifications, cette vue des gens qui sont comme j’aime, qui ont des connaissances, qui ont des ventes, des concerts, des fêtes... tandis que moi... et à mon âge !
Tutcheffová tvrdí, že nic neudělala a že skandál vypukl ve chvíli, kdy Alphonse Karr ve svých „Vosách“ dosti zvláštním způsobem vylíčil proces Romanoff. A pomyslet, že jsem Alphonse Karra a jeho spisy nesnášela, aniž jsem o tom cokoli tušila. Ale Tutcheffová lže! Jestli Karr psal, pak z podnětu Boutowské a Bezobrasoffové, které poštvala moje drahá teta.
La Tutcheff prétend qu’elle n’a rien fait et que le scandale se produisit du moment ou Alphonse Karr raconta d’une façon assez singulière dans ses “Guêpes”, le procès Romanoff. Et dire que sans le savoir, je détestais Alphonse Karr et ses écrits. Mais la Tutcheff ment ! Si Karr a écrit c’est à l’instigation de la Boutowsky et de la Bezobrasoff montées par ma chère tante.
Všichni věděli, že vedeme proces, mluvilo se s námi o tom a bylo to docela prosté až do příjezdu Tutcheffových.
Tout le monde savait que nous avons un procès, et on nous en parlait, et c’était tout simple avant l’arrivée des Tutcheff.
A teď, teď.
Et à présent, à présent.
Pane Ježíši, vezmi mou duši!
Seigneur Jésus, prenez mon âme !