❦
Čtvrtek 27. dubna 1876
Jeudi 27 avril 1876
A Bůh mě z toho vysvobodil. Šla jsem spát ve čtyři a probudila se v půl osmé, takže jsem spala tři a půl hodiny.
Et Dieu m’a tirée de là. M’étant couchée à quatre heures je me suis réveillée à sept heures et demie, ce qui m’a fait trois heures et demie de sommeil.
Ale vstala jsem svěží a čilá a v devět jsme byli na nádraží s Potechinem a Pietrem.
Mais je me suis levée fraîche et bien et à neuf heures nous étions à la gare avec Potechine et Pietro.
Těsně před odjezdem jsem nedělala okolky, a místo abych zůstala se všemi ostatními, procházela jsem se po nádraží sem a tam s cardinalinem1.
A la veille de partir je n’ai pas fait de façons et au lieu de rester avec tout le monde je me mis à marcher par la gare de long en large avec le cardinalino.
Bez strojenosti, a zčásti s jeho pomocí, jsem vyslovila všechno, co jsem napsala včera, i s tím rozvedením, jaké s sebou nese živá řeč. Odpověděl prostě a jasně.
Sans affectation et en partie aidée par lui, je dis tout ce que j’ai écrit hier avec les développements que comporte un discours de vive voix. Il a répondu simplement et nettement.
„Miluji vás a budu vás milovat vždycky, snad ke svému neštěstí.“
- Je vous aime et je vous aimerai toujours, pour mon malheur peut-être.
„A díváte se, jak odjíždím, a je vám to jedno.“
- Et vous me voyez partir et cela vous est égal.
„Ne, to neříkejte, není mi to jedno. Vážně jsem o vás uvažoval.“
- Non, ne dites pas cela, cela ne m’est pas égal. J’ai pensé sérieusement à vous.
„Ach! ano, odjel jste, a ani vás nezajímalo, kde jsem a co dělám, a já jsem se velmi zlobila, protože jsem si myslela, že mě ne... nemilujete.“
- Ah ! oui, vous êtes parti sans vous inquiéter seulement où j’étais et ce que je faisais, et moi j’ai été très fâchée car j’ai cru que vous ne... m’aimiez pas.
„Tak nemůžete mluvit, nevíte, co všechno jsem vytrpěl; ostatně nejenže mi to nebylo jedno, ale věděl jsem, kde jste a co děláte.“
- Vous ne pouvez pas parler ainsi, vous ne savez pas tout ce que j’ai souffert; d’ailleurs loin de ne pas m’inquiéter je savais où vous étiez et ce que vous faisiez.
„Dobře, dobře.“
- Bien, bien.
napříč stránkou
Byla jsem prostě velmi hloupá a velmi pošetilá.
en travers J’étais tout simplement très bête et très sotte.
„Ostatně jste musela dobře vědět, že jsem o vás vážně uvažoval. Od té doby, co jsem vás... uviděl, jsem se úplně změnil. Vždycky jste se ke mně chovala jako k darebákovi a nemohu zapomenout na ten večer ve Valle, kdy jste vyslovila tak ponižující domněnku! Uctivý a zdrženlivý obvykle nejsem; k vám jsem však takový byl vždycky v nejvyšší míře, a to vám mělo ukázat, jaké mám úmysly. Jestliže jsem v životě natropil hlouposti (tropí je každý), není to důvod považovat mě za ničemu a větroplacha. Kvůli vám jsem se rozešel s minulostí, kvůli vám jsem všechno snesl, kvůli vám jsem se usmířil s rodinou.“
- D’ailleurs vous deviez bien savoir que j’avais pensé à vous sérieusement. Depuis que je... vous ai vue j’ai complètement changé. Vous m’avez toujours traité en canaille et je ne peux pas oublier la soirée du Valle où vous avez fait cette supposition si humiliante ! Je ne suis pas respectueux et réservé; avec vous je l’ai toujours été au plus haut degré et cela aurait dù vous montrer quelles étaient mes intentions. Si j’ai fait des bêtises dans ma vie (chacun en fait) ce n’est pas une raison pour me croire un vaurien, un écervelé. Pour vous j’ai brisé avec le passé, pour vous j’ai tout subi, pour vous j’ai fait cette paix avec ma famille.
„Ne kvůli mně, pane, vůbec nechápu, co já mám s tím usmířením společného.“
- Pas pour moi, Monsieur, je ne vois pas du tout ce que j’ai à faire dans cette paix.
„Ach! zase! Bylo to kvůli vám, to je jasné, a bylo to proto, že jsem o vás vážně uvažoval.“
- Ah ! de nouveau ! Ça a été pour vous, c’est clair, et ça a été parce que j’ai pensé à vous sérieusement.
„Vy vždycky chcete, aby se všechno vyslovilo podrobně a matematicky; některé věci jsou jen naznačené, a přesto jsou velmi zřejmé. Ale vy jste si ze mě tropila žerty, nemilujete mě.“
- Vous voulez toujours qu’on s’exprime en détail et mathématiquement, certaines choses pour être sous-entendues n’en sont pas moins très visibles. Mais vous vous êtes moquée de moi, vous ne m’aimez pas.
„To není pravda!“
- Ce n’est pas vrai !
„Milujete mě?“
- Vous m’aimez ?
„Ano, a poslyšte: nemám ve zvyku nic opakovat dvakrát. Chci, aby se mi věřilo hned. Nikdy jsem žádnému muži neřekla, co jsem řekla vám. Cítím se hluboce uražená, protože má slova, místo aby byla přijata jako přízeň, jsou brána na lehkou váhu a rozebírána. A vy se odvažujete pochybovat, když vám to říkám! Opravdu, pane, už mi s vámi dochází trpělivost.“
- Oui et écoutez ceci: je n’ai pas l’habitude de répéter deux fois. Je veux être crue tout de suite. Je n’ai jamais dit à aucun homme ce que je vous ai dit à vous. Je suis très insultée, car mes paroles au lieu d’être reçues comme une faveur sont reçues légèrement et sont commentées. Et vous osez douter quand je vous dis ! Vraiment, Monsieur, vous me poussez à bout.
Zahanbeně se omluvil. Pak jsme si všechno docela vysvětlili a hodina odjezdu se rychle blížila. Skoro jsme už nemluvili.
Il fut confus et s’excusa. Alors on s’expliqua tout à fait, et l’heure du départ approchait rapidement. Nous ne parlions presque plus.
„Budete mi psát?“ zeptal se.
- Vous m’écrirez ? demanda-t-il.
„Ne, pane, to nemohu, ale dovoluji vám, abyste mi psal vy.“
- Non, Monsieur, je le puis pas, mais je vous permets de m’écrire.
„Ach! to je mi pěkná láska!“ vykřikl.
- Ah ! le joli amour ! s’écria-t-il.
„Pane,“ řekla jsem vážně, „nežádejte příliš. Je to veliká přízeň, když mladá dívka dovolí, aby jí někdo psal. Jestli to nevíte, tak vás o tom poučuji. Ale už budeme nastupovat, neztrácejme čas planými spory. Budete mi psát?“
- Monsieur, dis-je gravement, ne demandez pas trop. C’est une bien grande faveur que lorsqu’une jeune fille permet qu’on lui écrive. Si vous ne le savez pas, je vous l’apprends. Mais nous allons monter en voiture, ne perdons pas de temps en vaines discussions. Vous m’écrirez ?
„Ano! A říkejte si, co chcete, cítím, že vás miluji tak, jak už nikdy nikoho milovat nebudu. Milujete mě?...“
- Oui ! Et vous avez beau dire, je sens que je vous aime comme je n’aimerai jamais. Vous m’aimez ?...
Kývla jsem hlavou.
- Je fis oui de la tête.
„Budete mě milovat vždycky?“
- Vous m’aimerez toujours ?
Totéž kývnutí.
Même signe.
„Tak na shledanou, pane.“
- Alors au revoir, Monsieur. .
„A kdy?“
- A quand ?
„Příští rok.“
- A l’année prochaine.
„Ne!!“
- Non !!
„Tak přijeďte do Nice.“
- Venez donc à Nice.
„Přijedu.“
- Je viendrai.
„Tak sbohem, pane“ – a aniž bych mu podala ruku, nastoupila jsem do vagonu, kde už byla celá naše společnost kromě Walitského, který se s Pietrem objímal na rozloučenou. Otevřela jsem boční okénko a postavila se k němu.
- Allons adieu, Monsieur et sans lui donner la main je montai en wagon où était déjà tout notre monde excepté Walitsky qui s’embrassait avec Pietro. J’ouvris la vitre de côté et me mis à cette ouverture.
napříč stránkou
Bože, jak mi ten Pietro v té chvíli připadal nepříjemný, ale odvrátila jsem se, abych si zachovala aspoň nějakou iluzi. Ano, říkala jsem všechny ty hlouposti, kompromitovala jsem se, a on se mi ani nelíbil!
en travers Dieu qu’en ce moment ce Pietro me parut désagréable mais je me détournai pour garder quelque illusion. Oui, je disais toutes ces bêtises, je me compromettais et il ne me plaisait seulement pas !
„Nepodala jste mi ruku,“ řekl Antonelli a přistoupil blíž.
- Vous ne m’avez pas serré la main, dit Antonelli en s’approchant.
Podala jsem mu ruku.
Je lui tendis la main.
„Miluji vás,“ řekl, velmi bledý.
- Je vous aime, dit-il fort pâle.
„Na shledanou,“ řekla jsem tiše.
- Au revoir, dis-je doucement.
„Myslete na mě občas,“ řekl a zbledl ještě víc, „já budu myslet jen na vás.“
- Pensez quelquefois à moi, dit-il en pâlissant davantage, quant à moi je ne ferai que penser à vous.
„Ano, pane, na shledanou.“
- Oui, Monsieur, au revoir.
Vlak se rozjel a ještě několik okamžiků jsem ho viděla, jak se na mě dívá tak dojatě, že to vypadalo až jako lhostejnost; pak udělal několik kroků k východu, ale protože jsem byla stále vidět, zastavil se znovu jako automat, narazil si klobouk do očí, udělal ještě krok vpřed... a pak, pak už jsme byli příliš daleko, abych ho viděla.
Le train se mit en mouvement et pendant quelques instants encore j’ai pu le voir me regardant d’un air si ému qu’il en paraissait indifférent, puis il fit quelques pas vers la porte, mais comme j’étais toujours visible il s’arrêta de nouveau comme un automate, enfonça le chapeau sur les yeux, fit encore un pas en avant... puis, puis nous étions déjà trop loin pour voir.
Neměla jsem čas zesmutnět, protože se hovořilo a já jsem se hovoru čile účastnila, abych se neponořila sama do sebe. Stejně se budu náramně nudit.
Je n’eus pas le temps de devenir triste car on causait et je prenais une part active dans cette causerie pour ne pas m’enfoncer dans moi-même. C’est égal, je m’ennuierai bien.
„Žena nikdy nedá najevo, že miluje,“ řekla jsem mu na nádraží.
- Une femme ne montre jamais si elle aime, lui dis-je à la gare.
„Ne,“ řekl, „mýlíte se. Žena to neřekne a nechce to dát najevo, ale proti své vůli to prozradí.“
- Non, dit-il, vous vous trompez. Une femme ne le dit pas et ne veut pas le montrer, mais elle le laisse voir malgré elle.
„Tak tedy,“ řekla jsem netrpělivě, „odjíždím, sbohem, nechávám vás vašemu klubu, vašim přátelům, Zucchinimu, Cesarovi, budete velmi šťastný.“
- Enfin, dis-je impatientée, je m’en vais, adieu, je vous laisse à votre club, à vos amis, à Zucchini, à Cesaro, vous serez très heureux.
„Ach! ne, takhle už žít nemohu. S tím je u mě konec. Ovšem jestli mě nemilujete, začnu znovu, budu vyvádět bláznovství, budu se opíjet, abych otupěl.“
- Oh ! non, je ne peux plus vivre de cette vie-là. C’est fini pour moi. Sans doute si vous ne m’aimez pas je vais recommencer, je vais faire des folies, je me griserai pour m’abrutir.
„To by bylo špatné.“
- Ce sera mal.
„Víte,“ přerušil mě, „muž může snáz zapomenout, může se omámit; já třeba mám klub, přátele, smích, zkrátka tisíc věcí, které odvádějí od velké myšlenky, kdežto vy nic z toho nemáte, a proto byste měla myslet víc, protože máte jen svou lásku... Mluvím obecně.“
- Savez-vous, interrompit-il, l’homme peut plus facilement oublier, il peut s’étourdir, moi par exemple j’ai le club, les amis, le rire, mille choses enfin qui distraient de la grande pensée, tandis que vous, vous n’avez rien de tout cela, vous devriez donc penser plus, car vous n’avez que votre amour... Je parle en général.
„To je pravda, máte pravdu, na to jsem přišla už dávno.“
- C’est vrai, vous avez raison, j’ai déjà fait cette réflexion il y a longtemps.
„Ale to mi nezabrání, abych na vás pořád myslel. Víte, že jsem dnes v noci vůbec nespal.“
- Mais cela ne m’empêchera pas de toujours penser à vous. Vous savez que je n’ai pas du tout dormi cette nuit.
„A kde jste tedy byl?“
- Et où avez-vous donc été ?
„Doma.“
- A la maison.
„Ale jděte!“
- Bah !
„Ujišťuji vás, pořád jsem myslel na to, co říkáte, a ujišťuji vás, že vám nemohu porozumět. Máte tak podivné způsoby.“
- Je vous assure, j’ai toujours pensé aux choses que vous dites et je vous assure que je ne peux pas vous comprendre. Vous avez de si étranges façons.
„Přesně to si myslím o vás.“
- C’est exactement ce que je pense de vous.
Byla bych nešťastná, že opouštím Řím, na který jsem si tak zvykla, kdyby mě kolem čtvrté, když jsem uviděla nový měsíc, nenapadla jedna myšlenka.
J’aurais été désolée de quitter Rome à laquelle je suis si habituée si je n’avais eu une idée en voyant la nouvelle lune vers quatre heures.
„Vidíš ten srpek?“ zeptala jsem se Diny.
- Tu vois ce croissant ? demandai-je à Dina.
„Ano,“ odpověděla.
- Oui, répondit-elle.
„Nuže, z toho srpku bude za deset až dvanáct dní velmi krásný měsíc.“
- Eh bien, ce croissant deviendra une très belle lune dans dix à douze jours.
„Nepochybně.“
- Sans doute.
„Viděla jsi Koloseum za měsíčního svitu?“
- As-tu vu le Colisée au clair de lune ?
„Ano.“
- Oui.
„A já jsem ho neviděla.“
- Et moi je ne l’ai pas vu.
„Já vím.“
- Je sais.
„Ale možná nevíš, že ho chci vidět.“
- Mais tu ne sais peut-être pas que j’ai envie de le voir.
„Možná.“
- C’est possible.
„Ano, a proto budu za deset až dvanáct dní zase v Římě, jak kvůli dostihům, tak kvůli Koloseu.“
- Oui, ce qui fait que dans dix à douze jours je serai de nouveau à Rome tant pour les courses que pour le Colisée.
„Ach!“
- Oh !
„Ano, pojedu s tetou. A bude mi tak dobře bez tebe, bez mámy, bez Walitského; s tetou ve dvou se budeme projíždět ve viktorii a budu se náramně bavit.“
- Oui, j’irai avec ma tante. Et je serai si bien sans toi, sans maman, sans Walitsky; avec ma tante en deux, nous nous promènerons en victoria et je m’amuserai beaucoup.
„Tak dobrá,“ řekla máma, „bude to tak. Slibuji ti to.“
- Eh bien, dit maman, cela se fera. Je te le promets.
A políbila mě na obě tváře.
Et elle m’embrassa sur les deux joues.
V jednu hodinu v noci jsme byli v Janově, ve dvě jsme spali.
A une heure du matin nous étions à Gênes, à deux nous dormions.
Poznámky
Pozn. překl.: Cardinalino (italsky „kardinálek“) – Mariina přezdívka pro Pietra Antonelliho, synovce kardinála Antonelliho. ↩