❦
Pondělí 9. srpna 1875
Teta mi posílá poštovní poukázkou pět set franků, nemám u sebe žádný doklad totožnosti a zítra budu muset jít s majitelkou hotelu k policejnímu komisaři. Jaká otrava! Ten komisař vydá potvrzení a já si pak půjdu pro peníze. Celá ta záležitost s poštou nás zdržuje s vyjížďkou do Bois, ale zato mě vede starou Paříží, ulicemi rue de la Jussienne, rue du Coq-Héron atd. atd. Vidím je znovu jako staré známé; právě v těch ulicích se odehrávají Dumasovy romány, ty dobré romány.Lundi 9 août 1875
Jedeme do Bois, když se už většina lidí vrací. „A žádný Audiffret,“ říká mi Mačeňka.
Nous allons au Bois quand la plupart du monde en retourne. Et pas d’Audiffret - me dit Machenka.
To je pravda, už ho není vidět, jistě odjel.
C’est vrai, on ne le voit plus, il est sans doute parti.
Nevím, proč se mi ta cesta do Německa tolik nelíbí. Raději bych se vrátila do Nice.
Je ne sais pourquoi ce voyage en Allemagne me déplaît tant. J’aimerais mieux retourner à Nice.
Ani potěšení, ani užitek! Ach, kdybych tam tak nemusela jet! Mohla bych nejet, ale zhatila bych tím plány všem ostatním.
Ni plaisir, ni utilité ! Ah ! si je pouvais ne pas y aller. Je le puis, mais ce serait renverser les plans de tout le monde.
A pak mě máma čeká. Radost, že budu u ní, mě trochu utěšuje.
Et puis ma mère s’attend à me voir. Le plaisir de me trouver près d’elle me console un peu.
Nesnáším dělat věci bez cíle. Abych se uklidnila, říkám si, že cílem té cesty je udělat radost mámě.
Je déteste faire les choses sans but. Pour me tranquilliser je dis que le but de ce voyage est de faire plaisir à ma mère.
Girofla odjel, takže mám pokoj. Jeho lhostejnost mě velmi urazila.
Girofla est parti, comme cela je suis tranquille. J’étais très vexée de son indifférence.
Myslím si však, že přijít nemohl, jsem tu sama a Stiopu s ženou nezná.
Je crois cependant qu’il ne pouvait pas venir, je suis seule ici, il ne connaît pas Stiopa et sa femme.
Podívejte se, jak jsem zbabělá! Chci ho omlouvat, chci se konejšit falešnou představou!
Voyez quelle lâche je suis ! Je veux l’excuser, je veux me leurrer d’une fausse idée !
Čtu svůj starý deník a nacházím: Audiffret mi připadá jako výborný mladík. Nikdy jsem si ho nevšímala, ale od těch jeho sázek a od Gioie si ho všímám. Chtěla bych ho poznat, velmi se mi líbí.
Je lis mon vieux journal et je trouve: Audiffret me paraît un excellent garçon. Jamais je ne le remarquais mais, depuis ses paris et la Gioia je le remarque. Je voudrais le connaître, il me plaît beaucoup.
Nacházím tam také, jak moc jsem se zabývala Lambertyem, tou starou opicí. Můj deník mi připadá nudný, chtěla bych rychle přeskočit Wittgensteina a Lambertyeho a dostat se k Terffiduovi. Hluk kočárů mi leze na nervy!
J’y trouve aussi combien je m’occupais de Lambertye, de ce vieux singe. Mon journal me paraît ennuyeux, je voudrais vite passer Wittgenstein et Lambertye et arriver à Terffidua. Le bruit des voitures m’énerve !
Ferry mi právě poslal tak rozkošné střevíčky, až je to s podivem.
Ferry vient de m’envoyer des chaussures si ravissantes que c’est surprenant.