❦
Sobota 7. srpna 1875
Samedi 7 août 1875
V duchu je mi dnes Girofla lhostejný. To mě škádlí mé věčné touhy po velikosti.
En pensée Girofla m’est indifférent aujourd’hui. Ce sont mes éternels désirs de grandeur qui me taquinent.
Jestli takový stav bude pokračovat, nezbude mi než si rozbít hlavu! [Zrušeny 2 řádky] hanebník může vše převrátit,
Si un pareil état continue je n’aurai qu’à me casser la tête ! [Deux lignes cancellées] infâme peut tout renverser,
[Osm vytržených stránek] uspokojení křičet a plakat; zadržuji vzlyky, ale místo nich přicházejí vzdechy podobné chroptění.
[Huit pages arrachées] satisfaction de crier et de pleurer, je retiens mes sanglots mais à leur place viennent des soupirs qui ressemblent à des râles.
Vskutku nikdo není nešťastnější: zvyklá na luxus, zbožňující společnost, myslet na bídu a skandál, na hanbu. Ach, přísahám, že nebýt mých matek, neváhala bych ani okamžik — zemřela bych ihned; ale když zabiju sebe, zabiju celou svou rodinu.
En effet il n’y a personne de plus malheureux; habituée au luxe, adorant le monde, penser à la misère et au scandale, à la honte. Oh ! je jure que, si ce n’étaient mes mères, je n’hésiterais pas un instant, je mourrais à l’instant, mais en me tuant je tue toute ma famille.
Ale ne, to se nestane! Bůh mě tak nepotrestá — nespáchala jsem žádný zločin, sotva jsem přišla na svět. Jsem tak mladá, nikomu jsem neublížila!
Mais non, cela n’arrivera pas ! Dieu ne me punira pas tellement, je n’ai commis aucun crime, je viens au monde à peine. Je suis si jeune, je n’ai fait de mal à personne !
Bože můj, Bože můj, slyš můj hlas, neopouštěj mě! Nečiň mě tak nešťastnou! Nezabíjej mě. Anebo mě prostě nech zemřít i s mými dvěma matkami — beze mě by byly příliš ubohé.
Mon Dieu, mon Dieu entendez ma voix, ne m’abandonnez pas ! Ne me faites pas si malheureuse ! Ne me tuez pas. Ou bien faites-moi mourir tout simplement et avec mes deux mères, sans moi elles seraient trop misérables.
Učiň to, Bože můj, místo toho druhého neštěstí, jestli jsem se Ti tolik znelíbila. Ale ne, není nám dovoleno volit, a smrt není trest. Chceš mě mučit — ach ne, nečiň to. Bože můj, odpusť, provinila-li jsem se proti Tobě — jsi tak veliký, nesnižuj se k tomu, abys pohrdal tím nejpokornějším ze svých tvorů.
Faites cela mon Dieu au lieu de l’autre malheur, si je vous ai tellement déplu. Mais non, il ne nous est pas permis de choisir, et la mort n’est pas un châtiment. Vous voulez me martyriser, oh non, ne le faites pas. Mon Dieu, pardonnez si je suis coupable envers Vous, Vous êtes si grand, ne Vous abaissez pas jusqu’à mépriser la plus humble de vos créatures.
Ach, už nemám slova — ach, kdybych mohla křičet!
Oh ! je n’ai plus de paroles, oh ! si je pouvais crier !
Bože můj, proč mi posíláš ty smutné myšlenky, proč? Je to proto, abys mě připravil na neštěstí! Ale ne — ušetříš mě, nebudeš mě mučit!
Mon Dieu pourquoi m’envoyez-vous ces tristes pensées, pourquoi ? Est-ce pour me préparer au malheur ! Mais non Vous m’épargnerez, Vous ne me martyriserez pas !
Ó Svatá Panno Marie, matko našeho Spasitele, modli se k Bohu za mě! Jsi má poslední naděje! Že ano, smiluješ se nade mnou, ó svatá Marie.
O Sainte Vierge Marie, mère de notre Sauveur, priez Dieu pour moi ! Vous êtes ma dernière espérance ! N’est-ce pas que vous me prendrez en pitié, ô sainte Marie.
Když se modlím v duchu, myšlenky mi bloudí, nevím, co říkám; rozumím si, jen když píšu.
Quand je prie mentalement mes pensées s’égarent, je ne sais plus ce que [je] dis, en écrivant seulement je me comprends.
Odpusťte mi, jestli je špatné zapisovat si modlitby, nevěděla jsem, že to bylo to bylo špatné. Není to špatné.
Pardonnez-moi si c’est mal d’écrire mes prières, je ne savais pas que c’était ce fût mal. Ce n’est pas mal.
Kromě mě to nikdo číst nebude!
Personne ne le lira outre moi !
Nemám už slova — ať pochopí mé mlčení. Ať pochopí celé mé trápení!
Je n’ai plus de paroles, que mon silence soit compris. Qu’on comprenne tout mon tourment !
Jak bezútěšné — věřila jsem ve štěstí, myslela jsem, že jsem se narodila pro štěstí.
Que c’est désolant, je croyais au bonheur, je me croyais née pour être heureuse.
Vidíte, jak se člověk mýlí. Ale ne! Ne! Ne! Přesto všechno doufám! Bůh mě vyslyší!
Voyez comme on se trompe. Eh ! bien non ! non ! non ! Malgré tout j’espère ! Dieu m’entendra !
Trochu jsem se uklidnila. Nemáme advokáta — Alexandre otálí, neboť je v jeho zájmu držet všechny ve svých drápech. Zatímco nepřátelé pracují, nikdo nedělá nic pro naši obranu! Máme na své straně jen Boha: to by bohatě stačilo, kdyby nám chtěl přát. Ale mám dojem, že se odvrací.
Je suis un peu calmée. Nous n’avons pas d’avocat, Alexandre traîne car c’est son intérêt de tenir tout le monde dans ses griffes. Pendant que les ennemis travaillent, on ne fait rien pour se défendre ! Nous n’avons que Dieu pour nous: ce serait bien assez s’il voulait nous être propice. Mais j’ai idée qu’il se détourne.
A přece se k Němu tolik modlím, se vším se na Něj obracím. Cožpak nevezme v potaz mou pokoru vůči Němu, mou víru?
Pourtant je Le prie tant, pour tout je m’adresse à Lui. Est-ce qu’il ne me prendra pas en considération mon humilité envers Lui, ma foi.
Ptala jsem se sama sebe, zda mohu jít do kláštera nebo se zabít. Nemohu ani jedno, ani druhé.
Je me suis demandée si je pouvais aller dans un couvent ou me tuer. Je ne puis ni l’un ni l’autre.
napříč stránkou
To mě ten proces přiváděl k šílenství. Nebylo se čeho tak prudce obávat.
en travers C’est le procès qui me rendait folle. Il n’y avait rien de si violent à craindre.
Chci žít, žít, žít! Kdyby přišlo neštěstí, odjeli bychom do Ameriky.
Je veux vivre, vivre, vivre ! Si le malheur arrivait nous irions en Amérique.
Jak by mě to zarmoutilo. Bože můj, slituj se nade mnou, ochraň mě!
Que cela me chagrinerait. Mon Dieu prenez-moi en pitié, protégez-moi !
Jsem teď dost klidná, abych mohla mluvit o všem, a začínám tím, že bylo nádherné počasí a zlobím se, že jsem nejela do Bois.
Je suis assez calme maintenant pour parler de tout et je commence par dire qu’il faisait un temps superbe et je suis fâchée de n’être pas allée au Bois.
Stiopa se právě vrátil, klepe mi na dveře a ptá se, zda chci čaj. Odpovídám, že usínám. Jak se taky ukázat s tou zkroušenou tváří a červenýma očima.
Stiopa vient de rentrer, il frappe à ma porte et demande si je veux prendre du thé. Je réponds que je m’endors. En effet comment me montrer avec cette face désolée et ces yeux rouges.
Nikdo se nebaví jako já a taky se nikdo neumí rmoutit jako já. Ve všem jdu do krajnosti.
Personne ne s’amuse comme moi et aussi personne ne sait s’affliger comme moi. Je suis extrême dans tout.
Je půlnoc; od půl jedenácté vykládám karty — vykládám je příliš často, než aby mohly platit. A přece mluví dost pravdivě, neboť věští slzy a žal.
Il est minuit, depuis dix heures et demie je fais les cartes, je les fais trop souvent pour qu’elles puissent compter. Cependant elles disent assez vrai, puisqu’elles disent des larmes et des chagrins.