❦
Úterý 27. července 1875
Je horko a bloudíme ze zahrady do domu a zpátky jako stíny v Dantově pekle, psi chodí za mnou, slunce pálí, všechno mě dráždí, nemohu nic dělat. Jak bídný je člověk v takovém horku!Mardi 27 juillet 1875
Něco mi chybí, nebo mám něco udělat a zapomínám na to. A to mě trápí. Nemám klid.
Il me manque quelque chose ou j’ai quelque chose à faire que j’oublie. Et cela me tourmente. Je ne suis pas tranquille.
Stiopa a ta opice Smirnoff odešli, teta také, jsem sama s Mášenkou, Stiopovou ženou.
Stiopa et le singe Smirnoff sont sortis, ma tante aussi, je suis seule avec Machenka, la femme de Stiopa.
Ach, jak mě to horko trápí! Ach, jak jsem nešťastná!
Ah ! que la chaleur m’ennuie. Ah ! que je suis misérable !
Saëtone je rozkošný, stará se o mého kuchaře a bude se o něj starat i dál.
Saëtone est charmant, il s’occupe de mon cuisinier et s’en occupera encore.
„Víte co,“ říká mi na hudbě, „oznámil jsem jednomu svému příteli, že odjíždíte do Paříže.“
Savez-vous, me dit-il, à la musique, j’ai annoncé votre départ pour Paris à un de mes amis.
„Komu?“ ptám se klidně.
A qui ? dis-je sans m’émouvoir.
„Panu Giroflovi,“ odpoví a podívá se mi přitom zpříma do tváře.
A M. Girofla, dit-il après m’avoir regardé en face.
„A proč?“ ptám se prostě.
Pourquoi faire ? dis-je simplement.
„Protože je to zajímavá událost; uvést vaše jméno znamenalo zaujmout každého.“
Parce que c’est un événement intéressant, mettre votre nom c’était donner de l’intérêt à tout le monde.
„Ach!“
Oh !
„A taky abych zaplnil dva řádky v dopise.“
Et puis pour remplir deux lignes de ma lettre.
„No tohle! A je pan d’Audiffret ještě v Paříži?“
Par exemple ! Mais est-ce que M. d’Audiffret est encore à Paris ?
„Ano, bydlí v hotelu Splendid, zůstane tam ještě několik dní, ještě tak čtrnáct dní.“
Oui, il est à l’hôtel Splendid, il y restera encore quelques jours, encore une quinzaine de jours.
Nemám snad pravdu, když mu říkám Merkur?
N’ai-je pas raison en le nommant Mercure ?
Ta novina mě těší a probouzí k životu. Teď už chci odjet. A není náhoda, že karty mluví pravdu.
Cette nouvelle me réjouit et m’anime. Je désire partir à présent. Et ce n’est pas pour rien si les cartes disent vrai.
Večer čteme Šalomounovu Píseň písní. Jaká slovní spojení! Jaká neslušnost!
Le soir nous lisons le Cantique des Cantiques de Salomon. Quel assemblage de mots ! quelle indécence !
A kněží se opovažují tvrdit, že se ten anakreontský zpěv týká našeho Pána Ježíše a církve? Fuj!
Et les prêtres osent dire que ce chant anacréontique a rapport à Notre-Seigneur Jésus et à l’Eglise ? fi !
Je to hloupé, tolik slov, jaká absurdní přirovnání! Fuj!
C’est stupide, que de mots, quelles similitudes absurdes ! fi !