❦
Neděle 25. července 1875
Probouzím se ve dvanáct, zdál se mi nevysvětlitelný galimatyáš. Jsem bledá, a při pomyšlení, že bych mohla zase onemocnět jako ve Spa a v Ostende, se mi všechna krev nažene do hlavy a dusím se. Bylo to strašné!Dimanche 25 juillet 1875
Do deníku jsem o tom nic nenapsala, nevím proč. Ke konci pobytu ve Spa jsem zbledla a zeslábla, sotva jsem mohla chodit.
Je n’en ai rien dit, dans mon journal, je ne sais pourquoi. Vers la fin à Spa je suis devenue pâle et faible, je pouvais à peine marcher.
V Ostende totéž, chodila jsem dobře, ale často se mi točila hlava, byla jsem slabá, bledá, neměla jsem chuť k jídlu.
A Ostende, la même chose, je marchais bien mais j’avais souvent des vertiges, j’étais faible, pâle je n’avais pas d’appétit.
V Londýně jsem u sebe neustále nosila flakonek, bez kterého bych desetkrát denně omdlela. U Howardových v Canterbury mě strašně bolela hlava, teprve v Paříži, ke konci našeho pobytu, mi začalo být zase jakž takž dobře.
A Londres je portais constamment un flacon sans lequel je me trouvais mal dix fois par jour. Chez les Howard à Canterbury j’avais un mal de tête affreux, seulement à Paris et vers la fin de notre séjour j’ai commencé à redevenir passable.
A jakmile jsem byla v Nice, byla jsem zase úplně zdravá. To je služba, na kterou nikdy nezapomenu a za kterou budu svému dobrému městu věčně vděčná. Říkám svému dobrému městu, protože i když nemám vybranou společnost, mám všechny muže a mám obchodníky, lid, žebráky. Všichni ti lidé mě znají a zdraví mě.
Et une fois à Nice je suis redevenue tout à fait bien. Service que je n’oublierai jamais et pour lequel je saurai éternellement gré à ma bonne ville. Je dis ma bonne ville parce que, si je n’ai pas la société, j’ai tous les hommes et j’ai les marchands, le peuple, les mendiants. Tous ces gens-là me connaissent, me saluent.
Sotva jsem se vzpamatovala ze své bledosti, začali jsme se s d’Audiffretem na sebe dívat.
J’étais à peine remise de ma pâleur que nous commençâmes à nous regarder avec d’Audiffret.
To byl krásný čas, rozkošný čas1. Zima se blížila krok za krokem, a s ní i společnost, ale bavila jsem se. Neznali jsme se, zajímali jsme se o sebe.
C’était le bon temps, delectabile tempus. L’hiver arrivait pas à pas, le monde aussi mais je m’amusais. On ne se connaissait pas, on s’intéressait.
Na hudbě Galula a smutek. Ach! Musím odjet. Večer jsme spolu s Gráciemi a každá si čte sama pro sebe.
A la musique Galula et tristesse. Ah ! il me faut m’en aller. Le soir nous passons ensemble avec les Grâces à lire chacune de son côté.
Olga, když scházela dolů k odchodu, měla dojem, že vidí světla na zámku nejurozenějšího pána2, a hned se vrátila, aby mi tu důležitou novinu sdělila.
Olga en descendant pour partir a cru voir des lumières al castello dell’illustrissimo signore, elle s’est empressée de revenir me communiquer cette nouvelle importante.
Já nic nevidím, a ona jistě viděla právě tolik co já.
Je ne vois rien et elle a sans doute vu autant que moi.
Ostatně si nemyslím, že by se sem vrátil.
D’ailleurs je ne pense pas qu’il revienne ici.
Karty mi zase lichotí a jsem uklidněná. Že může být člověk tak hloupý!
Les cartes me flattent de nouveau et je suis rassérénée. Peut-on être aussi bête !
Šaty mám už obnošené, a tudíž jsem ubohá, necítím se ve své kůži a mám pocit, že neexistuje ani elegance, ani půvab, ani nic. Vždycky jsem taková: když mám špatného koně, namlouvám si, že všichni koně jsou špatní. Velmi bych si přála, aby Girofla byl za měsíc a půl v Paříži, pomohl by mi koupit koně.
Je suis à la fin de mes robes et par conséquent misérable, mal à l’aise et avec l’idée qu’il n’y a ni élégance ni grâce ni rien. Je suis toujours comme ça, quand j’ai un mauvais cheval je m’imagine que tous les chevaux sont mauvais. Je voudrais bien que Girofla fût à Paris dans un mois et demi, il m’aiderait à acheter un cheval.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „delectabile tempus“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „al castello dell’illustrissimo signore“. ↩