Sobota 24. července 1875

A luna mi ukazuje Giroflu, jak spí na tetině lenošce.
Propánakrále!
Ještě štěstí, že člověk nemusí věřit snům.
Už několik dní mi karty předpovídají bolesti a trápení, a to kvůli nějakému starci nebo zlému muži. Došlo to tak daleko, že jsem celá neklidná.
Ale podívejte, právě jsem si znovu vyložila karty, a tentokrát je to naprostý úspěch naprosté splnění všech mých přání, sňatek a štěstí, jenže velká nepříjemnost kvůli tomu muži, tomu strašnému pikovému králi, který mě pronásleduje už dva týdny. Stiopa mi věštil, a zase slzy a strašné trápení.
V kartách, které si vykládám sama, je vždycky svatební král, jak se říká rusky, zamilovaný král a často tmavovlasý král, ale ten tmavovlasý střídavě se špatnými a s dobrými kartami. Z toho všeho vidím, že budu mít nepříjemnosti.
Kéž mě od nich Bůh uchrání a odpustí mi, že věřím kartám, ale ony věští tak pravdivě!
V lázních se málem stalo strašné neštěstí. Clara White, jedna z nicejských krasavic z doby před dvěma lety, jejíž sestra tu nedávno zemřela a matka se právě zbláznila, Clara White přichází do lázní se svými malými osiřelými synovci a se švagrem a nechá vykoupat sotva dvouleté dítě. Ve chvíli, kdy otec nesl dítě do vody, přižene se obrovská vlna, povalí je, zavalí a na okamžik byli pohlceni. Všichni s křikem ucouvli, ale naštěstí jeden plavčík dítě popadl a muž se zachytil lana.
Ještě několik vteřin se nemůžeme vzpamatovat z toho hrozného leknutí, a pak odjíždíme.
Máme ruského kuchaře, s chutí večeřím a sním celý vodní meloun.
Takové husarské kousky mám ráda.
Večer mě Pepino a Fiouloulou zdrží vzhůru až do jedné. Škoda ponocovat kvůli takovým ničemům.
Viděla jsem zedníka, který mi má upravit pokoje, dala jsem si před sebou zabalit své svršky a u ruské švadleny jsem si objednala kostým Grácie. Chystám se odjet ve čtvrtek.
Ti ničemové mě nudí. Giroflovu společnost jsem měla ráda mimo jiné proto, že se znamenitě vyzná ve všech podrobnostech toalety, a Désirého proto, že je naivní.
Nikdy nezapomenu na onen večer na druhém venkovském bále, když mě Olga zouvala a Girofla řekl Godardovi, ať zavře oči, zatímco sám se díval — jak si ten malý zakryl oči rukama a kloboukem a poslechl doslova.
Nudím se v Nice, musím odjet.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále nicejsky: Cap de Biou! – viz 18. července. ↩