❦
Neděle 20. ledna 1884
Pracuji na Clairině obraze a doufám, že ho dokončím za dva nebo tři dny.Dimanche 20 janvier 1884 Je travaille au tableau de Claire et j’espère le finir en deux ou trois jours.
Ta žena je už namalovaná. To, co dělám, není poctivé, a cítím z toho jistý odpor — zároveň ovšem i uspokojení, že mohu tak snadno udělat to, co tyto dámy neudělají nikdy.
La bonne femme est déjà peinte. Ce n’est pas honnête ce que je fais-là et j’en éprouve même un certain dégoût en même temps que la satisfaction de pouvoir si facilement faire ce que ces dames ne feront jamais.
Ta malá namalovala pár kytic, ale já přimaluji a přemaluji, takže... Obraz představuje prodavačku s trakařem plným květin, v životní velikosti, prosím pěkně. Je to falešný naturalismus — ale co na tom.
La petite a peint quelques paquets de fleurs mais j’en rajouterai et repeindrai de sorte que... Le tableau représente une marchande avec sa brouette pleine de fleurs, grandeur nature S.V.P. C’est du faux naturalisme., mais qu’importe.
Starý Boulanger naznačil postoj prodavačky a já jsem úzkostlivě provedla, co řekl, abych nenesla odpovědnost — i když ten postoj pokládám za hloupý a všední... Je to prodavačka postavená podle pravidel kompozice... Fuj!
Le père Boulanger a indiqué la pose de la marchande et j’ai exécuté précieusement ce qu’il a dit pour n’avoir pas de responsabilité, bien que je trouve la pose idiote et ordinaire... C’est une marchande posée selon les règles de la composition... Pouah !
Mluvme o něčem jiném.
Parlons d’autre chose.
Nemám přátele, nikoho nemiluji a nikdo nemiluje mne.
Je n’ai pas d’amis, je n’aime personne et personne ne m’aime.
Přátele nemám proto, že (dobře to cítím) mimoděk příliš dávám najevo, z jaké výše „hledím na dav“. Nikdo nemá rád, aby ho ponižovali.
Si je n’ai pas d’amis c’est que (je le sens bien) malgré moi je laisse par trop voir de quelle hauteur « je contemple la foule ». Personne n’aime être humiliée.
Mohla bych se utěšit myšlenkou, že opravdu výjimečné povahy nikdy nikdo nemiloval. Obklopují je, hřejí se v jejich paprscích, a v duchu je nenávidí, a jakmile mohou, pomlouvají je. Právě se hovoří o soše Balzacovi a noviny otiskují vzpomínky a informace sebrané od přátel toho velkého muže. Člověku je z toho špatně od žaludku — takoví přátelé — předhánějí se, kdo prozradí ošklivou vlastnost, směšnost, nízkost. Mám raději nepřátele — těm se věří méně.
Je pourrais me consoler en pensant que les natures vraiment supérieures n’ont jamais été aimées. On les entoure, on se chauffe à leurs rayons, et au fond on les exècre et sitôt qu’on peut on les diffame. A l’heure qu’il est, il est question d’une statue à Balzac et les journaux publient des souvenirs et des renseignements recueillis chez les amis du grand homme. C’est à vomir de dégoût, des amis pareils, c’est à qui divulguera un vilain trait, un ridicule, une bassesse. J’aime mieux les ennemis, on les croit moins.