❦
Neděle 20. května 1883
Dimanche 20 mai 1883
Máma přijela v noci ze čtvrtka na pátek; v sobotu jsme dostaly telegram, v němž píše, že zdravotní stav mého otce je žalostný. Dnes jeho komorník píše, že jeho stav je beznadějný.
Maman est arrivée dans la nuit de jeudi à vendredi, nous avons une dépêche samedi ou elle dit que la santé de mon père est déplorable. Aujourd’hui son valet de chambre écrit que son état est désespéré.
Budu se rmoutit jen právě tolik, kolik bude třeba. Před smrtí člověk skládá zbraně; mír a usebrání. Říká se, že velmi trpí. Jsem ráda, že máma přijela včas.
Je ne m’affligerai que tout juste ce qu’il faudra. On désarme devant la mort; Paix et recueillement. On dit qu’il souffre beaucoup. Je suis contente que maman soit arrivée à temps.
Zítra se Salon na tři dny zavírá. Kvůli hlasování o cenách. Ve čtvrtek se znovu otevírá.
C’est demain que l’on ferme le Salon pour trois jours. Pour voter les récompenses. Jeudi réouverture.
Zdálo se mi, že mi na postel položili rakev a říkali, že je v ní mladá dívka. A zářila jako fosfor v noci.
J’ai rêvé qu’on avait mis sur mon lit un cercueil et l’on disait qu’il y avait une jeune fille dedans. Et il resplendissait comme du phosphore la nuit.
Až budu mít talent, budu se zabývat lidmi tak, jako mě teď zaměstnává Bastien.
Quand j’aurai du talent je me préoccuperai des gens comme maintenant, Bastien me préoccupe.
Obdivuji se: malá Švédka provdaná za Chadwicka se mě ptá na mé dojmy ze Salonu. Píši jí tedy a musím se zmínit o jejím obraze, na kterém jsou ti věčně stejní rybáři na mořském břehu. Má příjemnou barvu, ale námět se mi protiví. Nemohu jí to říct. Musím tedy napsat, že její obraz je lepší než loňský, což je pravda. Že pozadí má opravdu půvabnou barvu, to je také pravda, a dodávám: „a všechno ostatní také, jsem velmi upřímná.“ A protože si to nemyslím, jsem při psaní zmatená a rudnu, rudnu jako provinilá. Vydrží tahle tak absolutní poctivost?
Je m’admire, la petite Suédoise mariée à Chadwick me demande mes impressions sur le Salon. Je lui écris donc et suis obligée de parler de son tableau qui représente de sempiternels pêcheurs au bord de la mer. C’est d’une couleur agréable mais le sujet me répugne. Je ne puis le lui dire. Je suis bien obligée de dire que son tableau est mieux que celui de l’année dernière, ce qui est vrai. Que le fond est d’une couleur vraiment charmante, c’est encore vrai et j’ajoute: « et le reste aussi, je suis très sincère. » Et comme je ne le pense pas je suis troublée en l’écrivant et deviens rouge, rouge comme une coupable. Est-ce que cette probité si absolue durera ?
Vím jen, že prozatím začínám dopis znovu, abych vypustila podtržená slova.
Je sais seulement que pour le moment je recommence ma lettre pour supprimer les mots soulignés.
Villevieille stál modelem a pak jedeme do Bois, ale Bois je tak zelený, tak zelený, že je to jako pokračování Lásky na vesnici1; ta zeleň je opravdu příliš zelená.
Villevieille a posé et puis nous allons au Bois, mais le Bois est si vert, si vert que c’est comme la suite de l’Amour au village; ce vert est vraiment trop vert.
Jestliže to místo bylo tak zelené, stačilo najít jiné. Je to zelené a těžké. Ach! ta zeleň, ta zeleň, ta zeleň.
Si l’endroit était si vert que ça, il n’y avait qu’à en chercher un autre. C’est vert et c’est lourd. Oh ! ce vert, ce vert, ce vert.
Hnusné zvíře jedno, ten Bastien.
Sale bête de Bastien va.
Poznámky
Pozn. překl.: Obraz Julese Bastiena-Lepage. ↩