❦
Sobota 19. května 1883
Samedi 19 mai 1883
Alice se se mnou přichází něžně rozloučit. Ples byl skvělý; přes den na Salonu byla spousta zábavných lidí – Jules. Gavini s ním mluvil. Perly před svině! Margaritas ante porcos!1
Alice vient me faire de tendres adieux. Le bal était splendide, dans la journée au Salon, il y a eu un tas de monde amusant, Jules. Gavini lui a parlé. Des perles devant des cochons ! Margaritas ante porcos !
Tohle všechno a ostatní mi drásá nervy. Předně jsem špatně pracovala; byla tu Claire, ale nerušila mě ona, nýbrž Tony, který přišel na dlouhou návštěvu. Je s mým obrazem velmi spokojen.
Tout ça et le reste m’énerve. D’abord j’ai mal travaillé, Claire était là mais ce n’est pas elle qui m’a empêchée, c’est Tony qui est venu faire une longue visite. Il est très content de mon tableau.
A to mě nepovzbudí, nebo spíš neuklidní; ti, kdo pracují s vášní, mi porozumějí: už bych chtěla vidět obraz hotový, a ten druhý také, a to mě uvádí do nevýslovných stavů.
Et ça ne me ranime pas ou plutôt ça ne me calme pas, ceux qui travaillent avec passion me comprendront; je voudrais déjà voir le tableau fini et l’autre aussi et cela me met dans des états inexprimables.
Bojidarovi je lépe, večeří tu, a to mi dopřává potěšení mít někoho, před kým mohu nadávat na Julese. Hnusné zvíře, ješita, prcek, hrůza! Jeho obraz je ohavně zelený. A on sám je žlutý. Pohrdám jím! Můj vtip teď spočívá v tom, že tohle pohrdám vámi nebo jím uplatňuji na všechno a na všechny. Je hloupý, je ošklivý, je špinavý, je mu třicet čtyři let. Jaká odporná bytost! Mizerný lump. Je horší než cokoli. A pak se studovanou umírněností vychvaluji jiné talenty, a to napodobujíc Julesův přízvuk a intonaci. Ty starý šetřílku! Skrblíku! Ty jeden neduživče! Pohrdám jím!
Bojidar va mieux, il dîne ici et ça me procure le plaisir d’avoir quelqu’un devant qui injurier Jules. Sale bête, vaniteux, petit, horreur ! Son tableau est d’un vert affreux. Et lui il est jaune. Je le méprise ! Mon esprit consiste actuellement à appliquer ce: je vous ou le méprise, à tout et à tous. Il est bête, il est laid, il est sale, il a trente-quatre ans. Quel être ignoble ! Vile canaille. Il est inférieur à tout. Et alors avec une modération étudiée je vante d’autres talents et ça en imitant l’accent et les intonations de Jules. Vieil économe va ! Avare ! Espèce de malade. Je le méprise !
A dál? A dál…
Et puis ? Et puis...
Jsem dotčená… ne. Jsem rozmrzelá, ne, vzteklá, ne, ponížená… také ne. Zkrátka jsem trochu od všeho, jen docela maličko, protože ten fabrikant plenéru bez vzduchu ještě znovu nepřišel. Je to jedenáct dní, co tu večeřel. Nenávidí mě, řeknu to jeho bratrovi.
Je suis vexée... non. Je suis contrariée, non enragée, non humiliée... non plus. Enfin je suis un peu de tout cela, très peu, parce que ce fabricant de plein air sans air, n’est pas encore revenu. Voilà onze jours depuis qu’il a dîné ici. Il me déteste, je le dirai à son frère.
Ano, je proti mně poštvaný, nemá mě rád, ale já ho také nemám ráda… Jsem hloupá, hraji komedii, když píši… Ach! mé obrazy. Až budu proslulá, budu se chlubit tím, že jsem mrzák.
Oui, il est monté contre moi, il ne m’aime pas, mais moi non plus je ne l’aime pas... Je suis bête, je joue la comédie en écrivant ... Ah ! mes tableaux. Quand je serai illustre je me vanterai d’être infirme.
Byron kulhal, Gambetta byl jednooký a Jean-Jacques napůl hluchý.
Byron était boiteux, Gambetta borgne et Jean-Jacques à moitié sourd.
Cítím, že teď umím malovat. Leccos jsem se naučila!
Je sens que je puis peindre à présent. J’ai appris des choses !
A potom namaluji dekorativní panó. Jaro. Žena opřená o strom, oči zavřené, usmívá se jako v krásném snu. A všude kolem jemná krajina, něžné zeleně, bledé růžové tóny, kvetoucí jabloně a broskvoně, nové výhonky, všechno, co dává jaru jeho kouzelnou barvu.
Et puis, je vais après peindre un panneau décoratif. Printemps. Une femme appuyée à un arbre, les yeux clos et souriant comme dans un beau rêve. Et tout autour un paysage délicat, des verts tendres, des roses pâles, des pommiers et des pêchers en fleurs, des pousses nouvelles, tout ce qui rend le printemps d’une couleur enchanteresse.
Nikdy to nikdo neudělal upřímně. Nedávno se malovaly jarní krajiny, ale nastrkali do nich starce nebo pradleny nebo malomocné. Já chci záměrně samé „kouzelné“ prvky. Namalovalo se tisíc jar, ale v krajinách z lepenky, malovaných z hlavy; jen Bastien by mohl myslet jako já, a ještě to neudělal. Ta žena musí vypadat, jako by slyšela všechny harmonie tónů, vůní a ptačího zpěvu. Musí tam být slunce. Bastien maloval jen šedý plenér, ve stínu.
On ne l’a jamais fait avec sincérité. On a fait dernièrement des paysages printaniers mais on y a fourré des vieux ou des blanchisseuses ou des lépreux. Moi je veux un parti pris de tous « enchanteurs ». On a fait mille printemps, mais dans des paysages de carton, de chic, il n’y a que Bastien qui aurait pu penser comme moi et il ne l’a pas encore fait. Il faut que cette femme ait l’air d’entendre toutes les harmonies des tons, des parfums et du chant des oiseaux. Il faut qu’il y ait là du soleil. Bastien n’a peint que du plein air gris, à l’ombre.
Chci tam slunce a udělám to v Nice v nějakém sadu, a najdu-li velmi poetický sad, bude má žena nahá. Musí být slyšet šumění potůčku, který jí teče u nohou jako v Granadě mezi trsy fialek, a tu a tam sluneční skvrny!
Je veux là du soleil et je le ferai à Nice dans un verger, et si je trouve un verger très poétique ma femme sera nue. On devra entendre le murmure du ruisseau qui passe à ses pieds comme à Grenade entre des touffes de violettes, et ça et là des taches de soleil !
Na Salonu je obrovský obraz Georgese Bertranda nazvaný Printemps qui passe2. Pět nahých žen na bílých koních, které se na diváka řítí tryskem v plném slunci. Mohlo to být velmi krásné! Je to jen úspěch ze zdvořilosti, čest odvaze a nešťastnému talentu. Ženy mají ochablá těla, sluneční efekt je suchý a příliš dekorativní, krajina je mimo přírodu, všechno v lila, žlutých a narůžovělých tónech. Celkový vzhled je sinalý.
Il y a au Salon un immense tableau de Georges Bertrand intitulé: Printemps qui passe. Cinq femmes nues sur des chevaux blancs, qui arrivent sur le spectateur à fond de train en plein soleil. Ça aurait pu être très beau ! Ce n’est qu’un succès d’estime, honneur au courage et au talent malheureux. Les femmes ont des corps avachis, l’effet de soleil est sec et trop décoratif, le paysage est hors nature, tout dans des tons lilas, jaunes, rosés. L’aspect général est blafard.
Přesto je to ohromný pokus… Jen kdyby to nebylo tak suché, kdyby tam byly pravdivější tóny a jarnější ženská těla, bylo by to nádherné. Od jara žádám tóny, které zpívají a jdou do duše, vyžaduji něžné, rozkošné zeleně a kouzelné bledé růžové, a ne nažloutlé sinalosti.
Néanmoins c’est une tentative formidable... Si seulement ce n’était pas si sec, s’il y avait eu là des tons plus vrais et des corps de femmes plus printaniers ça aurait été magnifique. Je demande au printemps des tons qui chantent et vont à l’âme, j’exige des verts tendres ravissants et des roses pâles enchanteurs et non pas des blafarderies jaunâtres.
Zkrátka, takový, jaký je, je obraz Georgese Bertranda odvážná věc, která se líbí těm, kdo uvažují, jsou shovívaví a berou v úvahu pokusy a vynaložený talent.
Enfin, tel qu’il est le Georges Bertrand est une chose hardie qui plaît à ceux qui raisonnent et sont indulgents et tiennent compte des tentations et du talent dépensé.
Moje jaro je v intimnějším tónu, myšlenka je intenzivnější a hůře uchopitelná. Je to samé kouzlo a souzvuk tónů, celek, který vyjadřuje, co jsem cítila, když jsem myslela na opravdu jarní krajinu. Orgie jemných tónů; musí to mít barvu rozkošnou a sluneční skvrny, které tu a tam dodají stínům život a jakýsi počátek tajemství.
Mon printemps est dans une note plus intime, une pensée plus intense et plus difficile à saisir. C’est tout de charme et d’harmonie de tons, un ensemble qui exprime ce que j’ai éprouvé en pensant à un paysage vraiment printanier. Une orgie de notes douces, il faut que ce soit d’une couleur ravissante et des taches de soleil qui viennent ça et là donner de la vie et un certain commencement de mystère aux ombres.
Rozumíte?
Comprenez-vous ?
Ale Bastien dělá nebo bude dělat pohřeb mladé dívky, a je-li inteligentní, dá mu za kulisu krajinu, jakou si vysnívám já. Doufám, že nebude mít tolik důvtipu a že nám naservíruje krajinu hnusně zelenou… Přesto by mě mrzelo, kdyby z toho námětu neudělal vznešený obraz. A přeji si, aby měl mé nápady, a zároveň si přeji, aby je neměl… Já vidím jeho pohřeb mladé dívky na rozkvetlé stezce, s kvetoucími ovocnými stromy nebo s růžemi, z nichž se otrhávají lístky, a s hrubými selskými hlavami jako kontrastem v popředí; veškerá poezie bude spočívat v rakvi a v přírodě.
Mais Bastien fait ou va faire un enterrement de jeune fille, or s’il est intelligent il va lui donner pour décor un paysage comme celui que je rêve. J’espère qu’il n’aura pas tant d’esprit et qu’il nous servira un paysage d’un vert infâme... Pourtant je serais chagrinée s’il ne faisait pas de ce sujet un tableau sublime. Et je souhaite qu’il ait eu mes idées tout en souhaitant qu’il ne les eut pas... Moi je vois son enterrement de jeune fille dans un sentier fleuri, avec des arbres fruitiers en fleurs ou des roses qu’on effeuille et des têtes grossières de paysans comme repoussoirs; toute la poésie résidera dans le cercueil et dans la nature.
Nic mu neřeknu.
Je ne lui parlerai de rien.
Právě jsem napsala do Ameriky, abych se zeptala, zda je pan Davis, který Johanku z Arku3 ukradl za dvacet tisíc franků, ochoten ji znovu prodat.
En ce moment j’ai écrit en Amérique pour demander si le M. Davis qui a volé pour vingt mille francs la Jeanne d’Arc est disposé à la revendre.
Za měsíc inkasujeme třicet šest tisíc rublů, a nebude-li obraz stát víc než šedesát tisíc franků, jsem rozhodnutá udělat tohle bláznovství.
Dans un mois nous encaissons trente-six mille roubles et si le tableau n’est pas au-dessus de soixante mille francs, je suis décidée à faire cette folie.
Jsou to tři roky, co je prodán; nuže, za tři roky vydělat dvojnásobek, to musí stačit i Američanovi. Přesto ho nebude možné získat pod sto tisíc franků. Pak bych couvla… S lítostí. Třicet šest tisíc rublů dělá zhruba devadesát tisíc franků.
Voilà trois ans qu’il est vendu, eh bien en trois ans gagner le double, même pour un Américain cela doit être suffisant. Pourtant on ne le pourra pas avoir à moins de cent mille francs. Alors, je reculerais... Avec chagrin. Trente six mille roubles, font à peu près quatre vingt dix mille francs.
Poznámky
Pozn. překl.: Latinský citát z Matoušova evangelia (7,6): „Margaritas ante porcos“ – perly před svině. Marie opakuje tentýž obraz nejprve francouzsky, pak latinsky, čímž dává najevo vzdělání i pohrdání. ↩
Pozn. překl.: Obraz Georgese Bertranda; ustálený český název neexistuje, doslova „Jaro, které míjí“. ↩
Pozn. překl.: Obraz Julese Bastiena-Lepage (1879). ↩