❦
Pondělí 29. ledna 1883
Lundi 29 janvier 1883
Gaillard nás dostane do sněmovny — dnes je diskuse o vyhnanství... knížat. Lidí je strašně moc, dostat se dovnitř stojí nesmírné úsilí, ale Gaillard se tolik snaží, až se mu to podaří, a po odchodu ze zasedání posílám jeho ženě, bývalé paní de Quincey, květiny. Skutečných řečníků tu není.
Gaillard nous fait entrer à la Chambre, c’est aujourd’hui la discussion sur l’exil des... princes. Un monde fou, on a toutes les peines du monde à entrer mais Gaillard se donne un tel mal qu’il y arrive et en sortant de la séance j’envoie des fleurs à sa femme, l’ex-Mme de Quincey. Il n’y pas d’orateurs.
Floquet je domýšlivý, mluví špatně, ale našel argument, který jsem potřebovala k tomu, abych mohla schválit vypovězení. „Nesmíme trpět,“ pravil, „muže, kteří se otevřeně vydávají za strážce zásady která se pokládá za nadřazené národní vůli, muže, kteří uznávají a hlásají právo stojící nad vůlí všech.“
Floquet est prétentieux, parle mal mais a trouvé un argument dont j’avais besoin pour approuver l’expulsion. « On ne doit pas tolérer, a-t-il dit des hommes qui se posent ouvertement comme dépositaires d’un principe qui se considère supérieur à la volonté nationale, des hommes qui reconnaissent et proclament un droit au dessus de la volonté de tous ».
Celkem jsem docela dobře slyšela a viděla jsem slušně. Paul de Cassagnac mimo jiné — nemluvil a choval se klidně — zpočátku se mi zdál ošklivý, ale při odchodu mi zase připadal krásný; viděl mě, myslím, dívala jsem se na něj jako každý... možná o trochu více — a prohlížel si mě lorňonem, zdálo se mi. Bojím se, že jsem dávala najevo souhlas, ale jsem tak šťastná, že jsem republikánka a že vím, proč jí jsem... Nadšení mladého muže...
J’entendais assez bien en somme et voyais pas mal. Paul de Cassagnac entre autre, qui n’a pas parlé et qui s’est tenu tranquille, et qui m’a paru laid tout d’abord et que j’ai retrouvé beau en partant; il m’a vue je crois, je l’ai regardé comme tout le monde... Plus peut-être et il m’a lorgné à ce qu’il m’a semblé. Je crains d’avoir fait des signes d’approbation, mais je suis si contente d’être républicaine et de savoir pourquoi je le suis... Enthousiasme de jeune homme...
Řečnickou tribunu měli zahalit smutečním flórem — Brisson předsedal; mám ho ráda od jeho řeči o Gambettovi. Měl pravdu: „ten hrdinský zpěv, jenž byl poezií našeho bojovníka po patnáct let, neuslyšíme již více...“ Clemenceau nemluvil... V sedm hodin odcházíme v doprovodu Missaka z tureckého velvyslanectví...
On aurait dû mettre un crêpe à la tribune, Brisson présidait, je l’aime bien depuis son discours sur Gambetta. Il avait raison, « ce chant héroïque qui était la poésie de notre lutteur depuis quinze ans, nous ne l’entendrons plus... » Clémenceau n’a pas parlé... Nous en sortons à sept heures accompagnées de Missak de l’ambassade de Turquie...
Princezna, Alexis a Dusautoy jsou dnes večer u nás na večeři a já jsem neklidně a smutně naladěna — zdá se mi, že přijdou nevím jaká neštěstí...
La princesse, Alexis et Dusautoy dînent ce soir et je suis dans une disposition d’esprit inquiète et triste, il me semble qu’il va arriver je ne sais quels malheurs...