Sobota 29. října 1881

Konečně jsem viděla Alhambru — záměrně jsem se nezdržovala u toho nejkrásnějšího, zaprvé abych ke Granadě nepřilnula, a pak průvodce a teta svou přítomností rušili mé umělecké prožitky. Slibuji si, že to vše znovu uvidím.
Granada z věže je obdivuhodně, dokonale krásná. Zasněžené hory, obrovské stromy, nádherné rostliny a květy, čisté nebe a Granada sama se svými bílými domy, ležící na slunci uprostřed vší té přírodní nádhery; arabské zdi, věže Generalife a Alhambry! A v dálce obrovský obzor — člověk by řekl moře; vskutku — chybí jen moře, aby to byla nejkrásnější krajina světa. Co se týče samotného paláce, je fantasticky krásný — je třeba vidět ty klenby nečitelné, různorodé, tu jemnost práce, ty zdi jako z krajek a ty stropy připomínající nádherné stalaktity podpírané mramorovými sloupky nenapodobitelné elegance. Člověk zavře oči a představí si ty zázraky obydlené. Tehdejší typy, kostýmy, tryskající fontány a krásné sultánky.
[TŘI ČTVRTINY dvou prázdných stránek]
Arabský oděv je jistě nejkrásnější na světě. Nic se nevyrovná hrdé eleganci těch nádherných drapérií.
Uchvátil mě nebožtík Boabdil a jeho Maurové, o nichž sním, jak se procházejí tímto palácem, jedinečným na světě — ale na suché zdi Toleda, jež ve mně zanechaly dojem krymské vesnice, se pořád zlobím. Kdežto Granada a Alhambra!!
Odpoledne maluji studii v malé uličce a když ji dokončím, napíšu na zeď: zde pracoval Andrey 1881. Jenomže stín na pravé straně studie má příliš teplý tón, což ubírá světlu lesku — a to mě trápí. Víte, že je chladno a že jsem měla prsty tak zkřehlé, že jsem musela jít se zahřát na slunce? To mě nijak nepovzbuzuje, abych tu zůstávala — nemohu-li pracovat pod širým nebem, proč bych se tu měla trápit, krutě se po večerech nudit, nespát na těch příšerně tvrdých postelích a jíst za celý den jen polévku s kouskem masa a k tomu šálek kávy ráno. Ale přece bych ráda odvezla aspoň jednu dobrou studii...

Poznámky

Pozn. překl.: Alhambra — rozlehlý nasrovský palácový a pevnostní komplex v Granadě ze 13.–14. století; nejskvělejší ukázka maurské architektury v Evropě. ↩
Pozn. překl.: „Stalaktity“ — Marie zde popisuje muqarnas, charakteristický dekor islámské architektury: vrstvené niky tvarované do geometrických vzorů, jež zavěšené ze stropů skutečně připomínají přírodní stalaktity. ↩
Pozn. překl.: Boabdil (Muhammad XII., vl. 1482–1492) — poslední maurský vládce Granady; po pádu města v roce 1492 odešel do vyhnanství. Legenda praví, že při pohledu zpět na Alhambru zaplakal — a jeho matka ho pokárala: „Pláčeš jako žena nad tím, cos neuměl uhájit jako muž.“ ↩