Neděle 3. dubna 1881

Nikdy Pattiová nezpívala s větším zápalem než včera, její hlas měl takovou šíři, svěžest, jas!
Bolero ze Sicilských nešpor se muselo opakovat. Bože, jaký jsem mívala krásný hlas! A ohebný, aniž bych brala hodiny; vyzpívávala jsem, dělala trylky... a jaký rozsah! A pak byl mocný, dramatický, strhující, ty nízké tóny a pak ten přechod... člověku z toho běhal mráz po zádech.
A teď už nic, ani na to, abych mohla mluvit!
Copak se neuzdravím? Jsem ještě mladá, snad bych mohla...
Pattiová nedojímá, ale dokáže člověka rozplakat úžasem, je to opravdový ohňostroj.
Včera mě vyloženě uchvátil okamžik, kdy vyslala proud tónů, ale tak čistých, tak vysokých, tak jemných!...

Poznámky

Pozn. překl.: bolero ze „Sicilských nešpor“ (Verdi, 1855) — sopránová árie „Mercè, dilette amiche“, jeden z bravurních kusů italského operního repertoáru, proslulý náročnou koloraturní pasáží. ↩