Pátek 1. dubna 1881

Apríl stranou — jsem přijata. Julian to přišel říct sám včera po půlnoci, když se vracel od Lefèbvra. Viděl Oelsnitzovou.
Dali jsme si v ateliéru punč. Bojidar, aniž bych ho o to žádala, se vyptal u Fidièra (jednoho mladíka zdola) a tvrdí, že mám číslo 2. To mi připadá přehnané.
Naše první sobota: Bailleulová, Tchoumakoffovi, Gaviniovi, Odette (Randouinová), Lagnadès-Effendi (z tureckého velvyslanectví).
Bailleulová přivádí paní de la Lande, svou přítelkyni, která uspořádá kostýmový ples a počítá s mým kostýmem opěvovaným „Sportem“. Saint-Amand, který dnes večer jde s námi do Italské opery. Paní de Péronney (vikomtesa de Létorières) měla přijít s námi, ale je churavá!! — To je jedno, říká Saint-Amand, zdvořilosti je učiněno zadost, přijde vás navštívit a uděláme „Zápisník jednoho světáka“; ostatně když si Agathe něco vezme do hlavy, uvidíte. Chci, abyste na jaře byla nejmódnější dívkou Paříže, nejvíc obdivovanou. Potřebujeme úspěch, opravdový. „Sport“ začal, uvidíte, jak to půjde. Mám šaty z arabské gázy s velmi vzdušným tylovým fišu.
Saint-Amand a Gavini mi přicházejí říct, kolik lidí se ptalo, kdo je ta rozkošná a tak dále, a tak dále.
Myslela jsem, že jsem si schovala ten fejeton o koketkách, kde je řeč o baronu de Saint-Agathe; vysvětlil by vám povahu té postavy, je tam velmi mile a věrně vylíčeno, jak jeho zcela... platonický plamen není z těch, které hoří, jak se ani nesnaží zažehnout požár a jak se tělem i duší oddává svému ideálu dne. Jakmile se kdekoli ve společnosti objeví osobnost, s níž lze ve společnosti nadělat trochu hluku, chopí se jí, opěvuje ji, vztyčuje jí všude oltáře, na rtech má jen její chválu. A jakmile je ostatně pověst hotová, modla usazená, obklopená, zaopatřená, obecenstvem přijatá, stáhne se a přejde k jinému kultu. Jenže u mě to bude těžké; nějaká Američanka představená svým vyslancem, to by ještě byla maličkost, anebo herečka, zpěvačka, tanečnice. Jenže já jsem dívka ze společnosti a nemám ani své velvyslanectví, ani žádnou oporu v ruské kolonii, naopak. Ještě minulé pondělí (jistě Appletcheieffovi) se o nás u královny napovídaly hlouposti a jeden z komořích se Gaviniho ptal, co jsme zač, a ten ho musel uklidnit. A já, která jsem o paní Appletcheieffové mlčela jako hrob — kdybych byla něco řekla, výrazně by to oslabilo to, co řekla pak ona! Ale říkala jsem si: budu mlčet a nebe mě za to odmění... možná to udělá později, ale prozatím to rozvázalo jazyk té špinavé Rusce. No prosím.
Saint-Amand tedy bude mít o to víc práce, že probuzená závist bude mít na vybranou, jak mě vyloučit.
Ale mysleme na Edmonda kouzelníka a opakujme po něm: Všechno zdolám.
Před čtyřmi dny si Gabriel pohmoždil celý bok o vůz, který do něj zavadil, zatímco platil kočího. Teď leží a neuvidíme se nejméně deset dní.

Poznámky

Pozn. překl.: apríl (poisson d'avril) — prvního dubna. Vtip spočívá v tom, že zpráva o přijetí (která přišla předešlé noci) mohla právě v tento den působit příliš krásně, než aby byla pravdivá.
Pozn. překl.: katalogové číslo dvě: s příjmením začínajícím na „A“ (Andrey) by Marie stála blízko začátku abecedního katalogu. Číslo 2 by ji umístilo jako druhé uvedené dílo — význačná pozice.
Pozn. překl.: Saint-Amand byl vyportrétován (jako „baron de Saint-Agathe“) v satirickém fejetonu o módních pařížských typech, kteří se cele oddávají propagaci společenských celebrit — charakteristika, již Marie shledává trefnou a poněkud cynickou.
Pozn. překl.: V originále z anglického „to blackball“ — odmítnout, vyloučit (původně tajným hlasováním černými kuličkami).
Pozn. překl.: „Edmond kouzelník“ — patrně divadelní či literární odkaz, který Marie užívá jako osobní heslo; přesný zdroj se nepodařilo určit.