Pátek 1. dubna 1881

Apríl stranou — jsem přijata. Julian to přišel říct sám včera po půlnoci, když se vracel od Lefèbvra. Viděl Oelsnitzovou.
Dali jsme si v ateliéru punč. Bojidar, aniž bych ho o to žádala, se vyptal u Fidièra (jednoho mladíka zdola) a tvrdí, že mám číslo 2. To mi připadá přehnané.
Naše první sobota: Bailleulová, Tchoumakoffovi, Gaviniovi, Odette (Randouinová), Lagnadès-Effendi (z tureckého velvyslanectví).
Bailleulová přivádí paní de la Lande, svou přítelkyni, která uspořádá kostýmový ples a počítá s mým kostýmem opěvovaným „Sportem“. Saint-Amand, který dnes večer jde s námi k Italům. Paní de Péronney (vikomtesa de Létorières) měla přijít s námi, ale je churavá!! — To je jedno, říká Saint-Amand, zdvořilosti je učiněno zadost, přijde vás navštívit a uděláme „Zápisník jednoho světáka“; ostatně když si Agathe něco vezme do hlavy, uvidíte. Chci, abyste na jaře byla nejmódnější dívkou Paříže, nejvíc obdivovanou. Potřebujeme úspěch, opravdový. „Sport“ začal, uvidíte, jak to půjde. Mám šaty z arabské gázy s velmi vzdušným tylovým fišu.
Saint-Amand a Gavini mi přicházejí říct, kolik lidí se ptalo, kdo je ta rozkošná a tak dále, a tak dále.
Myslela jsem, že jsem si schovala ten fejeton o koketkách, kde je řeč o baronu de Saint-Agathe; vysvětlil by vám povahu té postavy, je tam velmi mile a věrně vylíčeno, jak jeho zcela... platonický plamen není z těch, které hoří, jak se ani nesnaží zažehnout požár a jak se tělem i duší oddává svému ideálu dne. Jakmile se kdekoli ve společnosti objeví osobnost, kterou lze ve společnosti rozhlásit, chopí se jí, opěvuje ji, vztyčuje jí všude oltáře, na rtech má jen její chválu. A jakmile je ostatně pověst hotová, modla usazená, obklopená, zaopatřená, obecenstvem přijatá, stáhne se a přejde k jinému kultu. Jenže u mě to bude těžké; nějaká Američanka představená svým vyslancem, to by ještě byla maličkost, anebo herečka, zpěvačka, tanečnice. Jenže já jsem dívka ze společnosti a nemám ani své velvyslanectví, ani žádnou oporu v ruské kolonii, naopak. Ještě minulé pondělí (jistě Appletcheieffovi) se o nás u královny napovídaly hlouposti a jeden z komořích se Gaviniho ptal, co jsme zač, a ten ho musel uklidnit. A já, která jsem o paní Appletcheieffové mlčela jako hrob — kdybych byla něco řekla, výrazně by to oslabilo to, co řekla pak ona! Ale říkala jsem si: budu mlčet a nebe mě za to odmění... možná to udělá později, ale prozatím to rozvázalo jazyk té špinavé Rusce. No prosím.
Saint-Amand tedy bude mít o to víc práce, čím víc probuzené závisti budou mít na vybranou, jak mě vyřadit.
Ale mysleme na Edmonda kouzelníka a opakujme po něm: Všechno zdolám.
Před čtyřmi dny si Gabriel pohmoždil celý bok o vůz, který do něj zavadil, zatímco platil kočího. Teď leží a neuvidíme se nejméně deset dní.

Poznámky

Pozn. překl.: apríl (poisson d'avril) — prvního dubna. Vtip spočívá v tom, že zpráva o přijetí (která přišla předešlé noci) mohla právě v tento den působit příliš krásně, než aby byla pravdivá.
Pozn. překl.: katalogové číslo dvě: s příjmením začínajícím na „A“ (Andrey) by Marie stála blízko začátku abecedního katalogu. Číslo 2 by ji umístilo jako druhé uvedené dílo — význačná pozice.
Pozn. překl.: Saint-Amand byl vyportrétován (jako „baron de Saint-Agathe“) v satirickém fejetonu o módních pařížských typech, kteří se cele oddávají propagaci společenských celebrit — charakteristika, již Marie shledává trefnou a poněkud cynickou.
Pozn. překl.: V originále z anglického „to blackball“ — odmítnout, vyloučit (původně tajným hlasováním černými kuličkami).
Pozn. překl.: „Edmond kouzelník“ — patrně divadelní či literární odkaz, který Marie užívá jako osobní heslo; přesný zdroj se nepodařilo určit.