Neděle 3. dubna 1881

Nikdy Pattiová nezpívala s větším zápalem než včera, její hlas měl takovou šíři, svěžest, jas!
Bolero ze Sicilských nešpor se opakovalo. Bože, jaký jsem mívala krásný hlas! A ohebný, aniž bych brala hodiny; vyzpívávala jsem, dělala trylky... a jaký rozsah! A pak byl mocný, dramatický, strhující, ty nízké tóny a pak ten přechod... člověku z toho běhal mráz po zádech.
A teď už nic, ani na to, abych mohla mluvit!
Copak se neuzdravím? Jsem ještě mladá, snad bych mohla...
Pattiová nedojímá, ale dokáže člověka rozplakat úžasem, je to opravdový ohňostroj.
Včera mě vyloženě uchvátil okamžik, kdy vyslala proud tónů, ale tak čistých, tak vysokých, tak jemných!...
Bojidar mi pomáhá uspořádat veškerou mou korespondenci podle písmen abecedy, neboť si schovávám i ten nejmenší lísteček. Trávíme večer spolu, Dina, já, Alexis a Bojidar. Dámy byly zaneprázdněny panem de Saint-Aignan, který chce koupit vilu.
Překvapení! Přijel pan Bashkirtseff. Přišli pro mě do ateliéru a já ho nacházím v jídelně s mámou, která ho zahrnuje tisícem něžností. Dina a Saint-Amand jsou tou podívanou na manželské štěstí nadšeni. Vycházíme spolu, pán, paní a bébé, do obchodů pro pána, pak do Lesa a na chvíli ke Karageorgevičovým.
Přijel nepochybně pro mámu, ale ještě nic nevím, jsme ještě příliš ve vzduchu.

Poznámky

Pozn. překl.: bolero ze „Sicilských nešpor“ (Verdi, 1855) — sopránová árie „Mercè, dilette amiche“, jeden z bravurních kusů italského operního repertoáru, proslulý náročnou koloraturní pasáží.
Pozn. překl.: pan Bashkirtseff: Mariin otec, s nímž byla rodina odcizena. Jeho příjezd do Paříže je nečekaný a zjevně provázený spletitými city — mámino přehnané něžnůstkaření tu spletitost naznačuje.