❦
Čtvrtek 31. března 1881
Jeudi 31 mars 1881
Saint-Amand, kterého jsem vzkazem zpravila o šťastném (?) osudu obrazu, přibíhá kolem jedné hodiny.
Saint Amand averti par un mot de moi de l’heureux (?) sort du tableau accourt vers une heure.
Hned po něm Julian, který byl tak laskav a přišel mi říct, že Lefèbvre se domnívá, že si vzpomíná, že obraz je přijat. V každém případě bude vyloven zpátky, ale Julian nevěří, že by k tomu byl důvod. „Musíte být jako ve vroucím oleji,“ říká mi.
Juste après Julian qui a eu la gentillesse de venir me dire que Lefèbvre croit se souvenir que le tableau est reçu. Dans tous les cas il sera repéché mais Julian ne croit pas qu’il y ait lieu.- « Vous devez être dans de l’huile bouillante » me dit-il.
Víte, že letos se stát do ničeho neplete, jsou to sami umělci, a aby se zatočilo se zneužíváním při přijímání, jsou příšerně přísní.1
Vous savez que cette année l’Etat ne se mêle de rien, ce sont les artistes eux-mêmes et pour réussir contre les abus des admissions on est atrocement sévère.
Julian říká, že vylovili zpátky i dámy, které vystavují deset let, a že dva členové poroty viděli svá plátna odmítnuta — a pak samozřejmě přijata, ale způsobilo to skandál! Zkrátka jestli ten zatracený obraz neprošel, pohneme nebem i zemí, bude vyloven zpátky. Ať jsem klidná, zítra se všechno dozvím... To nejhorší, co mě čeká, je odklad ke konečné revizi, ale žádná katastrofa.
Julian dit qu’on a repéché des dames qui exposent depuis dix ans et que deux membres du Jury ont vu leurs toiles refusées -puis acceptées naturellement, mais cela a fait scandale ! Enfin s’il n’a pas passé ce satané tableau on remuera ciel et terre, il sera repêché. Que je sois tranquille, demain je saurai tout.. Ce qui m’attend de pire c’est une remise à la révision définitive, mais pas de catastrophe enfin.
V ateliéru pokračuji na studii hlavy, kde žertovným tónem, který všechno spraví, říkám, že jsem přijata.
Je continue ma tête à l’atelier où je dis que je suis reçue d’un air de blague qui arrange tout.
Poznámky
Pozn. překl.: Salon roku 1881 byl prvním, který si zcela spravovali sami umělci v rámci nové Société des artistes français, a nikoli École des Beaux-Arts. Tato reforma přišla po letech stížností na státní protekci a svévolná rozhodnutí poroty. ↩