Pátek 26. března 1880

Nemám co dělat, odpočívám, a vtom začínají trampoty. Předně ten idiot Soutzo prozradil mé jméno a s Lepicem dali do „Événementu": „K malířům: jedna mladá dívka, slečna de Bashkirseff, která se podepisuje slečna Russ, poslala na Salon obraz s tímto názvem: Otázka rozvodu. Slečně de Russ je teprve devatenáct let. Trochu mladá na to, aby konkurovala Alfredu Naquetovi a otci Didonovi!" Je to hloupé, velmi hloupé.
Pélikan, který jede do Nice, přijel z Petrohradu a stráví s námi pět dní. Že by to byl ten ohlášený cestovatel?
Jdu navštívit paní Gaviniovou ve svém novém tmavozeleném kostýmu, který dělá senzaci. U mé modistky bylo aspoň dvacet dam, které nedělaly nic jiného, než že si mě prohlížely, a poslaly za mnou prodavačku, aby zjistily, kdo mi ten zázrak ušil.
Pak do Bois, bylo to k uzoufání… Dnes ráno už jsme byly v kostele a dnes večer jsme se vyzpovídaly, abychom zítra přijaly přijímání.
Náš pop zpovídá jako anděl, totiž jako duchaplný muž, pár slov a je hotovo. Ostatně mé názory na to znáte. Byla bych už zemřela zoufalstvím, kdybych nevěřila v Boha, ale zato mě formule a legendy nechávají chladnou.

Poznámky

Pozn. překl.: Alfred Naquet (1834–1916) — senátor, který prosazoval zákon o rozvodu; otec Henri Didon (1840–1900) — dominikánský kazatel, jenž proti rozvodu vystupoval.