❦
Čtvrtek 4. prosince 1879
Mluvila jsem se svými mistry o výstavě v Nice, schvalují to. Ale odvedlo by mě to z ateliéru na další dva týdny, a už jsou to tři týdny, co tam nechodím, a vypadá to, jako bych všechno pouštěla k vodě. Jedním slovem, trápí mě to; Tonyho uvidím v sobotu.Jeudi 4 décembre 1879
Dnes večer večeře u Mouzayové. My, hrabě Gurowski (švagr královny Isabely), hrabě Mazewski, Polák z Crédit Foncier, dva Američané, Kent a Dubois, a nakonec Gaillard, kterého jsem nechala pozvat, abych mu mohla složit poklonu za jeho chant des races latines1, otištěnou v revue paní Adamové. Je to mladý muž z Avignonu s nepravidelnou saracénskou tváří a se vzpurným chomáčkem vlasů na temeni, který mu spolu s jeho nadneseností a podivným jižanským klidem dodává komický vzhled. Mouzayová ho protežuje a sleduje, jak se zmítá v pařížském oceánu, bez přátel, úplně sám. Pozvala ho na večeři s L. Ulbachem a dalšími a tento advokát a zároveň básník se začíná prosazovat. Píše velmi krásné verše, ale přednáší je jako prase. Ostatně si myslím, že skončí v ústavu pro choromyslné, má v obličeji něco šíleného. Hovořím s ním kvůli jeho názorům a lidem, s nimiž se stýká, a on mi navrhuje, abych něco udělala pro Revue, abych mu dělala překlady z ruštiny. Dovedete si představit, jak jsem nadšená; udělám to, kdykoli bude chtít.
Ce soir dîner chez la Mouzay. Nous, le comte Gurowski (beau-frère de la Reine Isabelle), le comte Mazewski un Polonais du Crédit Foncier, deux Américains Kent et Dubois et enfin Gaillard que j’ai fait inviter pour le complimenter sur son chant des races latines, publié dans la Revue de Mme Adam. C’est un jeune homme d’Avignon à face irrégulière de Sarrasin avec un épi au sommet de l’occiput qui lui donne l’air cocasse avec son emphase et son calme étrange de méridional. La Mouzay le pousse et le suit se débattant dans l’océan parisien, sans amis, tout seul. Elle l’a fait dîner avec L. Ulbach et d’autres et cet avocat doublé d’un poète commence à percer. Il fait de très beaux vers mais il les dit comme [un] cochon. Je crois du reste qu’il finira dans une maison de santé, il a quelque chose de fou dans la figure. Je cause avec lui à cause de ses opinions et des gens qu’il voit et il me propose de faire quelque chose pour la Revue, de lui faire des traductions du russe. Vous pensez bien que je suis enchantée et le ferai quand il le voudra.
Poznámky
Pozn. překl.: Doslova „Píseň latinských ras“. ↩