❦
Neděle 28. září 1879
Návštěva Bojidara a jeho otce. Hecht byl u nás v pátek, nevím, co s ním je.Dimanche 28 septembre 1879
Do Bois a pak máme to štěstí, že sjíždíme Champs-Élysées v doprovodu Josepha, který jel hned za námi, hned před námi, v kočáře se žlutými koly s Coquelinem z Comédie-Française a ještě s nějakým dalším pánkem. Jistě to nedělal schválně, ale zkrátka jsme se navzájem obdivovali, já odvracela oči, aby se na mě díval, a pak on zase odvracel ty své, abych se na něj dívala já, nejspíš... Pak se naše pohledy setkávaly... jako v románech!... K čertu. Bojidar, kterému pan de Toulouse přezdívá Corridor, s námi večeří a vykládáme nesmysly o Josephovi. Ale musím vymyslet něco, čím odvedu pozornost, protože má milá rodina se tím začíná zabývat až příliš.
Au Bois et puis nous avons le bonheur de descendre les Champs-Elysées escortées, suivies ou précédées de Joseph qui était dans une voiture à roues jaunes avec Coquelin de la Comédie Française et un autre pékin quelconque. Il ne le faisait bien sûr pas exprès mais enfin nous nous sommes admirés mutuellement, je détournais les yeux pour qu’il me regarde et puis il détournait les siens pour que je le regarde aussi sans doute... Puis nos regards se rencontraient... comme dans les romans !... Zut. Bojidar, que M. de Toulouse a surnommé Corridor, dîne avec nous et nous débitons des insanités sur Joseph. Mais il faut que j’invente un dérivatif car ma douce famille commence à s’en occuper de trop.
Kromě jeho milionů a postavy je to sympatický chlapec, i když není zrovna hezký v obličeji. Má dost velký nos a navzdory svému mládí dost ďábelský knír.
A part ses millions et sa tournure, c’est un garçon sympathique sans être précisément beau de visage. Il a un nez assez grand et des moustaches assez diaboliques malgré sa jeunesse.
Vousy mu lemují tvář podél okraje čelisti jako u velmi mladých mužů a na bradě tvoří dva chomáčky, které namouduši vypadají velmi pekelně. V půli cesty jsem si sundala fialky, které jsem měla na živůtku. Je to tak hloupé, tyhle velké dětinskosti, zvlášť u mě.
La barbe entoure le visage en suivant le bord de la mâchoire comme chez les très jeunes gens et vient former sur le menton deux touffes qui ont ma foi, l’air très infernal. A moitié chemin j’ai enlevé les violettes qui étaient à mon corsage. C’est si bête ces grands enfantillages surtout chez moi.
Chtěla bych žít šťastně, ale jestli to takhle půjde dál, to raději umřít.
Je voudrais bien vivre heureuse mais si cela dure comme cela autant vaut mourir.