❦
Pondělí 16. června 1879
Podám vám tedy zprávu o dnešním pamětihodném a skandálním zasedání, které bude jistě historické jakožto záplava násilností a hlouposti.Lundi 16 juin 1879
Jedu tam s mámou a za kavalíry máme Leverta a Janviera de la Motte (který má na ženění druhého syna, o němž mi mluvila paní de Bailleul! Ještě tohle!). Ve Versailles nasedneme do tramvaje a já mám to potěšení zjistit, že mé nohy jsou pánům poslancům známy a ceněny…
J’y vais avec maman et nous avons pour cavaliers Levert et Janvier de la Motte (qui a un second fils à marier et dont Mme de Bailleul m’a parlé ! Zut alors). Arrivés à Versailles nous prenons le tramway et j’ai le plaisir de voir que mes pieds sont connus et appréciés de MM. les Députés...
Opravdu, víte, slyšela jsem některé, jak si to šeptali do ucha. Ti pánové nás tedy dovedou na naše místa a zasedání začíná. Mám klobouk, který mi sluší, a to mi dodává drzosti dívat se na celý vesmír i na Cassagnaca, jako bych se právě provdala za velkoknížete. Paní Adamová, choť Edmonda Adama, sedí v lóži prezidenta republiky; marně hledám paní Arnaudovou. Na jedné tribuně je vidět paní de Boishébert (údajnou novou Cassagnacovu milenku), nedávno odloučenou od svého manžela, pana markýze de Boishébert, která žije pod ochranou starého, velmi bohatého strýce. Jsme v Gambettově lóži, a proto jsem nenašla tu Acardovou, která seděla v diplomatické lóži. Byla bych ráda, kdyby ten poměr byl pravdivý… ale markýza je dlouhá, hranatá, málo elegantní, ramena má trochu nakřivo a tvář jako ovečka. Malované obočí a pleť, která snadno zrudne. Zkrátka jakési nevím co, co se může líbit. Jde, jak víte, o návrh zákona Julese Ferryho.
Vraiment vous savez, j’en ai entendu qui se le disaient à l’oreille. Donc ces messieurs nous mènent à nos places et la séance commence. J’ai un chapeau qui me va bien ce qui me donne le toupet de regarder l’univers entier et Cassagnac comme si je venais d’épouser un Grand Duc. Mme Edmond Adam est dans la loge du Président de la République; je cherche vainement Mme Arnaud. Dans une tribune on aperçoit Mme de Boishébert (la prétendue nouvelle maîtresse de Cassagnac) récemment séparée de M. le marquis de Boishébert, son mari et vivant sous la protection d’un vieil oncle fort riche. Nous sommes dans la loge de Gambetta, ce qui fait que je n’ai pas trouvé la fille Acard qui était dans la loge diplomatique. J’aimerais bien que cette liaison soit vraie... mais la marquise est longue, anguleuse, peu élégante, les épaules un peu de travers et la figure moutonnière. Des sourcils peints et un teint prompt à devenir rouge. En somme un certain je ne sais quoi qui peu plaire. Il s’agit comme vous le savez du projet de loi Jules Ferry.
Mirabeau vystupuje na tribunu, pomalu, s větší chladnokrevností než kdy jindy, a když vyčkal, až nastane naprosté ticho, začíná pomalu, jak prý mluvíval Mirabeau. Navzdory všemu tomu očerňování, jehož se mu dostává, poslouchají ho pozoruhodně pozorně.
Mirabeau monte à la tribune, lentement, avec plus de sang-froid que jamais et ayant attendu que le silence le plus complet se soit fait, il commence lentement comme on dit que Mirabeau parlait. Malgré les dénigrements dont on le gratifie, il est écouté d’une manière remarquable.
Ale už u druhé věty se řečník rozjede a strhne se ohromný hluk. Gambetta je velmi prudký a hned na začátku mu za slovo, které by za jiných okolností vyneslo nanejvýš volání k pořádku, uloží nejvyšší trest. Nastane takový povyk, že se diváci na tribunách bez dechu zvedají… je to jedinečná podívaná. Poslanci se vrhají do půlkruhu sálu a od nadávek se přechází k rvačce; vidím na vlastní oči rány lokty, rány pěstmi a snad i vyměněné políčky; některé rozzuřené odnášejí, odvádějí; lidé se vrhají mezi bojující. Pravá řežba. Cassagnac zatím bledý a nehybný pozoruje bitvu z výšky tribuny. Tu předseda vstane, pronese několik slov, která nejsou slyšet, gestikuluje a nasadí si klobouk. Ne, nikdy jsem neviděla nic tak strašného jako toho muže s kloboukem, který mu byl příliš velký. Dodávalo to tomu muži jakýsi zlověstný a děsivý vzhled; ten úkon, ve skutečnosti tak prostý, působí však díky významu, který se k němu váže, ohromujícím dojmem. Bitva pokračuje a tribuny se vyklízejí.
Mais à la deuxième phrase l’orateur s’emballe et il s’élève un bruit énorme. Gambetta est très emporté et dès le début, pour un mot qui dans une autre circonstance amènerait tout au plus un rappel à l’ordre, il inflige le maximum. Il s’ensuit un tel vacarme que les spectateurs des tribunes se lèvent haletants... le spectacle est unique. Les députés se précipitent dans l’hémicyle et des injures en viennent aux mains; je vois de mes propres yeux, des coups de coude, des coups de poings, et peut-être des soufflets échangés; on emporte, on emmène certains enragés; on se précipite entre les combattants. Une véritable volée. Pendant ce temps-là Cassagnac pâle, immobile contemple la bataille du haut de la tribune. Alors le Président se lève, prononce quelques mots qu’on n’entend pas, gesticule et se couvre. Non, jamais je n’ai vu rien d’horrible comme cet homme avec ce chapeau qui lui était trop grand. Je ne sais quel air sinistre et effrayant, cela donnait à l’homme, cette action si simple en réalité mais grâce à la signification qui y est attachée est d’un effet saisissant. La bataille continue et l’on fait évacuer les tribunes.
Obecenstvo se hrne do chodeb a náhoda tomu chce, že se ocitneme blízko dona Carlose.
Le public se précipite dans les couloirs et le hasard fait que nous sommes près de Don Carlos.
Rozruch je nesmírný (schovám vám zítřejší noviny, uvidíte v nich všechno, ale některé věci povím, protože se obávám, že například scény rvačky budou ze studu vypuštěny). Cassagnac otec, notně vyvedený z míry, přechází po chodbě, kde se objevuje i několik poslanců pravice. Přichází Janvier, slibuje, že se půjde zeptat, a vrací se se zprávou, že zasedání bude obnoveno; v tu chvíli přibíhají kvestor Margaine a Bescherelle a křičí, že se musí vyklidit i chodby.
L’agitation est extrême (je vous garderai les journaux de demain, vous y verrez tout, mais je dirais certaines choses parce que je crains que les scènes de pugilat par exemple ne soient retranchées par pudeur). Cassagnac père passablement éperdu se promène dans le couloir, où paraissent aussi plusieurs députés de la droite. Arrive Janvier, promet d’aller s’informer et revient dire que la séance va être reprise, en ce moment accourent Margaine le questeur, et Bescherelle et crient qu’il faut aussi évacuer les couloirs.
„Ale proč?“ ptá se Janvier de la Motte.
- Mais pourquoi faire ? demande Janvier de la Motte.
„No tak, no tak, Bescherelle,“ pokračuje Margaine, „ať se rozkazy vykonají; zřízenci, vyveďte obecenstvo!“
- Allons, allons Bescherelle, reprend Margaine, faites exécuter les ordres; huissiers, faites sortir le public !
Polovina tvrdošíjně zůstává, a zatímco zřízenci obecenstvo prosí, aby odešlo, a obecenstvo vykonání toho rozkazu zdlouhavě protahuje, Janvier vystoupí do poloviny schodiště, které vede na galerie třetího patra, zastaví se tam a křičí z plna hrdla, že chce, aby mu ukázali článek jednacího řádu, podle něhož obecenstvo nesmí zůstat na chodbách.
La moitié s’entête à rester et pendant que les huissiers supplient le public de sortir et que le public traîne l’exécution de cet ordre en lenteur, Janvier monte à moitié l’escalier qui mène aux troisièmes galeries, s’arrête là et crie à tue-tête qu’il veut qu’on lui montre l’article du règlement qui veut que public ne reste pas dans les couloirs.
„Ale můj milý příteli,“ odpovídá mu Margaine rovněž z plna hrdla, „nechte mě přece zjednat zákonu respekt!“
- Mais mon cher ami, lui répond Margaine également à tue-tête, laissez-moi donc faire respecter la loi !
„Žádný takový zákon není! Obecenstvo má právo zůstat na chodbě, o tribunách nemluvím, ale vaše tribuny jsou zamčené, takže se nic nevidí.“
- Il n’y a pas de loi pareille ! Le public a le droit de rester dans le couloir, les tribunes je ne dis pas, mais vos tribunes sont fermées à clef par conséquent on ne voit rien.
Nakonec se rozhodne, že nás nažene do čekárny. Don Carlos, krásný jako bůh, stále seděl, a zřízenec, který ho neznal, k němu přistoupil a málem se ho dotkl na rameni, aby odešel; tu jsem viděla, jak se vzbouřila královská krev: princ vstal a svraštil obočí, jak to dovede jen král. Neřekl nic a odešel s ostatními, ale ten pohyb a ten pohled mě zasáhly. Protože byl veliký nával, nabídl mi Janvier rámě a baron Haussmann vedl mámu.
Enfin on décide qu’on va nous parquer dans la salle d’attente. Don Carlos beau comme un dieu se tenait toujours assis et l’huissier qui ne le connaissait pas s’approcha de lui et le toucha presque à l’épaule pour qu’il sortît, alors j’ai vu le sang royal se révolter, le prince s’est levé et a froncé le sourcil comme un roi seul peut le faire. Il ne dit rien et sortit avec les autres mais ce mouvement et ce regard me frappèrent. La foule étant considérable Janvier me donna le bras et le baron Haussmann conduisit maman.
Konečně se zasedání obnovuje a my se vracíme na svá místa.
Enfin on reprend la séance et nous reprenons nos places.
Všichni jsou rozrušení.
Tout le monde est ému.
Cassagnac se vrací na tribunu a tentokrát ho myslím poprvé vidíme upřímného. Je naprosto otřesen a mluví velmi rychle hlasem, v němž je cítit hněv. Zatímco mluví, zaujme Arnaud postoj tak přirozeně a s takovou antickou i moderní grácií, že se na něho mimoděk dívám a obdivuji všechny jeho pohyby, tak pružné, tak mužné a zároveň tak půvabné. Nelze mít víc kouzla a síly a jestliže jeho arabská hlava nechává něco na přání, jeho tělo a všechny jeho pohyby jsou nesrovnatelně krásné. Ne, jeho hlava se k jeho tělu hodí a mé oči jsou do té bytosti naprosto zblázněné. Je tak vzácné vidět muže, který je dokonalý jako celek.
Cassagnac revient à la tribune et voici la première fois je crois qu’on le voit sincère. Il est absolument bouleversé et parle très vite d’une voix où se sent la colère. Pendant qu’il parle Arnaud se pose si naturellement et avec tant de grâce antique et moderne que malgré moi je le regarde et admire tous ses mouvements si souples, si masculins et si gracieux en même temps. Il est impossible d’avoir plus de charme et de vigueur et si sa tête d’arabe laisse quelque chose à désirer son corps et tous ses mouvements sont d’une beauté incomparable. Non, sa tête va bien avec son corps et mes yeux sont absolument fous de cet être. Il est si rare de voir un homme bien d’ensemble.
Krásné hlavy člověk vídá, vznešené muže také, ale najít tu vznešenost spojenou s takovou silou, mládím a krásou, to je vzácné, a já to vidím poprvé. Především je dokonale oblečen, ale ponechám-li stranou tuto společenskou přednost a dívám-li se na něj jen očima umělkyně, jsem okouzlena a unesena: každý jeho pohyb, každá póza (odhlédněte od zlomyslného smyslu toho slova) by stály za okopírování. Ne nadarmo je synem té rozkošné ženy, kterou jsem viděla.
Les belles têtes se voient, les hommes distingués aussi mais que l’on trouve cette distinction jointe à tant de force, de jeunesse et de beauté, voilà qui est rare et pour ma part c’est la première fois que je vois cela. D’abord il est parfaitement bien habillé mais écartant cette qualité mondaine et en ne le regardant qu’avec des yeux d’artiste je suis charmée et ravie, chacun de ses mouvements, chaque pose (écartez le sens méchant de ce mot) serait une chose à copier. Ce n’est pas pour rien qu’il est le fils de l’adorable femme que j’ai vue.
Ale Mirabeau, bledý a vyvedený z míry, znovu nabývá trochu chladnokrevnosti a končí s tónem skvělého pohrdání. Přes všechna jeho odvolání je vyloučení vysloveno; tu pronese poslední urážku, sestoupí z tribuny a místo aby odešel, jde si sednout do své lavice. Předseda mu hrozí generálním prokurátorem, znovu si nasadí klobouk a odchází.
Mais Mirabeau pâle, démonté reprend un peu de sang-froid et finit avec un son de dédain superbe. Malgré ses rétractions l’exclusion est prononcée, alors il adresse une suprême injure, descend de la tribune et va s’asseoir à son banc au lieu de sortir. Le Président le menace de procureur général, se couvre encore et sort.
Tak tedy, navzdory Rouherovu zásahu, navzdory Cassagnacovým vysvětlením, trest nebyl zmírněn. Cassagnac neměl pravdu, stejně jako v jiné dny, ale Gambetta byl násilnický a nesouvislý. Napravil to tím, že dal vyškrtnout poslední slova mého ubohého Mirabeaua, a tak odpadl obecný trestný čin i zásah generálního prokurátora. Dozvídám se to na nádraží od Gaviniho a Duguého. Pravice je nespokojená a zmatená a všichni ti pánové odsuzují Cassagnacovu prudkost, obviňují ho, že mu chybí důvtip (sic), a říkají, co by byli řekli na jeho místě. Cuneo šel nahoru za tou Acardovou, která ve své moudrosti usoudila, že mu musí říct, že nesouhlasí s cestou, na kterou se její manžel dává. Cuneo sešel dolů a zopakoval to Gaviniovi a ostatním, kteří všichni řekli: i jeho žena je s ním nespokojená. To je tedy pěkné, a ta žena, která není hodna ani ve snu říkat o Cassagnacovi můj manžel, si dovoluje vrhat na něho takový stín svým nesouhlasem.
Ainsi malgré l’intervention de Rouher, malgré les explications de Cassagnac, la peine n’a pas subi de commutation. Cassagnac a eu tort comme les autres jours mais Gambetta a été violent et incohérent. Il s’est rattrapé en effaçant les dernières paroles de mon pauvre Mirabeau et en supprimant ainsi le délit de droit commun et l’intervention du procureur général. J’apprends cela à la gare avec Gavini et Dugué. La droite est mécontente et confuse et tous ces bonhommes blâment la violence de Cassagnac, l’accusent de manquer d’esprit (sic) et disent ce qu’ils auraient dit à sa place. Cuneo est monté voir la fille Acard qui dans sa sagesse a cru devoir lui dire qu’elle blâmait la voie dans laquelle son mari s’engageait. Cuneo est descendu le répéter à Gavini et aux autres qui tous ont dit: même sa femme est mécontente de lui. Voilà qui est bien et cette femme qui est indigne de dire même en rêve en parlant de Cassagnac mon mari se permet de jeter cette ombre sur lui en n’approuvant pas.
Poskytnout žárlivcům novou potravu a mít tak málo rozumu, že necítí naléhavou nutnost semknout se s ním, což by se mělo projevit přinejmenším mlčením! Hnusná bestie. Slušnější slova pro tu netaktní bytost nejsou.
Donner une nouvelle pâture aux jalousies et manquer d’esprit au point de ne pas sentir l’impérieuse nécessité d’une solidarité qui devrait se traduire au moins par le silence ! Sale bête. Il n’y a pas de mots plus propres pour qualifier cette créature sans tact.
Jakže! Když jsou všichni až příliš ochotni ho odsuzovat a shledávat, že byl plochý a hloupý, musí ještě jeho žena, jeho vlastní žena, přijít a vrhnout na něho nemilost své pitomé moudrosti?!
Comment ! lorsqu’on n’est que trop disposé à le blâmer et à trouver qu’il a été plat et sot, il faut que sa femme, sa propre femme vienne jeter sur lui la défaveur de sa sagesse idiote ?!
Aby se mohlo s plným právem říkat, že popudil i vlastní ženu?
Pour qu’on ait le droit de dire qu’il a mécontenté même sa femme ?
Co tím chtěla říct?
Qu’a-t-elle voulu dire par là ?
Neboť ta dcera špinavé dobrodružky jistě měla nějaký úmysl… ne, opravdu, má drahá ženo svého manžela, jste až příliš nešikovná.
Car assurément cette fille de sale aventurière avait une idée... non vraiment ma chère femme de votre mari vous êtes par trop maladroite.
Už v Paříži mě přichází pozdravit pan Rouher.
A Paris déjà M. Rouher vient me dire bonjour.
Ta holka měla mlčet, neboť její chvála by byla stejně směšná jako její velkolepá výtka. Kárejte, madam, ale doma, ale ve svém srdci, ale ne před tím odporným Cuneem.
Cette fille aurait dû se taire car ses louanges seraient aussi ridicules que son magnifique blâme. Blâmez Madame, mais chez vous, mais dans votre cœur, mais pas devant l’ignoble Cuneo.
Cassagnac byl tím víc zaražen, že si připravil a schválil čtyř- až pětihodinový projev (à la Mirabeau), a teď ho nemůže přednést, neboť nebude moci diskutovat o Ferryho zákonech, které projdou nebo neprojdou, zatímco on bude venku. Je to zklamání a rána do srdce.
Cassagnac a été d’autant plus décontenancé qu’il avait préparé et approuvé un discours de quatre à cinq heures (à la Mirabeau) et que le voilà dans l’impossibilité de le produire, car il ne pourra pas discuter les lois Ferry qui passeront ou ne passeront pas pendant qu’il sera dehors. C’est une déception et un crève-cœur.
Máma věnuje Zesnulému zase všechnu svou něhu, a já také, vzhledem ke Gambettovu surovému chování, chování opilce, které ve mně zanechalo strašlivý dojem.
Maman rend toute sa tendresse au Défunt et moi aussi, en face de l’attitude brutale, attitude d’ivrogne, de Gambetta qui m’a laissé une impression affreuse.
Ne že by se Zesnulý choval andělsky, to ne; byl jako obvykle, ale když věděl o panujícím nepřátelství, měl jim to říct zdvořileji. Zůstal celý užaslý nad přísností předsedy, který jistě dobře poobědval a byl nadšen, že se může rozohnit a hřímat. Ten nepronesený projev ho srazil a ponížil; celkem myslím, že z toho nevyšel dobře. Především ten výpad po vyloučení je žalostný. Říkám vám, že všichni jeho přátelé vypadali zahanbeně. Nejprve jsem si myslela, že předsedova nespravedlnost bude pro bonapartisty dobrá věc, ale ti z ní bohužel zřejmě nedokázali nic vytěžit.
Ce n’est pas que le Défunt se soit montré angélique, non; il a été comme d’habitude mais connaissant l’hostilité existante il fallait leur dire cela plus poliment. Il est resté tout étonné de la rigueur du Président qui a sans doute bien déjeuné et qui a été enchanté de s’emporter et de tonner. Ce discours rentré l’a abattu et humilié en somme je crois qu’il ne s’en est pas bien tiré. Surtout cette boutade après l’exclusion, est déplorable. Je vous dis que tous ses amis avaient l’air confus. J’ai pensé d’abord que l’injustice du Président serait une bonne chose pour les bonapartistes mais ils n’ont malheureusement pas du en tirer partie.
V mé nepřítomnosti přišel Multedo a řekl, že Cassagnacova žena je milá, ale příliš nesmělá kvůli svému velmi mladému věku. Kdybych tam byla, vyhodila bych ho ze dveří.
En mon absence Multedo est venu et a dit que la femme de Cassagnac est gentille mais trop timide à cause de sa très grande jeunesse. Si j’avais été là je l’aurais flanqué à la porte.